ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

Vojtěch Mádr , 28. únor 2012 10:00 4 komentářů
 ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), česky Obchodní smlouva proti padělatelství, doslova pohnula veřejným míněním ve všech signatářských zemích, to znamená hlavně v Evropě a Americe. Po zveřejnění obsahu smlouvy ACTA vyšly v desítkách zemí do ulic davy mladých lidí, kteří pochopily, že nejde o „legraci“, ale o realitu. Politici nejprve uvedenou skutečnost bagatelizovali, postupně si ale uvědomili, že smlouva ACTA je doslova na hraně ústavnosti a mohla by skončit i pády vlád.

Shrňme ale pro začátek fakta, co přesně smlouva ACTA předsavuje? Stručně řečeno jde o vícestrannou mezinárodní smlouvu s trestněprávními prvky, jejímž hlavním účelem je vytvořit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví spojených s autorskými právy, patentů, ochranných známek apod.

Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA

V roce 2006 započala předběžná jednání zemí USA, Kanada, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení dalších zemí Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru.

Účastnit se odmítly jak Čína, tak Indie s tím, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými firmami IT Industries (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance (Mezinárodní aliance intelektuálního vlastnictví). Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu ACTA podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur).

Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky. V platnost ale vstoupí smlouva ACTA až ratifikací parlamentem každou ze signatářských zemí. Dohoda je otevřená k podpisu i dalším zemím do května 2013.

Co je obsahem smlouvy, které se většina občanů děsí jako čert kříže?

Předmětem smlouvy je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena svobodným médiem Internetem.

Co je předmětem kontraverze smlouvy ACTA?

V podstatě nikdo není proti ochraně duševního vlastnictví hmotného, ale prakticky každý uživatel Internetu je proti zákazu šíření audio-vizuálnícho duševního vlastnictví prostřednictvím onoho svobodného média.

Jaké důsledky by vznikly s prosazováním smlouvy ACTA pro občany ? (Dle kanadského profesora Geista experta na autorská práva):

  1. Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k nelegálnímu obsahu.
  2. I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“
  3. Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky s nelegálním obsahem.
  4. Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).

Čím by byla naopak ACTA přínosem

  • Je zřejmé, že samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, ale i Indii a další rychle se rozvíjející asijské, ale i latinskoamerické či africké země. Všeobecně se ví, že ilegální výroba v oněch zemích přestavuje někde i 10% HDP a je přímo či nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.

  • Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení apod.). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni včetně nutných represí z toho vyplývajících.

  • Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro státy se rozvíjející a to včetně dynamické Číny a Indie.

Čím by byla smlouva ACTA kontroverzní

  • z právního hlediska – z kapitol smlouvy ACTA o regulaci přístupu na internet - by došlo k masivním žalobám z hlediska ústavnosti, především z pohledu základní listiny práv a svobod. Představa, že bude zavedena cenzura z hlediska zákona, je v demokratickém zřízení pro mnohé nepochopitelná a nepřijatelná.

  • Je zapotřebí si dále uvědomit, že u oné „computer generation“ tj. převážně mladých lidí se stalo stahování filmů a hudby naprosto běžnou činností i s využitím „úložišť“, tj. určitou součástí jejich „kultury“. Její porušení či zlikvidování povede k masivním protestům, jejich důsledek jen těžko předvídatelný. Další otázkou zůstává, zda li boudou národní státy ochotné rušit organizace, které dosavadní stav dosud legitimizovaly (u nás například OSA a Intergram) a které jsou pro sebe i pro stát zdrojem zajímavých zisků.

  • Stát by musel vytvořit orgány pro internetovou cenzuru a represivní aparát, který bude doslova otravovat lidem život!

  • A co na to „hackeří“? Jejich aktivita, resp. útoky zvl. na státní správu bude jistě masivní, čímž mohou paralyzovat částečně i ekonomiku.

  • A je otázka, jestli se uvedenému jevu, tj. stahování hudby a filmu zabrání! Jak nás historie učí, vždy se najdou nová řešení !

  • Bylo vyčísleno, že „ztráty“ implementováním smlouvy ACTA daleko převýší „zisky“.

Není sporu o tom, že anarchie, která dnes vládne na poli duševního vlastnictví, je obřích rozměrů a je nezpochybnitelné, že je zapotřebí zavést tolik potřebný pořádek především pokud jde o duševní vlastnictví k hmotným věcem. Mělo by však jít o citlivý proces a spolupráci na úrovni vlád. Rozvíjející země by tímto procesem neměly být poškozeny příliš; mohla by být stanovena jistá daň ve spolupráci obou dotčených států resp. subjektů a uvedená výroba by byla i příslušně regulována. Tímto opatřením by např. léky z Indie (generika) v Evropě či USA nezdražily o mnoho. Je zapotřebí zdůraznit, že opatření vyplývající ze smlouvy ACTA by musela být řešena i s WTO (Světovou obchodní organizací).

Na druhou stranu, by měla být smlouva ACTA přepracována v kapitolách ohledně volnému přístupu a stahování informací prostřednictvím internetu. Je zapotřebí hledat určité smírné řešení všech dotčených stran. Nelze porušovat základní pravidlo dnešní internetové kultury – svobodné „surfování“ internetovým světem. Z vývoje v signatářských zemí ACTA je zřejmé, že si uvedenou problematiku uvědomuje většina vlád a schválení smlouvy ACTA buď pozastavilo nebo přímo odmítko ratifikovat!

Vojtěch Mádr

Vojtěch Mádr

Autor je ekonom.


Komentáře

Sandokáááán #1
Sandokáááán 28. únor 2012 11:06

V otázce léků je nezbytné trvat na tom, aby byla chráněna technologie, konktrétní proces výroby. Nikoli samotná chemická sloučenina, která tvoří účinnou látku. Ta beztak musí (by měla) být zveřejněna, už jen proto, aby bylo možné zajistit kontrolu nad případnými jejími negativními účinky. To znamená, že použití reverzního inženýrství na léčiva je zcela v pořádku a v souladu s ochranou obyvatel a je oprávněn ho provádět každý stát, pokud nabyde dojmu, že informace poskytnuté výrobcem jsou nedostatečné. Troufám si tvrdit, že pokud se tedy někomu podaří vyvinout nový, jiný alternativní způsob výroby aktivní látky, má nepochybně právo ho tímto svým způsobem vyrábět. U řady běžných chemických sloučenin je známa celá řada různých způsobů výroby. To, co se děje kolem tzv. generik je stejně absurdní jako by si někdo chtěl patentovat objev vodíku a automaticky se domáhal kontroly nad všemi způsoby jeho výroby. Jelikož se farmaceutickým společnost nikdy nepodaří věrohodně a nevyvratitelně prokázat, že jimi "vyvinutá" látka se v přírodě nevyskute spontánně, nevzniká přírodními biologickými procesy a nebo není vytvářena nějakým živým organismem, mohou si podle mě chránit jen konkrétní výrobní postup, nikoli chemický vzorec sloučeniny.

Dyy #2
Dyy 28. únor 2012 17:17

"duševní vlastnictví k hmotným věcem" ... prosím opravit

Karel Wolf 29. únor 2012 09:02

Díky za upozornění.

j #4
j 06. březen 2012 12:03

Osobne vidim jako nejvetsi problem to, ze se tyto legislativni upravy snazi korporace vztahnout i na nekomercni aktivity. Pokud by prvnim bodem ACTA bylo, ze se vztahuje vyhradne na komercni aktivity, ze kterych plyne zisk, tak by to nikdo neresil. A v podobnym duchu je treba modifikovat i stavajici legislativu, protoze toto je jedina oblast, kde ma ochrana smysl => aby nekdo na mem vytvoru nevydelaval bez toho, ze mi z toho taky neco da.

Ale pokud nekdo muj vytvor jen dal siri, aniz by za to pozadoval nejakou uplatu, tak tim jednoduse nemuze porusovat "majetkova" prava, protoze mi ani nic nechybi, eni me nijak neomezuje v moznostech nakladani s mym dilem.

Pro priklad, dovedu si predstavit, ze uloziste bude vybrane $$$ rozdelovat mezi autory dle jednoducheho klice - kolik se ceho stahlo. Ale samozrejme jen v pripade, ze generuje zisk. Pokud by slo rekneme o neziskovku, ktera vybrane $$$ pouziva vyhradne na provoz uloziste, pak zadny zisk negeneruje => nemuze pusobit ani zadnou skodu.
Dtto, v pripade torrentu, dc, ... a dalsich podobnych siti nemuze byt o skodach rec, protoze jednotlivi ucastnici na sdileni nijak nevydelavaji. Naopak, investuji do toho cast sve konektivity, vlastni uloziste (ze kterych zaplatili vypalne), elektrinu ...

RSS 

Komentujeme

Intel Inside aneb všichni jsme načipováni

Petr Zavoral , 10. prosinec 2017 18:20
Petr Zavoral

V Havlově hře Audience přesvědčuje Sládek Ferdinanda Vaňka, aby donášel sám na sebe. Z pohledu letoš...

Více







Kalendář

09. 01.

13. 01.
CES 2018
18. 01.

19. 01.
itSMF 2018
29. 01.

30. 01.
G2BTechEd

RSS 

Zprávičky

O2 v dalších dvou letech vykoupí až 1,25 % vlastních akcií

ČTK , 14. prosinec 2017 10:00

Cílem nového programu je optimalizace kapitálové struktury, uvedla firma....

Více 0 komentářů

10 spotřebitelských trendů pro rok 2018

Pavel Houser , 14. prosinec 2017 09:00

Sluchátka budeme nosit 24 hodin denně, i během spánku. Umělá inteligence bude vytvářet reklamy. Koli...

Více 0 komentářů

Apple poskytne investici 390 milionů USD firmě Finisar

ČTK , 14. prosinec 2017 08:00

Výrobce optických komponentů Finisar získá investici 390 milionů dolarů od firmy Apple....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Facebook se chystá danit příjmy z reklamy v jednotlivých zemích

ČTK , 14. prosinec 2017 08:00

Změna se má uskutečnit do poloviny roku 2019 a týkat se bude zhruba 30 zemí, kde má firma kanceláře....

Více 0 komentářů

EP zamítl možnost přeshraničního vysílání on-line televizí

ČTK , 13. prosinec 2017 10:00

Komise navrhovala, aby u on-line televizního vysílání musel provozovatel řešit autorská práva pouze ...

Více 2 komentářů

Dvě americké firmy usilují o povolení bitcoinových ETF fondů

ČTK , 13. prosinec 2017 09:00

Fondy ETF se kupují a prodávají na klasické burze stejně jako akcie....

Více 0 komentářů

Firmy v Česku přišly kvůli podvodným e-mailům o miliony

ČTK , 13. prosinec 2017 08:00

Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, účetní dostávají falešné e-maily od ředitelů s požadavkem na...

Více 4 komentářů