Jak vypadá eGoverment v České republice?

Kamil Červinka, 15. leden 2008 08:24 0 komentářů

Dell
Již delší dobu má zájem o aktivní kvalifikovaný certifikát, nebol-li elektronický podpis, rostoucí tendenci. V loňském roce bylo podle zprávy Ministerstva informatiky ČR vydáno přes 43 000 elektronických podpisů a za první čtyři měsíce letošního roku požádalo dalších 19 539 subjektů. Důvod je shledáván zejména v rostoucím počtu služeb, u nichž se e-podpis využívá, a v neposlední řadě také v nízké ceně. Není tedy bez zajímavosti podívat se, kde všude se dá využít a jak to vlastně s rozvojem eGovermentu u nás vypadá.

Snad nejdále v rozvoji elektronické komunikace je tradičně Ministerstvo financí (MF). To již po několik let, konkrétně od roku 2003, průběžně rozšiřuje možnosti elektronického přiznání k nejrůznějším daním. Pro zdaňovací období roku 2006, kdy bylo poprvé možno prostřednictvím Daňového portálu MF podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob plně elektronicky, Ministerstvo financí vydalo novou verzi inteligentních daňových formulářů. Proč inteligentních? Obsahují totiž veškeré Ministerstvem schválené algoritmy pro kontrolu daňových podání, které používá i sám správce daně.

Formulář tak sám automaticky nejen vypočte výslednou výši daně, ale jeho vyplnění i zkontroluje. Současně je možné formulář doplnit přílohami ve formátech PDF, DOC, XLS, JPG, TXT či RTF. K samotnému doručení daňového přiznání pak postačuje vytisknout a odnést na úřad, případně se zaručeným elektronickým podpisem přímo odeslat. Podobným způsobem je možné podat i přiznání k dalším daním jako dani z nemovitostí, dani z přidané hodnoty, dani silniční a také podat obecné písemnosti, jakými jsou vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám, hlášení platebního zprostředkovatele a mnohé další.

Ve stejný okamžik vydalo ministerstvo také formáty jednotlivých podání a aplikačního rozhraní. To by mělo umožnit daňovým subjektům, aby daňová podání automaticky generovaly a podávaly prostřednictvím účetních a finančních programů.

V polovině roku 2006 MF ve spolupráci se společnosti IBM ČR zprovoznilo systém umožňující náhled do osobních daňových účtů, což znamená rychlé a aktuální zjištění přeplatků či nedoplatků daně. Do budoucna by měla být tato služba rozšířena o možnost nahlédnutí i do elektronického spisu, osobní daňový kalendář a zajištění oboustranné komunikace mezi plátcem daně a finančním úřadem.

Elektronická podatelna a eTržiště

Významnou součástí nutnou pro fungování elektronických služeb je vedle elektronického podpisu také elektronická podatelna. Povinnost zajistit možnost elektronické komunikace mají od 1. ledna 2006, v souladu s nařízením vlády č. 495/2004, všechny veřejné i samosprávné instituce. Do dnešního dne ji zavedla již většina centrálních orgánů státní správy s výjimkou Ministerstva zahraničních věcí ČR a Státní správou hmotných rezerv, všechny Krajské úřady a většina obcí. I v tomto ohledu se tedy podnikatelé mohou spolehnout na možnost elektronické komunikace. Zaručený elektronický podpis je opět nezbytný. S tím souvisí elektronické úřední desky, které lze již dnes velmi hojně využívat.

Opomenout bychom neměli ani projekt e-Tržiště, jehož smyslem je zajistit efektivnější vynakládání finančních prostředků státu na informační a komunikační technologie. Určen je pro orgány veřejné správy při nákupech do dvou milionů korun. Licenci k provozováni obdržely tři subjekty: Ally Trade, B2B Centrum.cz a CenTrade, který však k 1. 1. 2007 ukončil svoji činnost. Do této skupiny pak bezesporu náleží také rozsah a dostupnost informací o jednotlivých orgánech a jejich činnostech. Domnívám se, že toto je jedna z mála oblastí, kde není moc co namítat. Primární roli hraje zejména portál veřejné správy. Velmi užitečné informace ale mohou zájemci získat i na stránkách jednotlivých ministerstvech a dalších institucí.

Řekneme-li si však, jak se vyvíjí možnost komunikovat s institucemi státní správy a samosprávných územních celků, musíme si také jedním dechem odpovědět na otázku, jak jsme se tímto skutečně přiblížili třem základním cílům e-Govermentu. V první řadě by to mělo být především zefektivnění komunikace mezi úřady a občany či podnikatelskými subjekty, jakož i mezi jednotlivými úřady navzájem.

To vše s cílem zajistit, aby občan nebyl nucen hlásit jednu věc na několika místech, ale vše nahlásil jednou a úřady by si tuto informaci samy předávaly. Druhým a souvisejícím cílem je, aby k tomuto existovalo jedno kontaktní místo pro všechny. To ovšem vyžaduje existenci centrálních registrů, o nichž se již dlouho horlivě diskutuje.

Předpokládá zavedení čtyř základních registrů. V odborné veřejnosti se tento projekt setkává s poměrně kladnou odezvou jako komplexní řešení dané oblasti. Posledním třetím cílem je proaktivita, tedy aby správní orgány zajistily to, co zajistit mohou samy, a občan či podnikatelský subjekt s nimi komunikoval co nejméně a jen v nutných případech.

Čeká nás dlouhá cesta

Uvědomíme-li si tyto cíle, není už tak záslužné konání Ministerstva financí popsané v úvodu článku. Nechci tím nijak snižovat skutečnost, že tímto způsobem je zajištěna velká úspora času i finančních prostředků jistě i pro samotné podnikatele. Spíše je s podivem, jak rychle a efektivně dokáže stát řešit výběr daní a současně jak bezzubý je, má-li stejně efektivně zajistit odbourávání byrokratických bariér v dalších oblastech státní správy.

Zavedení e-Govermentu do praxe jistě není jednoduchý úkol. Státní správa je ve skutečnosti složitý systém, jehož skloubení stojí nemalé úsilí i finanční prostředky. V praxi se spolu musí naučit komunikovat nejen občané a úřady, což je do jisté míry otázka i počítačové gramotnosti, ale také na 6000 více či méně samostatných institucí, mezi nimiž největší část zabírají menší obce. S pohledu fungování EU je pak celý systém ještě složitější.

Faktem však také zůstává, že zatímco Česká republika dělá stále jen opatrné kroky vřed, ostatní země postupují o poznání rychleji. Příkladem může být Maďarsko, které ještě při měření v roce 2004 na tom bylo se zaváděním elektronického styku občana s úřady mnohem hůře. V dalším měření o dva roky později se ale posunulo nad průměr EU. Je snad na vině tradičně zkostnatělá česká státní správa bránící se novým technologiím? Že by skutečně docházelo k viditelným změnám v přístupu k občanům, to patrné není.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Telefony vodní i podvodní

Pavel Houser , 16. červen 2017 13:00
Pavel Houser

Jako zajímavou technickou kuriozitu lze uvést, že všech 28 států NATO schválilo protokol Janus, kter...

Více






Kalendář

25. 06.

29. 06.
Cisco Live 2017
22. 07.

27. 07.
Black Hat 2017
27. 07.

30. 07.
Defcon 2017
RSS 

Zprávičky

Do sporu ruských úřadů se sítí Telegram se vložila i tajná služba

ČTK , 27. červen 2017 09:00

Podle provozovatele majitel sítě žádný "šifrovací klíč" nemá, ty si vytváří zařízení uživatele....

Více 0 komentářů

NSZ zrušilo kvůli vadám stíhání šesti lidí v kauze IT zakázek

ČTK , 27. červen 2017 08:00

Případ se týká tendrů Integrovaného operačního programu ministerstva vnitra. ...

Více 0 komentářů

Konica Minolta umožňuje skenovat dokumenty mobilním telefonem

Pavel Houser , 26. červen 2017 16:04

Nová aplikace podle dodavatele zrychlí ve firmách zpracování dokumentů. Uživatelé mohou s každým dok...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Toshiba vypadne z hlavního indexu tokijské burzy Nikkei 225

ČTK , 26. červen 2017 10:00

Společnost dosud nezveřejnila auditované výsledky za uplynulý finanční rok, protože auditoři jí výsl...

Více 0 komentářů

Britský parlament se stal terčem kybernetického útoku

ČTK , 25. červen 2017 09:00

Mluvčí Dolní sněmovny potvrdila, že parlament odhalil neoprávněné pokusy o přístup....

Více 0 komentářů

VZLUSAT-1, první česká nanodružice

ČTK , 24. červen 2017 18:13

V pátek indická raketa PSLV-C38 vynesla na oběžnou dráhu českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1...

Více 0 komentářů

BlackBerry se vrací k zisku, tržby však zaostaly za očekáváním

ČTK , 24. červen 2017 09:46

Kanadský výrobce chytrých telefonů BlackBerry v prvním finančním čtvrtletí vydělal 671 milionů dolar...

Více 0 komentářů