Cloud computing v praxi: cloud jako ekotrend budoucnosti?

Petr Švec , 01. červen 2010 07:00 0 komentářů

cloud
Jednou z mála diskutovaných, do budoucna ale poměrně zajímavých výhod cloudových služeb, je značná úspora energetických nákladů, které lze dosáhnout omezením vlastní IT infrastruktury. Úspora nákladů na energie je jedním ze způsobů, jak ulehčit napjatým firemním rozpočtům, tedy jedna z možností, které firmy ocení především v dobách, jako je nedávná ekonomická krize. Vzhledem k tomu, že ceny energií dlouhodobě rostou, bude toto téma navíc nabývat na stále větším významu a potenciálu.

Zarovka

Stále více společností zvažuje výhody a nevýhody převodu alespoň části firemní infrastruktury a procesů do cloudu. Výhody jsou nasnadě – spolehlivost, bezpečnost, uživatelská podpora, jednoduchá škálovatelnost prostoru, služeb a výkonu, poměrně konzistentní velikost měsíčních plateb a v neposlední řadě také odpadnutí nárazových investic, jako je například nákup nového hardware. I přesto se ale zatím tak očekávaný, a mnohými dokonce předpovídaný „run na cloud“ nekoná a v nejbližších měsících nejspíš ani konat nebude. Otázkou tak zůstává, proč společnosti dosud v tak velké míře spoléhají na vlastní řešení a odmítají ve větší míře přejít na „jednodušší“ cloud?

Přitom problémem in-house řešení jsou, kromě vysokých nákladů na pořízení, instalaci a správu potřebných zařízení, mimo jiné i náklady spojené s každodenním zajištěním těchto procesů. Řeč je především o energetických nárocích jednotlivých zařízení. Na první pohled se bezesporu může zdát, že energetické náklady jsou, v porovnání s ostatními IT náklady naprosto minimální, účty ale často říkají něco jiného.

Energetické úspory jsou také úspory

V rámci několika dřívějších dílů seriálu Cloud computing v praxi jsme jako jednu z hlavních výhod cloudu a cloudových výhod zmínili právě možnou úsporu v oblasti spotřeby elektrické energie. Nutno podotknou, ano, ani zdaleka se nejedná o největší úsporu srovnatelnou například s náklady na pořízení nového hardware, na druhou stranu je to úspora dostatečně významná tak, aby s ní bylo při úvahách o přechodu na cloud, potřeba počítat. Obzvlášť vzhledem k tomu, že trend vývoje cen energií je dlouhodobě rostoucí, bude otázka energetických nákladů postupně nabývat na významu a proto se jí má smysl zabývat už nyní.

Hlavním energetickým problémem in-house řešení je fakt, že infrastruktura je skutečně využívána jen menší část dne, přičemž pro zajištění plynulosti služeb a chodu systémů je ale nutné, aby byla v provozu neustále. Jinými slovy, firemní servery, racky, switche a datová pole pracují i tehdy, když ve firmě fyzicky nikdo není a jediný provoz zajišťuje pár příchozích a odchozích emailů, nebo pravidelná vzájemná synchronizace některých systémů.

Server

I přes neustále se vylepšující power management, naplánované úlohy a podobné nástroje nejsou vlastní řešení stále schopna zajistit, aby se výkon jednotlivých zařízení stoprocentně řídil aktuálními požadavky. Jinými slovy, v závislosti na rozsahu vlastních technologických zdrojů vždy ve větší, nebo menší míře dochází k plýtvání dostupnými kapacitami. Jako jediné řešení tohoto problému se v současnosti jeví právě cloud, a to především díky své jednoduché a rychlé škálovatelnosti.

Cloudová řešení jsou z hlediska efektivity energetické správy mnohem dále, než vlastní firemní systémy. Jejich hlavní výhodou je především to, že jednotlivá datová a výpočetní střediska neslouží pouze potřebám jednoho zákazníka, ale pro potřeby nebo desítek až stovek na sobě nezávislých klientů z celého světa. Díky neustálému vzájemné zátěže jsou si jednotlivá centra navíc schopna některé úlohy předávat tak, aby celkové zatížení bylo rozloženo co nejoptimálněji. Jinými slovy, v případě cloudových služeb by nemělo docházet k situacím, kdy je jedno centrum vytíženo na maximum, zatímco ostatní jsou využívána jen minimálně.

Navíc s provozem výpočetního centra, ať už cloudového, nebo vlastního firemního, jsou spojeny dodatečné náklady, které je třeba nést, ať se jedná o jakkoliv rozsáhlý projekt. Takové náklady mohou mít podobu čehokoliv od fyzického zabezpečení zařízení, přes instalaci podpůrných zařízení typu záložních zdrojů, až po nezbytné „doplňky“ jako je klimatizace, nebo další vybavení.

Trend do budoucna?

Vzhledem k výše zmíněnému může být cloud computing mnohými viděn, a nutno podotknout, že poměrně oprávněně, jako směr, kterým by se do budoucna lidstvo mělo vydat. Bylo by naivní a nesprávné očekávat, že v cloudu nakonec skončí všechny procesy, které jsou prováděny lokálně. Jak jsme si už řekli v jednom z minulých dílů, některé procesy a data musí být na základě platné legislativy ponechány a prováděny pouze v rámci organizace a nesmí ji opustit. To se v první řadě týká především bankovních a pojišťovacích domů, de facto se to ale dá vztá hnout na jakoukoliv instituci, která přichází do styku s osobními daty.



Cloud computing v praxi je seriál, který pro vás od dubna 2010 každé úterý připravujeme. Jeho cílem je poskytnout odpovědi, které ve spojení s technologií cloud computingu čím dál tím častěji vyvstávají a informovat o aktuálních trendech a novinkách z této oblasti.

Máte námět na zajímavé téma z oblasti cloud computingu, o kterém máte co říct, nebo o kterém si chcete přečíst? Napište nám ho na redakce@itbiz.cz.

I přes s tím spojené komplikace se ale cloud computing zdá být jedinou rozumnou alternativou oproti současné koncepci vlastních vnitrofiremních řešení, jejichž koncept je do budoucna neudržitelný. O tom, jaké jsou překážky pro rychlejší a masivnější přechod firem na cloudové služby si řekneme více v příštím díle seriálu Cloud computing v praxi, který vyjde v úterý 8. června.

Přečtěte si také:


Cloud computing v praxi: co přineslo Google I/O?
Cloud computing v praxi: pozice a význam státní správy
Cloud computing v praxi: pronikne cloud do bankovnictví?
Cloud computing v praxi: regionální cloud provideři
Cloud computing v praxi: IBM poráží Microsoft v zakázce roku
Cloud computing v praxi: Microsoft v Česku spustil Windows Azure
Cloud computing jako trend pro firemní IT


Komentáře

RSS 

Komentujeme

AI i její tvůrci před soudem

Pavel Houser , 22. duben 2018 09:30
Pavel Houser

John Kingston z anglické University of Brighton poskytl pro The Register svůj pohled na právní odpov...

Více







RSS 

Zprávičky

Před 25 lety byl zpřístupněn webový prohlížeč Mosaic

ČTK , 21. duben 2018 15:22

Mosaic se zrodil v průběhu roku 1992 v hlavě Marca Andreessena a jeho kolegy Erica Biny....

Více 0 komentářů

Těžba bitcoinů při kurzu pod 8 600 dolarů je ztrátová

ČTK , 20. duben 2018 11:21

Analytici se domnívají, že poptávka po hardwaru pro těžbu bitcoinů dál klesne, stejně jako cena kryp...

Více 0 komentářů

Netflixu prudce stoupají příjmy i počet odběratelů

ČTK , 20. duben 2018 09:36

Čistý zisk ve čtvrtletí stoupl na 290,1 milionu dolarů, neboli 64 centů na akcii....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Zájem o přijímače s digitálním rádiem je minimální

ČTK , 20. duben 2018 08:00

Český rozhlas na konci loňského roku rozšířil pokrytí digitálním signálem na 40 % populace....

Více 3 komentářů

eMan vykupuje zpět podíl Jablotronu

Pavel Houser , 19. duben 2018 14:32

Strategie obou společností se po více než 2 letech propojení rozcházejí, kontrolu nad firmou získáva...

Více 0 komentářů

Facebook reaguje na nové normy EU, cílená reklama ale nepřestane

ČTK , 19. duben 2018 10:26

Facebook se začal dotazovat svých uživatelů, zda může v jejich fotografiích a videích používat techn...

Více 2 komentářů

Ruské úřady vs. Telegram

ČTK , 19. duben 2018 08:00

Začaly se objevovat informace o rozsáhlých výpadcích služeb, které se sporem nijak nesouvisejí....

Více 0 komentářů