ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

Vojtěch Mádr , 28. únor 2012 10:00 4 komentářů
 ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), česky Obchodní smlouva proti padělatelství, doslova pohnula veřejným míněním ve všech signatářských zemích, to znamená hlavně v Evropě a Americe. Po zveřejnění obsahu smlouvy ACTA vyšly v desítkách zemí do ulic davy mladých lidí, kteří pochopily, že nejde o „legraci“, ale o realitu. Politici nejprve uvedenou skutečnost bagatelizovali, postupně si ale uvědomili, že smlouva ACTA je doslova na hraně ústavnosti a mohla by skončit i pády vlád.

Shrňme ale pro začátek fakta, co přesně smlouva ACTA předsavuje? Stručně řečeno jde o vícestrannou mezinárodní smlouvu s trestněprávními prvky, jejímž hlavním účelem je vytvořit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví spojených s autorskými právy, patentů, ochranných známek apod.

Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA

V roce 2006 započala předběžná jednání zemí USA, Kanada, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení dalších zemí Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru.

Účastnit se odmítly jak Čína, tak Indie s tím, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými firmami IT Industries (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance (Mezinárodní aliance intelektuálního vlastnictví). Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu ACTA podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur).

Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky. V platnost ale vstoupí smlouva ACTA až ratifikací parlamentem každou ze signatářských zemí. Dohoda je otevřená k podpisu i dalším zemím do května 2013.

Co je obsahem smlouvy, které se většina občanů děsí jako čert kříže?

Předmětem smlouvy je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena svobodným médiem Internetem.

Co je předmětem kontraverze smlouvy ACTA?

V podstatě nikdo není proti ochraně duševního vlastnictví hmotného, ale prakticky každý uživatel Internetu je proti zákazu šíření audio-vizuálnícho duševního vlastnictví prostřednictvím onoho svobodného média.

Jaké důsledky by vznikly s prosazováním smlouvy ACTA pro občany ? (Dle kanadského profesora Geista experta na autorská práva):

  1. Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k nelegálnímu obsahu.
  2. I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“
  3. Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky s nelegálním obsahem.
  4. Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).

Čím by byla naopak ACTA přínosem

  • Je zřejmé, že samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, ale i Indii a další rychle se rozvíjející asijské, ale i latinskoamerické či africké země. Všeobecně se ví, že ilegální výroba v oněch zemích přestavuje někde i 10% HDP a je přímo či nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.

  • Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení apod.). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni včetně nutných represí z toho vyplývajících.

  • Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro státy se rozvíjející a to včetně dynamické Číny a Indie.

Čím by byla smlouva ACTA kontroverzní

  • z právního hlediska – z kapitol smlouvy ACTA o regulaci přístupu na internet - by došlo k masivním žalobám z hlediska ústavnosti, především z pohledu základní listiny práv a svobod. Představa, že bude zavedena cenzura z hlediska zákona, je v demokratickém zřízení pro mnohé nepochopitelná a nepřijatelná.

  • Je zapotřebí si dále uvědomit, že u oné „computer generation“ tj. převážně mladých lidí se stalo stahování filmů a hudby naprosto běžnou činností i s využitím „úložišť“, tj. určitou součástí jejich „kultury“. Její porušení či zlikvidování povede k masivním protestům, jejich důsledek jen těžko předvídatelný. Další otázkou zůstává, zda li boudou národní státy ochotné rušit organizace, které dosavadní stav dosud legitimizovaly (u nás například OSA a Intergram) a které jsou pro sebe i pro stát zdrojem zajímavých zisků.

  • Stát by musel vytvořit orgány pro internetovou cenzuru a represivní aparát, který bude doslova otravovat lidem život!

  • A co na to „hackeří“? Jejich aktivita, resp. útoky zvl. na státní správu bude jistě masivní, čímž mohou paralyzovat částečně i ekonomiku.

  • A je otázka, jestli se uvedenému jevu, tj. stahování hudby a filmu zabrání! Jak nás historie učí, vždy se najdou nová řešení !

  • Bylo vyčísleno, že „ztráty“ implementováním smlouvy ACTA daleko převýší „zisky“.

Není sporu o tom, že anarchie, která dnes vládne na poli duševního vlastnictví, je obřích rozměrů a je nezpochybnitelné, že je zapotřebí zavést tolik potřebný pořádek především pokud jde o duševní vlastnictví k hmotným věcem. Mělo by však jít o citlivý proces a spolupráci na úrovni vlád. Rozvíjející země by tímto procesem neměly být poškozeny příliš; mohla by být stanovena jistá daň ve spolupráci obou dotčených států resp. subjektů a uvedená výroba by byla i příslušně regulována. Tímto opatřením by např. léky z Indie (generika) v Evropě či USA nezdražily o mnoho. Je zapotřebí zdůraznit, že opatření vyplývající ze smlouvy ACTA by musela být řešena i s WTO (Světovou obchodní organizací).

Na druhou stranu, by měla být smlouva ACTA přepracována v kapitolách ohledně volnému přístupu a stahování informací prostřednictvím internetu. Je zapotřebí hledat určité smírné řešení všech dotčených stran. Nelze porušovat základní pravidlo dnešní internetové kultury – svobodné „surfování“ internetovým světem. Z vývoje v signatářských zemí ACTA je zřejmé, že si uvedenou problematiku uvědomuje většina vlád a schválení smlouvy ACTA buď pozastavilo nebo přímo odmítko ratifikovat!

Vojtěch Mádr

Vojtěch Mádr

Autor je ekonom.


Komentáře

Sandokáááán #1
Sandokáááán 28. únor 2012 11:06

V otázce léků je nezbytné trvat na tom, aby byla chráněna technologie, konktrétní proces výroby. Nikoli samotná chemická sloučenina, která tvoří účinnou látku. Ta beztak musí (by měla) být zveřejněna, už jen proto, aby bylo možné zajistit kontrolu nad případnými jejími negativními účinky. To znamená, že použití reverzního inženýrství na léčiva je zcela v pořádku a v souladu s ochranou obyvatel a je oprávněn ho provádět každý stát, pokud nabyde dojmu, že informace poskytnuté výrobcem jsou nedostatečné. Troufám si tvrdit, že pokud se tedy někomu podaří vyvinout nový, jiný alternativní způsob výroby aktivní látky, má nepochybně právo ho tímto svým způsobem vyrábět. U řady běžných chemických sloučenin je známa celá řada různých způsobů výroby. To, co se děje kolem tzv. generik je stejně absurdní jako by si někdo chtěl patentovat objev vodíku a automaticky se domáhal kontroly nad všemi způsoby jeho výroby. Jelikož se farmaceutickým společnost nikdy nepodaří věrohodně a nevyvratitelně prokázat, že jimi "vyvinutá" látka se v přírodě nevyskute spontánně, nevzniká přírodními biologickými procesy a nebo není vytvářena nějakým živým organismem, mohou si podle mě chránit jen konkrétní výrobní postup, nikoli chemický vzorec sloučeniny.

Dyy #2
Dyy 28. únor 2012 17:17

"duševní vlastnictví k hmotným věcem" ... prosím opravit

Karel Wolf 29. únor 2012 09:02

Díky za upozornění.

j #4
j 06. březen 2012 12:03

Osobne vidim jako nejvetsi problem to, ze se tyto legislativni upravy snazi korporace vztahnout i na nekomercni aktivity. Pokud by prvnim bodem ACTA bylo, ze se vztahuje vyhradne na komercni aktivity, ze kterych plyne zisk, tak by to nikdo neresil. A v podobnym duchu je treba modifikovat i stavajici legislativu, protoze toto je jedina oblast, kde ma ochrana smysl => aby nekdo na mem vytvoru nevydelaval bez toho, ze mi z toho taky neco da.

Ale pokud nekdo muj vytvor jen dal siri, aniz by za to pozadoval nejakou uplatu, tak tim jednoduse nemuze porusovat "majetkova" prava, protoze mi ani nic nechybi, eni me nijak neomezuje v moznostech nakladani s mym dilem.

Pro priklad, dovedu si predstavit, ze uloziste bude vybrane $$$ rozdelovat mezi autory dle jednoducheho klice - kolik se ceho stahlo. Ale samozrejme jen v pripade, ze generuje zisk. Pokud by slo rekneme o neziskovku, ktera vybrane $$$ pouziva vyhradne na provoz uloziste, pak zadny zisk negeneruje => nemuze pusobit ani zadnou skodu.
Dtto, v pripade torrentu, dc, ... a dalsich podobnych siti nemuze byt o skodach rec, protoze jednotlivi ucastnici na sdileni nijak nevydelavaji. Naopak, investuji do toho cast sve konektivity, vlastni uloziste (ze kterych zaplatili vypalne), elektrinu ...


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář


RSS 

Zprávičky

Telefony Nokia se příští rok vrátí na trh

ČTK , 02. prosinec 2016 10:30

Chytré telefony se značkou Nokia se objeví zpátky na trhu v příštím roce. Finská společnost Nokia dn...

Více 1 komentářů

CETIN nabídne příští rok operátorům připojení až 250 Mbit/s

ČTK , 01. prosinec 2016 17:00

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zvýší od května příštího roku rychlost inter...

Více 0 komentářů

Akcie Samsungu stouply na nový rekord

ČTK , 01. prosinec 2016 12:00

Akcie jihokorejské společnosti Samsung Electronics dnes stouply o více než čtyři procenta na nový re...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

FBI bude moci s povolením soudu pronikat do jakýchkoli počítačů

ČTK , 01. prosinec 2016 10:30

V americkém Senátu dnes selhal poslední pokus o zablokování rozšířených policejních pravomocí, které...

Více 2 komentářů

Gartner:Prodej tabletů v ČR letos klesne o osm procent na 1,1 mil

ČTK , 30. listopad 2016 14:00

Zájem o tablety letos dále klesá. Prodej tabletů a hybridních notebooků na českém trhu se letos sníž...

Více 0 komentářů

Grafen opracovaný laserem

Pavel Houser , 30. listopad 2016 11:00

Na Iowa State University přišli s další metodou pro tištění grafenových součástek. V tomto případě j...

Více 0 komentářů

GFI Software přichází s beta verzí pokročilé cloudové ochrany e-mailu

Petr Velecký , 29. listopad 2016 18:00

Beta verzi své nejnovější cloudové platformy pro zajištění bezpečnosti a kontinuity provozu podnikov...

Více 0 komentářů