3Com a Palm: Jak se dějí divné věci

Pavel Houser , 02. červen 2017 07:30 0 komentářů
3Com a Palm: Jak se dějí divné věci

Různé ceny kupodivu mohou existovat vedle sebe a nemusí být jednoduché na jejich existenci vydělat, ani když si jich někdo všimne. Na burze i ve světě IT, kde lidé umějí počítat, se mohou dít divné věci.

Různé ceny kupodivu mohou existovat vedle sebe a nemusí být jednoduché na jejich existenci vydělat, ani když si jich někdo všimne. Na burze i ve světě IT, kde lidé umějí počítat, se mohou dít divné věci.

V květnu se ve společné edici nakladatelství Argo a Dokořán objevilo české vydání knihy amerického profesora ekonomie Richarda Thalera: Neočekávané chování, s podtitulkem Příběh behaviorální ekonomie. Drtivá část textu pojednává spíše o psychologii – tedy proč se lidé chovají jinak, než by očekávala standardní teorie o racionalitě, maximalizaci užitku, konzistentních preferencích apod. Kniha rozhodně nevyjadřuje žádný mainstream, uváděné příklady jsou zajímavé, ovšem jejich interpretace i jiné autorovy názory často velmi diskutabilní. Soustřeďme se teď však pouze na jednu část knihy, tedy fungování trhu s cennými papíry. A k tomu samozřejmě na firmy podnikající v IT.

Thaler zde popisuje velice hezký příklad, kdy to vůbec nesedělo mezi cenou akcií firem, které se vlastnily navzájem. Bylo to v roce 1999, kdy se zakládalo na hezkou bublinu, které pak roku 2001 skončila slavným „pádem dot.com“ (ale i poklesem hodnoty jiných firem a technologických zejména). Roku 1999 existovala ještě nezávislá firma 3Com (později koupena HP), která akvizicí získala firmu Palm. Zatímco 3Com byl prostě výrobce síťových prvků, Palm byl tehdy cool – vyráběl kapesní počítače, jakousi obdobu dnešních tabletů. (Měl snad Palm tehdy nějak našlápnuto k tomu stát se něčím jako Apple? To by bylo téma na úplně jiný článek, nicméně úspěch Applu odstartoval iPhone, nikoliv iPad.)

I lidé pracující v technologiích se často chovají spíše emocionálně než racionálně, nakazili obchodníky na burze (nebo jinak – ti prostě jen racionálně reagovali na emoce nadšenců), takže o Palm byl mnohem větší zájem. Byli by v 3Comu hloupí, kdyby toho nevyužili; když prodávali část akcií, nenabídli samotný 3Com, ale akcie Palmu.

Technické podrobnosti toho všeho a jak fungovalo křížové vlastnění viz úryvek z knihy Neočekávané chování na Sciencemag.cz.

Co je však nejzajímavější, brzy cena akcií Palmu na burze odpovídala tržní kapitalizaci firmy, která byla vyšší, než obdobně vypočtená celková hodnota samotného 3Comu. To nemůže dávat smysl, protože i kdyby byl Palm takovou hvězdou, 3Com měl pořád ještě celou řadu dalších aktivit, a to ziskových. Nicméně i kdyby ne, firma nemůže mít menší hodnotu než jí vlastněná firma dceřiná – a to hned -23 miliard dolarů (podrobnosti opět viz výše).

Jak to, že si za těchto okolností akcie Palm vůbec někdo koupil? (citujme knihu: „...bude mít zájem investovat do Palm. Mohl by zaplatit 95 dolarů a koupit si jednu akcii Palm, nebo může zaplatit 82 dolarů a dostat jednu akcii 3Com, obsahující 1,5 akcie Palm plus podíl v 3Com.“) Ne že by si toho nikdo nevšiml, dokonce se o tom psalo. Řekněme, že někteří kupci snad opravdu neuměli počítat (může se to týkat obchodníků na finančních trzích i lidí kolem IT); mnohdy ale prostě usoudili, že nesmyl je to tak kolosální, že by na něm mohli vydělat, protože akcie budou růst ještě dále. Nakonec samozřejmě hodnota rozdílu 3Com – Palm přestala být záporná, ale někdo z raných kupců opravdu vydělal.

V případě, že na trhu existuje taková nerovnováha, je zde ovšem jiné řešení, které by mělo fungovat univerzálně: arbitráž. Banány mohou mít různou cenu v Ghaně a Grónsku, pro ceny na finančních trzích by toto ale platit nemělo. Však existují přímo obchodníci specializující se na podobné nerovnováhy, kteří na levnějším místě nakupují, na dražším prodávají (vzpomeňte, kdo jste ještě větší pamětník, u nás na různé ceny na Burze cenných papírů a RMS systému). Je-li evidentní, že akcie Palmu vůči 3Comu jsou nadhodnocené, kupujete 3Com a prodáváte Palm. Na počátku nemusíte akcie Palmu ani vlastnit, stačí si je půjčit a obratem prodat (shortování/prodej nakrátko/spekulace na pokles).

Ačkoliv jde o základní tržní operaci, kuriózní je, že v tomto případě to dvakrát nefungovalo (problém byl si akcie Palmu půjčovat). Autor knihy popisuje, jak to jeden z jeho studentů zkusil a něco na tom opravdu vydělal, ale kupodivu to naráželo na řadu překážek. Na opravdu efektivním trhu by podobná nerovnováha přitom nevydržela ani… no, dnes možná ani milisekundu.

Viz také: Obchodníci na burze potřebují zvýšit rychlost světla

Co je ale opravdu šokující, Thaler ukazuje, že popsaný případ zase nebyl tak ojedinělý. A to dokonce ani ve světě IT. V roce 2014 tak podíl Yahoo v čínské Alibabě měl větší hodnotu než celé Yahoo (záporná hodnota zbytku firmy). V minulosti vlastnil Dupont akcie General Motors a … jistě si dokážete sami domyslet zbytek; zde mimochodem někdo na prodeji na krátko ale slušně vydělal. Stejná situace nastala u Royal Dutch / Shell, kde tento poměr trval velmi dlouho. Zde se už ukazuje určité riziko shortování – akcii bude jednou třeba vrátit a pokud absurdní nerovnováha po celou dobu přetrvá nebo se dokonce zvýší (viz vliv kupců akcií Palm, kteří hrají „pyramidovou hru“), může si i chytrý investor spálit prsty. (Něco jiného je, když má člověk čas a vlastní nadhodnocenou akcii z páru – pak je příslušná operace prodej/koupě jistě zisková – ehm, tedy v opět v závislosti na časovém horizontu).

A tak tu máme další Thalerův případ. Fondy LTCM (zde si Thaler mohl i dloubnout, protože mezi zakladateli byli i nositelé Nobelovy ceny za ekonomii) potřebovaly v jeden okamžik hotovost, takže vracely vypůjčené (dlouhodobě nadhodnocené) akcie. V důsledku určité konstelace ovšem podobně zrovna potřebovaly peníze i jiné fondy a rovněž vracely příslušné akcie (také si předtím všimly, že jsou nadhodnocené). O koupi nadhodnocených akcií (pro „vracení“) byl náhle velký zájem, ty tedy ještě podražily. LTCM skončil krachem. Když si to rozeberete, jistě zjistíte, že nakonec zaplakali i jiní účastníci těchto transakcí, nicméně s podivem je, že na buben přišli i ti, kdo se chovali „matematicky správně“.

Ale znovu, pro čtenáře celé knihy – uvedené případy, alespoň podle mého názoru, ještě neznamenají, že je nutné přijmout Thalerovy výklady těchto jevů a už vůbec ne jeho výklady jiných otázek spojených s ekonomickým chováním lidí. Například můžete tvrdit, že jde pořád o anomálie a nakonec přece ono „matematicky správné“ chování na burze je statisticky úspěšnější, takže vlastně je opravdu správné, i když ne ve 100 % aplikací.

Richard Thaler: Neočekávané chování – Příběh behaviorální ekonomie

Argo a Dokořán 2017


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Další na řadě je bezpečnost

Richard Jan Voigts , 09. říjen 2017 00:00
Richard Jan Voigts

Co všechno lze automatizovat pomocí strojového učení? Larry Ellison, technologický ředitel společnos...

Více







RSS 

Zprávičky

Firmu Moravia IT koupil britský konkurent RWS Holding

ČTK , 19. říjen 2017 21:26

Mezi zákazníky firmy specializující se na lokalizaci a testování softwaru patří např. Microsoft, IBM...

Více 0 komentářů

Státní ústav pro kontrolu léčiv hájí elektronické recepty

ČTK , 19. říjen 2017 10:00

V ČR se vydá 60-70 milionů papírových receptů ročně. Podle ministerstva je elektronizace zdravotnict...

Více 0 komentářů

Ransomware Locky v září masivně útočil ve světě i v ČR

Pavel Houser , 19. říjen 2017 09:30

Locky se neobjevil v Top 10 škodlivých kódů od listopadu 2016....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Podnikové služby tvoří už 5 % českého HDP

Pavel Houser , 19. říjen 2017 09:00

Podnikové služby v ČR rostly o 19 %, největší boom zažívají centra poskytující IT služby....

Více 0 komentářů

Komárkova KKCG koupila 70 % firmy AutoCont

ČTK , 19. říjen 2017 08:00

Důvodem k prodeji byla možnost expanze AutoContu na další trhy....

Více 0 komentářů

Seznam loni zvýšil čistý zisk o 9 % na 1,1 miliardy Kč

ČTK , 18. říjen 2017 10:00

Největší podíl na tržbách měly příjmy z reklamy ve vyhledávání, tedy z reklamního systému Sklik. ...

Více 0 komentářů

Dopravní podnik spustil v 6 stanicích metra wi-fi připojení k internetu

ČTK , 18. říjen 2017 08:00

Ve stanicích je rozmístěno 75 vysílačů a dodavatelská firma musela vybudovat veškerou infrastrukturu...

Více 0 komentářů