Spoluzakladatel Googlu obhajuje snahu o digitalizaci knih

Spoluzakladatel společnosti Google Sergey Brin

Mnoho kritiků se v souvislosti se služnou Google Books obává, že díky ní získá společnost Google monopol v přístupu ke světovým informacím. To však Sergey Brin ve svém článku důrazně odmítá. Ve skutečnosti nic nebrání jiným společnostem nebo organizacím, aby se o totéž pokusily i ony,“ napsal v americkém listu New York Times Sergey Brin.

Hlavním problém vidí kritici především v autorských právech. V Googlu si samozřejmě byli vědomi, že autorské právo porušují, proto u chráněných titulů zatím neumožnili klasické listování, ale pouze vyhledávání citátů. Snahu o skenování knih okamžitě napadla Asociace amerických autorů a Asociace amerických nakladatelů, které podaly hromadnou žalobu pro porušení autorských práv.

125 milionů na vyrovnání s vlastníky práv

Dlouhé diskuse nakonec vyústily v loňském roce ve vzájemnou dohodu o vyrovnání, která určuje způsob, jakým se Google vyrovná s těmi, jejichž knihy bez povolení naskenoval. Společnost souhlasila s vyhrazením částky 125 milionů dolarů, která půjde na toto vyrovnání. Autoři, včetně těch, jejichž díla byla publikována mimo USA, se musejí zaregistrovat prostřednictvím Book Right Registry, pak budou finančně odškodněni.

Soud měl o „férovosti“ dohody rozhodnout už tento měsíc, tedy v říjnu. Další vlna kritiky ze strany vlády, advokátů i konkurenčních společností však donutily obě strany dohodu částečně přepracovat a celý proces schvalování se tak mírně zbrzdil. Minulý týden soudce rozhodl, že závěreční slyšení proběhne 9. listopadu.

Skenují se hlavně „osiřelé“ knihy

Problematická je podle některých kritiků především kategorie takzvaných komerčně nedostupných nebo též osiřelých titulů (out of print). V té jsou zahrnuty všechny knihy, které nejsou zrovna čtenářskými hity, jejichž nakladatelství už zanikla nebo dědicové autorských práv nejsou dohledatelní. A samozřejmě také cizojazyčné tituly, které se v USA většinou neprodávaly. S těmito knihami by podle zmiňované dohody mohl Google zacházet docela volně. „Pokud dnes chcete získat takovou knihu, máte jedinou možnost: zajít do některé z velkých knihoven a doufat, že ji naleznete v regálech,“ obhajuje Brin snahu Googlu zpřístupnit tyto těžko dostupné knihy volně na internetu.

Kritika se v této souvislosti snáší také ze strany neziskové organizace Internet Archive. Ta provozuje vlastní elektronickou knihovnu a její představitelé jsou přesvědčeni, že ji dohoda Googlu s americkými autory a vydavateli poškozuje. Projekt, který v současné době obsahuje více než jeden milion knih, sponzorovala do roku 2008 mimo jiné i společnost Microsoft. Internet Archive je také členem seskupení Open Content Alliance (OCA), které proti Google Books ostře vystupuje.

„Společnosti, které stále vznášejí námitky, zatím v oblasti osiřelých knih nepodnikly žádné kroky,“ uvedl Sergey Brin minulý týden na tiskové konferenci společnosti Google. Podle něj se o tyto knihy doposud nikdo nezajímal a neexistuje pro ně tedy žádný trh. Odmítá, že by svou snahou mohl Google kohokoliv poškozovat, a dodává, že uzavřená dohoda do budoucna usnadní cestu také případným nově vzniklým projektům stejného zaměření.

Google Books pod drobnohledem EU

S problémy se však Google nesetkává jen v zámoří. Službu Google Books budou prošetřovat také evropští komisaři. Německá vláda totiž koncem května požádala Evropskou komisi o přezkoumání, zda Google neporušuje autorská práva. „Postup Googlu je neslučitelný se zásadami evropského zákonu o autorských právech, podle kterého je ke zveřejnění díla na internetu nutný autorův souhlas,“ stojí v dokumentu, který Německo předložilo.

Podobně si u Viviane Redingové, evropské komisařky pro informační společnost a média, stěžovala také Federace evropských nakladatelů. Podle ní je zásadně důležité dodržovat základní princip autorského práva EU, jímž je požadavek předběžného souhlasu vlastníka autorských práv pro všechny reprodukce díla, včetně úryvků. Kdy však komise dojde k rozhodnutí, je zatím v obou případech těžké odhadovat.

Brin: Jde o zachování kulturního dědictví

Google se však nevzdává. Jeho víceméně symbolickým argumentem je například proklamovaná snaha o zachování světového kulturního dědictví. Ve svém článku Sergey Brin připomněl požáry slavné Alexandrijské knihovny nebo americké Knihovny Kongresu. První z jmenovaných vyhořela dokonce třikrát, v letech 48 př. n. l., 389 a 643 n.l., druhá knihovna pak v roce 1851. V obou případech pak lidé přišli o desítky tisíc knih.

V podobném duchu možná uvažuje i samotná Evropská komise. V loňském roce totiž spustila na adrese Europeana.eu vlastní digitální knihovnu, která by v budoucnu měla obsahovat veškeré kulturní památky Evropy včetně asi dvou a půl miliard knih, které se nacházejí v evropských knihovnách. Zatím jsou k dispozici zhruba 2 miliony dokumentů, na rok 2010 je však připravováno další významné rozšíření. Komise na digitalizaci v letošním a příštím roce poskytne přes 100 milionů eur.

Přečtěte si také