margin-top: 125px; border: 1px solid gray; } -->

Budujte „továrny“ na big data, získejte konkurenční výhodu

Karel Wolf , 26. květen 2014 12:00 1 komentářů
Budujte „továrny“ na big data, získejte konkurenční výhodu

Využití big dat lze přirovnat k úpravě surové ropy, během které vznikne cenný benzín, léky, nebo plasty. Velká data se dnes stávají zásadní hybnou silou ekonomik a ten kdo je bude umět lépe pracovat, získá konkurenční výhodu, o jaké se mu dosud ani nesnilo, shodují se Pavel Kysela, CEO společnosti Adastra a Michal Klaus, CEO společnosti Ataccama.

Mohl byste popsat našim čtenářům, co se přesně rozumí pod pojmem big data?

Pavel Kysela
Pavel Kysela
PK: Big data je takový populárně vědecký pojem, který ve zkratce shrnuje asi toto: „Když umíte získatopravdu hodně dat a umíte je rychle a levně zpracovat, můžete z nich získat reálnou hodnotu, zásadně vylepšit váš produkt nebo poskytovanou službu“ – asi jako když z ropy děláte benzín, léky nebo plasty. Díky této zkratce se vlastně disciplína informačního managementu dostává do povědomí podnikatelů, manažerů a obecně netechnické veřejnosti.

MK: Přesně tak, zásadní rozdíl mezi obdobím před „big data“ a nyní je ten, že data se opravdu stávají hybnou silou firem a ekonomik. To, že jsou data velká, je svým způsobem druhořadé, „velká“ je tomto případě zejména ta příležitost. Od Karla Marxe víme, že mezi základní „výrobní prostředky“ patřily hlavně hmotné statky – půda, nemovitosti, výrobní kapacity, suroviny, kapitál, nověji duševní vlastnictví. Éra big dat a souvisejících trendů jako „internet věcí“, přináší zásadní změnu – mezi klíčové suroviny se ode dneška počítají informace. Informace se stávají jednou z hlavních surovin a „továrny“ na jejich zpracování jedním z hlavních výrobních prostředků.

Proč by se o big data měly firmy a jejich management aktivně zajímat, je zde nějaký signifikantní benefit pro core byznys společností, nebo třeba pro řízení podniku?

Michal Klaus
Michal Klaus
MK: Pokud se na big data díváme pouze jako na schopnost zpracovávat a analyzovat řádově více dat než doposud, tak to pro některé společnosti význam má, pro některé možná menší.

Podívejme se na to ale z jiné perspektivy – přichází doba, kdy schopnost zpracovávat informace bude klíčová konkurenční výhoda, možná otázka existence. Pro lepší představu mám pro vaše čtenáře takové mentální cvičení – vezměte si obor, který znáte (zemědělství, výroba, bankovnictví…) a představte si, co by se stalo, kdyby se v tomto oboru rozhodl začít působit Google – tedy firma, která nemá nic jiného, než tuto novou surovinu a továrny na její zpracování. Peníze můžete ignorovat, ty jsou dnes dostupné relativně snadno. Mimochodem – vše o čem mluvíme, se samozřejmě týká i nekomerčních organizací a státních institucí.

Proč vlastně nelze analyzovat tato data tradičními metodami?

MK: Primárně z důvodu jejich velikosti a rozmanitosti. V některých případech to je technicky nemožné nebo velmi obtížné, v jiných je to neekonomické.

Dovedu si snadno představit využití analýzy velkých dat v leteckém průmyslu, bankovní sféře, nebo ve vědě, jaký je zde ale v současné chvíli potenciál pro, řekněme, průměrnou českou obchodní nebo výrobní společnost? Není to tak trochu kanon na vrabce?

MK: Samozřejmě pokud by si firma s obratem řekněme 50 mil korun, měla budovat technickou infrastrukturu, tým lidí a celkově pokročilé schopnosti práce s velkými daty, nebude to dávat ekonomicky smysl. Na druhou stranu, takový související trend je poskytování IT technologií, produktů, kompetencí takzvaně „jako službu“. To je koncept, kdy i malá firma, za náklady, které odpovídají její velikosti, může naplno využívat tu novou zázračnou surovinu, a může si „pronajímat“ kapacitu továren na její zpracování. Ne nadarmo se mluví o „demokratizaci“ přístupu k datům a analytickým výstupům.

Big data dnes představují jeden z největších obchodních artiklů v ICT, jde o přechodný trend, nebo jejich význam do budoucna ještě více poroste?

PK: Domnívám se, že v této oblasti jsme teprve na začátku. Každý dnem se objevují nové technologie a možnosti. Stále jsme ve fázi, kdy se o této oblasti více mluví, než se v ní realizuje.

Celosvětový dramatický nárůst objemu pořízených dat je objektivní fakt a schopnosti technologií, lidí i společností je efektivně využívat jsou stále omezeny a řekl bych, že zatím stále kulhají v závěsu.

Lze načrtnout přesnou hranici mezi normálními byznysovými daty, tedy těmi, jež lze zpracovávat běžným způsobem, a těmi, která již spadají do sféry big dat?

PK: Z mého pohledu velmi těžko. Moderní řešení postavené na bázi technologie Hadoop jsou totiž v mnoha případech velmi dobře použitelná i pro „klasická“ strukturovaná data a vyžadují řádově nižší náklady na implementaci a provoz než tradiční řešení.

Proto řada průkopnických projektů v oblasti big dat nebyla zaměřena na zpracování nových datových zdrojů, ale na významném zrychlení a zlevnění stávající infrastruktury. Tuto hranici bych tedy viděl spíše ve způsobu zpracování a použitých technologiích než datech samotných. Protože nikde jinde není pojem „velký“ tak relativní jako ve výpočetní technice.

Proč se vlastně o oblasti big dat mluví teprve poslední dva až tři roky, to dříve žádná „big data“ neexistovala?

PK: O big datech se začíná mluvit s příchodem technologií, které umožňují jejich zpracování. Před 10ti lety bylo hlavním úkolem firem vybudovat datový sklad, ve kterém budou konsolidována data z hlavních provozních systémů. Tuto část již většina firem s větším nebo menším úspěchem realizovala. V průběhu času ale došlo k exponenciálnímu růstu objemu dat, objevily se nové zdroje dat, ať už hovoříme o sociálních sítích, zvukových a obrazových záznamech, automaticky generovaných datech atd. Zároveň se začaly dynamicky rozvíjet technologie, které umožňují tato data zpracovávat rychleji a levněji.

Bude v blízké budoucnosti ve světě ještě prostor pro nějaké inovace v oblasti big dat, nebo je trend jasně daný?

MK: Několik obecných trendů je zřejmých: sběr a zpracování dat obecně bude řádově levnější a snadnější, přístupný jako služba širšímu okruhu firem i organizací. To povede ke vzniku nových obchodních modelů, nových firem, možná nových odvětví.

A opravdu se nejedná jen o analýzu dat, mluvíme o tom, na jakých základech jsou postaveny komerční i nekomerční instituce. Bude docházet k akvizicím napříč mezi „kamennými“ a „digitálními“ firmami – viz například agrochemická společnost Monsanto, která vloni koupila „big data“ firmu Climate Corp. K inovacím – celá tato oblast se vyvíjí opravdu nevídanou rychlostí, se zapojením obrovského množství velmi chytrých lidí, v mnoha ohledech by se dalo říci, že je to vývoj „revoluční“.

Mám takový nejasný pocit, že v případě velkých dat může být někdy větší problém s daty samotnými, než s jejich následnou interpretací. Podle čeho mají firmy určit, co jsou pro ně ještě užitečná data a co již nikoli?

PK: Domnívám se, že naopak dochází k postupné změně myšlení. V tradičních přístupech byla cena za uložení dat poměrně vysoká a doba potřebná k implementaci datových transformací dlouhá. Investor si musel dobře dopředu rozmyslet, která data potřebuje a v jaké struktuře. Technologie postavené na bázi řešení Hadoop umožňují velmi rychle a levně data uložit na jedno místo. Firmy tak mohou skladovat velké množství různorodých dat rychle a levně a teprve následně nacházet nové způsoby jejich využití.

Dalo by se podle vás říci, že rozhodnutí na základě velkých dat má blíže spíše intuici než k logické argumentaci?

PK: To bych neřekl. Rozhodování na základě dat je ve většině případů postavené na statistice a s rostoucím objemem dat se statistické výsledky naopak zpřesňují. Z celkového pohledu představují velká data komplement k tradičním datovým skladům a do rozhodovacích procesů tak přinášejí nové informace a pohledy. To by mělo uživatelům přinést širší možnosti využití dat a zároveň komplexnější vypovídací hodnotu.

Děkuji za rozhovor.

   


Komentáře

Marv-CZ #1
Marv-CZ 28. květen 2014 12:46
RSS 

Komentujeme

Virtuální realitou proti strachu ze smrti

Pavel Houser , 18. červenec 2017 07:00
Pavel Houser

Lidé, kteří reportují „zážitky blízké smrti“, pak mnohdy mají ze smrti menší strach. Nedalo by se to...

Více






Kalendář

22. 07.

27. 07.
Black Hat 2017
27. 07.

30. 07.
Defcon 2017
27. 08.

31. 08.
VMworld 2017
RSS 

Zprávičky

V Praze se instalují první chytré lavičky připojené přes síť LoRa

Pavel Houser , 20. červenec 2017 13:28

Lavička TreeSmart nabízí wi-fi připojení, nabíjení mobilních zařízení a senzory snímající vlhkost, t...

Více 3 komentářů

SUSE a Supermicro uzavírají globální partnerství

Pavel Houser , 20. červenec 2017 10:00

Firmy poskytnou řešení pro kritickou infrastrukturu, softwarově definovaná datová centra a integrova...

Více 0 komentářů

Chytrou domácnost vzdáleně řídí 17 % Čechů

Pavel Houser , 20. červenec 2017 09:00

Řízení chytrých domácností v ČR láká hlavně kvůli kontrole nákladů za energie. Ve světě je hlavní mo...

Více 1 komentářů

Starší zprávičky

PayPal a Visa budou nabízet debetní karty v Evropě

ČTK , 20. červenec 2017 08:00

PayPal svou bankovní licenci dosud využíval především k pokladním službám....

Více 0 komentářů

Dell uvádí servery PowerEdge 14. generace

Pavel Houser , 19. červenec 2017 14:19

Nové servery PowerEdge 14. generace přinášejí podle dodavatele architekturu, optimalizovanou pro sof...

Více 0 komentářů

Zoot vydá čtyřleté veřejně obchodovatelné dluhopisy s úrokem 6,5 %

ČTK , 19. červenec 2017 13:59

Největší tuzemský internetový obchod s módou Zoot vydá podřízené dluhopisy v celkovém objemu 150 mil...

Více 0 komentářů

Atari představuje novou herní konzoli Ataribox

ČTK , 19. červenec 2017 11:51

Francouzský výrobce videoher Atari ukázal herní konzoli Ataribox, která je první novou konzolí firmy...

Více 1 komentářů