Síť IoT Českých Radiokomunikací se rozjela

Richard Jan Voigts , 21. červen 2016 16:00 0 komentářů
Síť IoT Českých Radiokomunikací se rozjela

České Radiokomunikace pokrývají svojí infrastrukturou pro internet věcí (IoT, Internet of Things), která pracuje na protokolu LoRa, už přes 25 % populace a jsou otevřeny ji poskytovat partnerům. Jak se věci mají jsme se ptali Petra Sichrovského, obchodního ředitele ČRa.

Rozhodli jste se vstoupit do IoT. Co to pro České Radiokomunikace obnáší?

Internet věcí je pro České Radiokomunikace dalším přirozeným krokem v nabídce poskytovaných služeb našim zákazníkům. Přirozeným proto, že ČRa jsou tradičně známy svojí vysílací sítí a zároveň jsme poskytovatelem velmi robustní cloudové infrastruktury. Řešení naší celé IT infrastruktury nám proto dává základ k tomu, abychom pro IoT dokázali vybudovat infrastrukturu snáze, robustněji a kvalitněji, a díky tomu mohli zákazníkům o to rychleji tento nový fenomén přiblížit a nabízet. Pro České Radiokomunikace jde o další, přirozený krok v našem rozvoji.

Co všechno ohledně IoT tvoří nabídku Českých Radiokomunikací?

Celý systém IoT je poměrně komplexní záležitost. Začínáme u inteligentních zařízení, záměrně neříkám čidel, senzorů. Zaměřujeme se totiž i na oblasti, které hodláme vzdáleně i řídit, nejen odečítat. Pak je zde telekomunikační přenosová síť, následuje infrastrukturní zpracování, což znamená vyhodnocení událostí, které se v síti dějí, zpracování jednotlivých zpráv, a k tomu služby navíc. Také služby nad tím, ať už jde o řízení, třídění, databázové služby a další. Na konci následuje zákaznická aplikace, což je vlastně důvod, proč zákazník IoT chce, z toho má největší užitek. České Radiokomunikace se díky komunikační infrastruktuře, kterou disponují, zaměřují právě na vytvoření celonárodní telekomunikační sítě IoT. K tomu se soustřeďujeme jakožto provozovatel cloudové infrastruktury také na infrastrukturní vrstvu, jež bude zpracovávat data, která se budou v této síti nacházet. Nicméně jsme stále na počátku rozvoje IoT, takže našim zákazníkům pomáháme s celým řetězcem, od začátku do konce. Proto tam, kde si nejsou zcela jisti, jak záležitost „svého“ IoT fyzicky řešit, pak když se na České Radiokomunikace obrátí, pomůžeme jim vybrat jak vhodnou „inteligentní technologii“ už na začátku, tak s aplikacemi na samém konci. Přestože do budoucna bude gró našich aktivit na přenosové straně, v komunikační síti a poskytovaných službách cloudové infrastruktury nad internetem věcí jako takovým, dnes pomůžeme našim zákazníkům od začátku do konce.

To znamená, že jste zákazníkovi schopni nabídnout i koncovou aplikační vrstvu, ve které si může svoje prostředí IoT sledovat a ovládat?

Ano, dnes jsme schopni mu buď poradit, jak si má takovou aplikaci udělat, aby uměl adresovat jednotlivá čidla, zařízení v terénu, nebo mu ve spolupráci s našimi partnery přímo zajistíme vytvoření požadované aplikace na míru.

V předchozích prezentacích jste hovořil o systému IoT LoRa. Proč jste se na něj orientovali a jak pracuje?

Než jsme se rozhodli, vyhodnocovali jsme několik systémů. Napřed jsme vypracovali jejich marketingové, pak technické posouzení. Vždy jsme je porovnávali s reálným uplatněním, jaké v České republice může nastat, jaké příklady užití (use-cases) se mohou řešit, které z nich jsou více či méně pravděpodobné tak, aby české firmy, česká města, čeští spotřebitelé mohli své reálné potřeby naplnit. Na základě těchto průzkumů jsme vybrali technologii LoRa. Následně jsme spustili pilotní projekt, kde jsme si tuto technologii nainstalovali a testovali proti předpokládaným technologickým případům, ať už šlo o přímou viditelnost na velkou vzdálenost, nebo šíření rádiového signálu v složitém terénu přes les či kopec, nebo v zastavěné oblasti mezi budovami. Na závěr jsme systém LoRa testovali v tom nejhorším možném případě, a sice když byla čidla pod zemí, což je typické pro odečítání stavů například vodoměrů, kde se někdy musíme dostat pod zem, do kanálů a šachet. Ve všech těchto případech technologie LoRa předčila očekávání, respektive limity, které jsme nastavili pro dobré uplatnění v České republice. Potvrdilo se nám, že systém LoRa je pro nás správná volba.

Petr Sichrovský, obchodní ředitel ČRa
Petr Sichrovský, obchodní ředitel ČRa

Pro jaká užití se váš přenosový systém a LoRa hodí? Co všechno může být do systému LoRa připojeno?

LoRa se hodí pro odečítání z čidel jako jsou plynoměry, elektroměry, stavu emisí ve městech, jestli jsou v samoobsluze zavřené dveře, ale i pro sledování jakéhokoliv pohybu, auta, kola, prostě vše, co je z vnějšku vidět a je dosažitelné. Toto vše už máme v Praze a krajských městech Českými Radiokomunikacemi pokryto, můžeme je do naší sítě zapojit už dnes a provozovat v IoT.

LoRa je přece jen proprietární systém, na rozdíl od přenosů přes GSM. Jaké jsou výhody a případné nevýhody?

V podstatě každý standardní systém, který vznikal, byl na samém počátku proprietární a postupně se stal standardem. Stejně tak je tomu i se standardem LoRa, za nímž je komunikační protokol LoRa WAN, jehož garantem je LoRa Alliance, která čítá nějakých 300 institucí a společností na celém světě. LoRa Alliance je garantem, že je s protokolem LoRa WAN nakládáno všude stejně. Pokud chcete do této sítě připojit nějaká čidla nebo zařízení, všechna musejí být certifikována podle standardu LoRa Alliance, musejí splňovat určité parametry. Věříme proto, že i když LoRa WAN vznikl jako všechny ostatní proprietární systémy, že se postupně standardem stává. Už dnes je celosvětově jasně definovaný. Oproti jiným technologiím má řadu výhod a právě proto se v IoT dobře prosazuje. Tato technologie má mnohem větší dosah než GSM a je také energeticky mnohem úspornější. Sítě LoRa se navrhují jinak, než zmiňované sítě GSM, jejichž přenosová rychlost je sice mnohem větší, na druhou stranu je jejich dosah v síti nižší, ale hlavně je energeticky několikanásobně náročnější.

Jste ochoten připustit, že i některá další, konkurenční proprietární řešení, se mohou stát stejně tak standardem?

Počítáme s tím, že konkurence zde je a bude, jako je tomu ve všech oblastech podnikání, a jsme na to připraveni. Jsme přesvědčeni, že je zde prostor pro více konkurenčních řešení a podobných sítí, protože počet možných případů užití (use-cases) je tak široký, že do budoucna najde uplatnění více technologií. Zákazník si pak vždy vybere tu nejvhodnější. Stejně tak jsme přesvědčeni, že technologie LoRa má všechny předpoklady pro to, aby v konkurenčním porovnávání uspěla. Disponuje totiž některými unikátními výhodami, jako například obousměrná komunikace, což může být jedním ze základních odlišení, a proto věříme, že je předurčena k většímu úspěchu.

Kde se dají nalézt informace o čidlech, které se dají v systému LoRa využít? Kdo je vyrábí a dodává? Existují i tuzemští výrobci?

LoRa Alliance (html odkaz na stránky do této závorky) sdružuje přibližně 300 subjektů, mezi nimiž jsou provozovatelé této technologie, poskytovatelé služeb spojených s IoT, ale stejně tak výrobci zařízení, která jsou v této síti provozována. Na stránkách této asociace lze zjistit produkty vyráběné kdekoliv na světě. Ani Česká republika nezůstává pozadu, je zde řada vývojových center a firem, které se IoT zabývají. Jde o to, aby jakékoliv zařízení, které umí něco měřit nebo řídit, bylo osazeno komunikační jednotkou, která splňuje standard LoRa WAN.

Máte nějaké partnery, kteří s vámi už teď spolupracují? Už je v provozu nějaký pilotní projekt?

Komerční pilotní projekt jsme uskutečnili s partnerem RWE, se kterým jsme přibližně pět měsíců testovali možnosti vzdáleného odečtu plynoměrů, tzv. smart metering. Protože pilotní projekt dopadl dobře, rozhodli jsme se pro první krok nasazení technologie LoRa k celonárodnímu pokrytí a od dubna 2016 máme pokrytu jak Prahu, tak všechna krajská města tzv. outdoorovým způsobem, takže dnes již pokrýváme zhruba 25 % populace u nás. Do systému je připojeno v pilotních projektech několik desítek typů zařízení od dvou desítek partnerů a testujeme je, jak se budou chovat a fungovat. Mezi naše partnery patří například Braincube, Solidus Tech, Raycom, Develict solutions, Meladore, Alternetivo, a další.

Budete svoji síť pro přenosy IoT, včetně systému LoRa, využívat výhradně jako vlastní službu, nebo ji budete také pronajímat třetím stranám, které by na ní chtěly provozovat službu vlastní?

Jak jsem zmínil na začátku, ambicí Českých Radiokomunikací je postavit pro IoT infrastrukturní část, což znamená přenosovou síť a cloudovou infrastrukturu nad ní. Toto považujeme za platformu pro IoT, na které budou třetí subjekty tvořit svá řešení, přes která budou ovládat a řídit čidla a zařízení, na druhou stranu budou poskytovat informace prostřednictvím aplikací a prezentací pro svoje koncové zákazníky. České Radiokomunikace budou na svojí platformě pro IoT určitě stavět i vlastní služby. Nicméně celé řešení – zejména jeho cloudová část - bude postaveno tak, aby bylo otevřené partnerům, aby mohli kombinovat různé technologie, vytvářet specifické aplikace a použít naši platformu, která jim pro to vytváří podmínky.

Partneři tedy budou fungovat obdobně jako operátoři?

Řekněme jako virtuální operátoři…

V zásadě by vám to mohlo být jedno, jaké gatewaye (koncentrátory, BTS) na své stožáry nainstalujete, budete schopni a ochotni na svých stožárech provozovat také konkurenční BTS?

V Českých Radiokomunikacích si velmi ceníme naší infrastruktury, kterou vlastníme, provozujeme a dále budujeme, takže nám není úplně jedno, co do ní dáváme a provozujeme. Na druhou stranu je naše síť otevřená všem partnerům. Vždy je však zapotřebí vyhodnotit i technologická rizika. Jakmile totiž nabídneme službu nějakému dalšímu subjektu, tak mu zároveň potřebujeme poskytnout tuto službu v požadované kvalitě, kterou můžeme garantovat. Zde je tedy nutno vyhodnotit technologická rizika, protože některé sítě pro IoT mohou fungovat na shodné frekvenci s naší sítí LoRa, což by na stejném vysílacím místě mohlo způsobit rušivé interference. České Radiokomunikace garantují SLA i v síti IoT a přestože je vše technologicky ošetřeno, nikdy nevíte, co se v reálném provozu může stát. Proto budeme více otevření, pokud půjde o řešení na odlišných frekvencích, a budeme zase méně otevření, pokud půjde o shodné vysílací frekvence, zde určitě budeme muset být ostražitější.

Kdy bude vaše síť v produkčním provozu a komu budete svoje řešení nabízet?

Síť pro IoT Českých Radiokomunikací už je plně funkční a v plnohodnotném provozu. Pokrývá 25 % populace, Prahu a všechna krajská města. Je osazena koncentrátory, jež fungují jako gatewaye a dají se k nim připojit čidla splňující parametry protokolu LoRa WAN. Tuto síť řídí network server, který vyhodnocuje jednotlivé zprávy, stará se, aby každá dorazila kam má, tj. ke správnému majiteli daného čidla a tím pádem informace, aby žádná nechyběla a aby také žádná nebyla vícekrát. Následně je v naší síti IoT také aplikační server, který s celým systémem spolupracuje a už začíná provádět operace nad informacemi, které síť IoT generuje. Partneři k nám mohou přijít už dnes a zkoušet vlastní projekty v pilotním provozu, aby zjistili, jak dalece jejich řešení funguje.

V Českých Radiokomunikacích se připravujeme na další roll-out technologie LoRa, abychom postupně pokryli celou republiku, kde si klademe za cíl outdoorové pokrytí 99 % populace.

Na koho se má případný zájemce u Českých Radiokomunikací obrátit?

Může se obrátit přímo na , případně na mého kolegu Patrika Jalamudise, který je u Českých Radiokomunikací přímo garantem pro IoT. Ti, kteří si obtížně pamatují jména, se také mohou obrátit na iot@cra.cz, a my jej nasměrujeme správným směrem podle tématu, které jej bude primárně zajímat. Může jít o zákazníka, kterého zajímá nějaký use-case, nebo vývojáře, který zase potřebuje ověřit funkčnost svého řešení, například se specifickými čidly. Něco jiného bude zapotřebí řešit pro odečet spotřeby vody, něco jiného pro měření emisí, nebo zase pro sledování drahých věcí, jako například aut, bicyklů apod. V Českých Radiokomunikacích jsme schopni zákazníka vždy nasměrovat na správného výrobce zařízení, čidel i aplikací a poradíme mu, jak systém nastavit.


Komentáře


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář

20. 03.

24. 03.
CeBIT 2017
RSS 

Zprávičky

Nový zákon o výzkumu chystá "blacklist" příjemců i ministerstvo

ČTK , 09. prosinec 2016 16:31

Velké změny ve fungování Grantové a Technologické agentury, novou vědeckou radu ČR i takzvaný "black...

Více 0 komentářů

Fitbit koupil průkopníka chytrých hodinek Pebble

ČTK , 09. prosinec 2016 15:00

Americký výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit koupil software, patenty a další aktiva duševního...

Více 0 komentářů

Američané možná umožní v letadlech telefonování přes wi-fi

ČTK , 09. prosinec 2016 13:00

Aerolinky ve Spojených státech by v budoucnu mohly umožňovat telefonování v letadle s použitím wi-fi...

Více 2 komentářů

Starší zprávičky

Česká pošta od ledna zdraží posílání do zahraničí o pět až 20 Kč

ČTK , 09. prosinec 2016 11:39

Česká pošta od ledna zvýší ceny za posílání listovních zásilek do zahraničí o pět korun, balíky podr...

Více 0 komentářů

Za vzněcováním smartphonu iPhone 6 jsou vnější vlivy, tvrdí Apple

ČTK , 08. prosinec 2016 11:30

Firma Apple odmítla podezření čínských uživatelů svého chytrého telefonu iPhone 6, že za problémy s ...

Více 0 komentářů

Verizon prodá firmě Equinix datová centra za 3,6 miliardy USD

ČTK , 08. prosinec 2016 10:00

Největší americký mobilní operátor Verizon Communications prodá specializované společnosti Equinix 2...

Více 0 komentářů

Tchajwanský Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit v USA

ČTK , 07. prosinec 2016 15:00

Tchajwanská společnost Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit ve Spojených státech. Oznámila to dne...

Více 0 komentářů