Cloud computing v praxi: cloud jako ekotrend budoucnosti?

Stále více společností zvažuje výhody a nevýhody převodu alespoň části firemní infrastruktury a procesů do cloudu. Výhody jsou nasnadě – spolehlivost, bezpečnost, uživatelská podpora, jednoduchá škálovatelnost prostoru, služeb a výkonu, poměrně konzistentní velikost měsíčních plateb a v neposlední řadě také odpadnutí nárazových investic, jako je například nákup nového hardware. I přesto se ale zatím tak očekávaný, a mnohými dokonce předpovídaný „run na cloud“ nekoná a v nejbližších měsících nejspíš ani konat nebude. Otázkou tak zůstává, proč společnosti dosud v tak velké míře spoléhají na vlastní řešení a odmítají ve větší míře přejít na „jednodušší“ cloud?

Přitom problémem in-house řešení jsou, kromě vysokých nákladů na pořízení, instalaci a správu potřebných zařízení, mimo jiné i náklady spojené s každodenním zajištěním těchto procesů. Řeč je především o energetických nárocích jednotlivých zařízení. Na první pohled se bezesporu může zdát, že energetické náklady jsou, v porovnání s ostatními IT náklady naprosto minimální, účty ale často říkají něco jiného.

Energetické úspory jsou také úspory

V rámci několika dřívějších dílů seriálu Cloud computing v praxi jsme jako jednu z hlavních výhod cloudu a cloudových výhod zmínili právě možnou úsporu v oblasti spotřeby elektrické energie. Nutno podotknou, ano, ani zdaleka se nejedná o největší úsporu srovnatelnou například s náklady na pořízení nového hardware, na druhou stranu je to úspora dostatečně významná tak, aby s ní bylo při úvahách o přechodu na cloud, potřeba počítat. Obzvlášť vzhledem k tomu, že trend vývoje cen energií je dlouhodobě rostoucí, bude otázka energetických nákladů postupně nabývat na významu a proto se jí má smysl zabývat už nyní.

Hlavním energetickým problémem in-house řešení je fakt, že infrastruktura je skutečně využívána jen menší část dne, přičemž pro zajištění plynulosti služeb a chodu systémů je ale nutné, aby byla v provozu neustále. Jinými slovy, firemní servery, racky, switche a datová pole pracují i tehdy, když ve firmě fyzicky nikdo není a jediný provoz zajišťuje pár příchozích a odchozích emailů, nebo pravidelná vzájemná synchronizace některých systémů.

I přes neustále se vylepšující power management, naplánované úlohy a podobné nástroje nejsou vlastní řešení stále schopna zajistit, aby se výkon jednotlivých zařízení stoprocentně řídil aktuálními požadavky. Jinými slovy, v závislosti na rozsahu vlastních technologických zdrojů vždy ve větší, nebo menší míře dochází k plýtvání dostupnými kapacitami. Jako jediné řešení tohoto problému se v současnosti jeví právě cloud, a to především díky své jednoduché a rychlé škálovatelnosti.

Cloudová řešení jsou z hlediska efektivity energetické správy mnohem dále, než vlastní firemní systémy. Jejich hlavní výhodou je především to, že jednotlivá datová a výpočetní střediska neslouží pouze potřebám jednoho zákazníka, ale pro potřeby nebo desítek až stovek na sobě nezávislých klientů z celého světa. Díky neustálému vzájemné zátěže jsou si jednotlivá centra navíc schopna některé úlohy předávat tak, aby celkové zatížení bylo rozloženo co nejoptimálněji. Jinými slovy, v případě cloudových služeb by nemělo docházet k situacím, kdy je jedno centrum vytíženo na maximum, zatímco ostatní jsou využívána jen minimálně.

Navíc s provozem výpočetního centra, ať už cloudového, nebo vlastního firemního, jsou spojeny dodatečné náklady, které je třeba nést, ať se jedná o jakkoliv rozsáhlý projekt. Takové náklady mohou mít podobu čehokoliv od fyzického zabezpečení zařízení, přes instalaci podpůrných zařízení typu záložních zdrojů, až po nezbytné „doplňky“ jako je klimatizace, nebo další vybavení.

Trend do budoucna?

Vzhledem k výše zmíněnému může být cloud computing mnohými viděn, a nutno podotknout, že poměrně oprávněně, jako směr, kterým by se do budoucna lidstvo mělo vydat. Bylo by naivní a nesprávné očekávat, že v cloudu nakonec skončí všechny procesy, které jsou prováděny lokálně. Jak jsme si už řekli v jednom z minulých dílů, některé procesy a data musí být na základě platné legislativy ponechány a prováděny pouze v rámci organizace a nesmí ji opustit. To se v první řadě týká především bankovních a pojišťovacích domů, de facto se to ale dá vztá hnout na jakoukoliv instituci, která přichází do styku s osobními daty.

I přes s tím spojené komplikace se ale cloud computing zdá být jedinou rozumnou alternativou oproti současné koncepci vlastních vnitrofiremních řešení, jejichž koncept je do budoucna neudržitelný. O tom, jaké jsou překážky pro rychlejší a masivnější přechod firem na cloudové služby si řekneme více v příštím díle seriálu Cloud computing v praxi, který vyjde v úterý 8. června.

Přečtěte si také: