3Com a Palm: Jak se dějí divné věci

Pavel Houser , 02. červen 2017 07:30 0 komentářů
3Com a Palm: Jak se dějí divné věci

Různé ceny kupodivu mohou existovat vedle sebe a nemusí být jednoduché na jejich existenci vydělat, ani když si jich někdo všimne. Na burze i ve světě IT, kde lidé umějí počítat, se mohou dít divné věci.

Různé ceny kupodivu mohou existovat vedle sebe a nemusí být jednoduché na jejich existenci vydělat, ani když si jich někdo všimne. Na burze i ve světě IT, kde lidé umějí počítat, se mohou dít divné věci.

V květnu se ve společné edici nakladatelství Argo a Dokořán objevilo české vydání knihy amerického profesora ekonomie Richarda Thalera: Neočekávané chování, s podtitulkem Příběh behaviorální ekonomie. Drtivá část textu pojednává spíše o psychologii – tedy proč se lidé chovají jinak, než by očekávala standardní teorie o racionalitě, maximalizaci užitku, konzistentních preferencích apod. Kniha rozhodně nevyjadřuje žádný mainstream, uváděné příklady jsou zajímavé, ovšem jejich interpretace i jiné autorovy názory často velmi diskutabilní. Soustřeďme se teď však pouze na jednu část knihy, tedy fungování trhu s cennými papíry. A k tomu samozřejmě na firmy podnikající v IT.

Thaler zde popisuje velice hezký příklad, kdy to vůbec nesedělo mezi cenou akcií firem, které se vlastnily navzájem. Bylo to v roce 1999, kdy se zakládalo na hezkou bublinu, které pak roku 2001 skončila slavným „pádem dot.com“ (ale i poklesem hodnoty jiných firem a technologických zejména). Roku 1999 existovala ještě nezávislá firma 3Com (později koupena HP), která akvizicí získala firmu Palm. Zatímco 3Com byl prostě výrobce síťových prvků, Palm byl tehdy cool – vyráběl kapesní počítače, jakousi obdobu dnešních tabletů. (Měl snad Palm tehdy nějak našlápnuto k tomu stát se něčím jako Apple? To by bylo téma na úplně jiný článek, nicméně úspěch Applu odstartoval iPhone, nikoliv iPad.)

I lidé pracující v technologiích se často chovají spíše emocionálně než racionálně, nakazili obchodníky na burze (nebo jinak – ti prostě jen racionálně reagovali na emoce nadšenců), takže o Palm byl mnohem větší zájem. Byli by v 3Comu hloupí, kdyby toho nevyužili; když prodávali část akcií, nenabídli samotný 3Com, ale akcie Palmu.

Technické podrobnosti toho všeho a jak fungovalo křížové vlastnění viz úryvek z knihy Neočekávané chování na Sciencemag.cz.

Co je však nejzajímavější, brzy cena akcií Palmu na burze odpovídala tržní kapitalizaci firmy, která byla vyšší, než obdobně vypočtená celková hodnota samotného 3Comu. To nemůže dávat smysl, protože i kdyby byl Palm takovou hvězdou, 3Com měl pořád ještě celou řadu dalších aktivit, a to ziskových. Nicméně i kdyby ne, firma nemůže mít menší hodnotu než jí vlastněná firma dceřiná – a to hned -23 miliard dolarů (podrobnosti opět viz výše).

Jak to, že si za těchto okolností akcie Palm vůbec někdo koupil? (citujme knihu: „...bude mít zájem investovat do Palm. Mohl by zaplatit 95 dolarů a koupit si jednu akcii Palm, nebo může zaplatit 82 dolarů a dostat jednu akcii 3Com, obsahující 1,5 akcie Palm plus podíl v 3Com.“) Ne že by si toho nikdo nevšiml, dokonce se o tom psalo. Řekněme, že někteří kupci snad opravdu neuměli počítat (může se to týkat obchodníků na finančních trzích i lidí kolem IT); mnohdy ale prostě usoudili, že nesmyl je to tak kolosální, že by na něm mohli vydělat, protože akcie budou růst ještě dále. Nakonec samozřejmě hodnota rozdílu 3Com – Palm přestala být záporná, ale někdo z raných kupců opravdu vydělal.

V případě, že na trhu existuje taková nerovnováha, je zde ovšem jiné řešení, které by mělo fungovat univerzálně: arbitráž. Banány mohou mít různou cenu v Ghaně a Grónsku, pro ceny na finančních trzích by toto ale platit nemělo. Však existují přímo obchodníci specializující se na podobné nerovnováhy, kteří na levnějším místě nakupují, na dražším prodávají (vzpomeňte, kdo jste ještě větší pamětník, u nás na různé ceny na Burze cenných papírů a RMS systému). Je-li evidentní, že akcie Palmu vůči 3Comu jsou nadhodnocené, kupujete 3Com a prodáváte Palm. Na počátku nemusíte akcie Palmu ani vlastnit, stačí si je půjčit a obratem prodat (shortování/prodej nakrátko/spekulace na pokles).

Ačkoliv jde o základní tržní operaci, kuriózní je, že v tomto případě to dvakrát nefungovalo (problém byl si akcie Palmu půjčovat). Autor knihy popisuje, jak to jeden z jeho studentů zkusil a něco na tom opravdu vydělal, ale kupodivu to naráželo na řadu překážek. Na opravdu efektivním trhu by podobná nerovnováha přitom nevydržela ani… no, dnes možná ani milisekundu.

Viz také: Obchodníci na burze potřebují zvýšit rychlost světla

Co je ale opravdu šokující, Thaler ukazuje, že popsaný případ zase nebyl tak ojedinělý. A to dokonce ani ve světě IT. V roce 2014 tak podíl Yahoo v čínské Alibabě měl větší hodnotu než celé Yahoo (záporná hodnota zbytku firmy). V minulosti vlastnil Dupont akcie General Motors a … jistě si dokážete sami domyslet zbytek; zde mimochodem někdo na prodeji na krátko ale slušně vydělal. Stejná situace nastala u Royal Dutch / Shell, kde tento poměr trval velmi dlouho. Zde se už ukazuje určité riziko shortování – akcii bude jednou třeba vrátit a pokud absurdní nerovnováha po celou dobu přetrvá nebo se dokonce zvýší (viz vliv kupců akcií Palm, kteří hrají „pyramidovou hru“), může si i chytrý investor spálit prsty. (Něco jiného je, když má člověk čas a vlastní nadhodnocenou akcii z páru – pak je příslušná operace prodej/koupě jistě zisková – ehm, tedy v opět v závislosti na časovém horizontu).

A tak tu máme další Thalerův případ. Fondy LTCM (zde si Thaler mohl i dloubnout, protože mezi zakladateli byli i nositelé Nobelovy ceny za ekonomii) potřebovaly v jeden okamžik hotovost, takže vracely vypůjčené (dlouhodobě nadhodnocené) akcie. V důsledku určité konstelace ovšem podobně zrovna potřebovaly peníze i jiné fondy a rovněž vracely příslušné akcie (také si předtím všimly, že jsou nadhodnocené). O koupi nadhodnocených akcií (pro „vracení“) byl náhle velký zájem, ty tedy ještě podražily. LTCM skončil krachem. Když si to rozeberete, jistě zjistíte, že nakonec zaplakali i jiní účastníci těchto transakcí, nicméně s podivem je, že na buben přišli i ti, kdo se chovali „matematicky správně“.

Ale znovu, pro čtenáře celé knihy – uvedené případy, alespoň podle mého názoru, ještě neznamenají, že je nutné přijmout Thalerovy výklady těchto jevů a už vůbec ne jeho výklady jiných otázek spojených s ekonomickým chováním lidí. Například můžete tvrdit, že jde pořád o anomálie a nakonec přece ono „matematicky správné“ chování na burze je statisticky úspěšnější, takže vlastně je opravdu správné, i když ne ve 100 % aplikací.

Richard Thaler: Neočekávané chování – Příběh behaviorální ekonomie

Argo a Dokořán 2017


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Intel Inside aneb všichni jsme načipováni

Petr Zavoral , 10. prosinec 2017 18:20
Petr Zavoral

V Havlově hře Audience přesvědčuje Sládek Ferdinanda Vaňka, aby donášel sám na sebe. Z pohledu letoš...

Více







Kalendář

09. 01.

13. 01.
CES 2018
18. 01.

19. 01.
itSMF 2018
29. 01.

30. 01.
G2BTechEd
RSS 

Zprávičky

Apple kupuje aplikaci pro rozpoznávání hudby Shazam

ČTK , 12. prosinec 2017 08:00

Shazam umožňuje uživatelům prostřednictvím mikrofonu chytrého telefonu identifikovat hudbu hrající v...

Více 0 komentářů

APEK: Dnes obrat za miliardu?

Pavel Houser , 11. prosinec 2017 13:04

Právě dnes očekává Asociace pro elektronickou komerci (APEK) vrchol objednávek vánočních dárků na in...

Více 0 komentářů

Termínový kontrakt na bitcoin při debutu stoupl až na 18 700 dolarů

ČTK , 11. prosinec 2017 10:39

Termínový kontrakt na internetovou měnu bitcoin při svém debutu ve Spojených státech zpevnil o více ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Western Digital zruší arbitráž proti Toshibě

ČTK , 11. prosinec 2017 08:00

Japonská společnost Toshiba a americká firma Western Digital se v zásadě dohodly na urovnání sporu o...

Více 0 komentářů

Spotify a Tencent se propojují

ČTK , 10. prosinec 2017 08:00

Přední světová služba pro streamování hudby Spotify a čínská konkurenční firma Tencent Music Enterta...

Více 0 komentářů

Bezpečnostní politika firem brání plně využít potenciál IoT

Pavel Houser , 09. prosinec 2017 08:00

Tři čtvrtiny účastníků průzkumu EY Global Information Security Survey 2017 pokládají za nejpravděpod...

Více 4 komentářů

Globální výdaje na bezpečnost IT porostou v příštím roce o 8 % na 96 miliard dolarů

Pavel Houser , 08. prosinec 2017 10:57

Nejrychleji porostou řešení SIEM, testování IT bezpečnosti a její outsourcing. ...

Více 1 komentářů