Cloud computingu v praxi: co by světu přinesl masivní přechod na cloud?

Pro zjednodušení budeme v následujících myšlenkách zvažovat takový svět, kde už masivní migrace firem a částečně i jednotlivců do cloudu proběhla, a cloudové služby tak zastávají jednoznačně dominantní postavení. To je sice situace roky vzdálená od dnešního stavu, na druhou právě na ní se změny způsobené cloud computingem dají ilustrovat co nejvěrněji.

Úspora nákladů a zlevnění služeb

Přínos cloudu v oblasti snižování firemních nákladů byl v minulých dílech seriálu Cloud computingu v praxi diskutován už mnohokrát. Připomeňme jen, že přechodem na cloud firmy ušetří za nákup vlastního hardware, což většinou představuje investice v řádu statisíců až milionů, a často i software. V rámci některých SaaS služeb si totiž bude moci i licence na jednotlivé programy jednoduše „pronajmout“ a platit tak na základě délky používání a počtu uživatelů.

Cloudové služby také představují perspektivu v oblasti efektivity práce, především tedy pro často cestující zaměstnance. Základem je fakt, že se ke cloudovým službám se je možné připojit prakticky odkudkoliv. Například obchodníci tak budou moci být neustále v kontaktu s firmou, budou mít k dispozici aktuální údaje a budou se moci spolehnout na podporu svého teamu, se kterým budou, s využitím cloudových služeb, schopni okamžitě komunikovat.

Samostatnou kapitolu pak představuje využití mobilních zařízení, především v současnosti velmi populárních tabletů. Při zajištění dostatečného zabezpečení a rychlosti připojení nebude problém, aby firmy získávaly data, například výsledky průzkumu mezi náhodně oslovenými lidmi, prakticky okamžitě. Tomuto tématu jsme se v minulosti věnovali ve vlastním článku.

Životní prostředí

Oblíbeným tématem prakticky ve všech oborech lidské činnosti se v několika posledních letech stala ekologie. Můžeme to pozorovat všude kolem nás – automobilky představují vozy se stále nižší spotřebou, ve stavitelství se začíná stále více rozmáhat koncept energeticky úsporných domů, vlády podporují, často obskurní, „zelené“ projekty a i v oblasti IT pozorujeme hon za co nejnižší spotřebou komponent, jako jsou procesory a grafické karty. Jak může cloud computingu přispět k těmto iniciativám?

Předně nastane pokles onoho pomyslného „plýtvání zdroji.“ Zatímco dnes každá firma své hardwarové kapacity lehce naddimenzovává („co kdyby byl potřeba“), díky škálovatelnosti výkonu cloudových služeb bude vždy dostupné jen přesně tolik výkonu, kolik bude nutné.

Důsledkem centralizace většiny infrastruktury do datových center a jejího optimálního využívání bude i pokles spotřeby elektrické energie. To tak povede k zavírání méně efektivních, a často zastaralých, energetických zdrojů a poklesu produkce skleníkových plynů, především tedy CO2. Mnohá moderní datová centra jsou navíc konstruována tak, aby byla maximálně soběstačná. Tedy jsou vybavena promyšleným systémem cirkulace vzduchu, což snižuje náklady na udržování stálé teploty pomocí klimatizace, nebo alespoň k pokrytí části svých energetických nároků využívají obnovitelných zdrojů energie, především sluneční a geotermální.

Větší propojenost světa

S trochou nadsázky se dá říct, že díky cloud computingu bude svět ještě globálnější. To proto, že pro zajištění bezproblémového fungování cloudových služeb bude nutné vybudovat rozsáhlá datová centra po celém světě tak, aby při výpadku jednoho z nich mohla veškeré činnost okamžitě převzít ta okolní. Tato centra budou muset být napojena na vysokorychlostní internet, což povede ke zlepšení infrastruktury prakticky po celém světě.

Cloud computingu má tak potenciál pomoci v rozšíření datových sítí i do zaostalejších a chudších regionů, jaké dnes představují mnohé oblasti v Indii a podstatná část, nebo Jižní Ameriky. Důsledky toho mohou sahat od zatraktivnění těchto regionů pro zahraniční investory až po lepší startovní pozici pro lokální společnosti a všeobecný růst životní úrovně v zaostalejších oblastech.

Ani v nejmenší, se nesnažíme říct, že cloud computingu představuje spásnou ideu, která odstraní chudobu a nastolí světový mír. Jsou to ale právě technologie jako je cloud computingu, které pomáhají nastartovat obchod a rozvíjet svět daleko lépe, než to dokáže jakákoliv mezinárodní pomoc.

Závislost na cloudu

Poměrně negativní změnou, kterou se s přechodem na cloud dočkáme, bude naprostá závislost na těchto službách. Ta bude mít několik podob. Předně pokud se firma rozhodne přejít na cloud, pravděpodobně se zbaví své současné hardwarové infrastruktury, servery vyhodí, nebo nechá dosloužit jako zálohu, serverovny přestaví na kanceláře a místo stolních počítačů svým zaměstnancům nakoupí tenké klienty schopné připojení ke cloudu. Tyto, z hlediska úspory nákladů poměrně logické kroky ovšem nepovedou k ničemu jinému, než že případný odklon od cloudových služeb a návrat k vlastním in-house řešením se zkomplikuje a bude se jednat o běh na dlouhou trať.

Druhým problémem jsou pak data. Ta budou, až na konkrétní výjimky, pravděpodobně ukládána na serverech poskytovatele cloudových služeb. I přes několikanásobné zajištění dostupnosti služby se může stát, že některá data čas od času dostupná jednoduše nebudou. Nehledě na to, že data budou fyzicky umístěná mimo firmu, což každému nemusí líbit.

Třetím negativem je pak absolutní závislost firem a jednotlivců na internetovém připojení. To bude bezesporu muset doznat mnoha vylepšení, jak v oblasti jeho stability, tak i rychlosti, pokud ale i tak dojde k jeho výpadku, firma bude paralyzována. Vzhledem k tomu, že služby budou spouštěny v cloudu a tamtéž budou uložena i všechna data, banální situace jako výpadek připojení tak mohou způsobit, že se práce ve firmě jednoduše zastaví. Něco jako, když v dnešní době vypadne elektřina.