Firmy v průzkumu potvrdily, že jim evropské instituce ztěžuje podnikání, čeští europoslanci pak prý mají jen minimální šance ovlivnit evropskou legislativu. • V České republice v loňském roce klesl počet živnostenských oprávnění, podnikatelů však bylo více. • Zástupci společnosti IBM a ČVUT již poosmé vyhlásily vítěze studentské soutěže. Jedná se o ocenění výzkumných prací studentů, kteří se zapojili do soutěže IBM Student Research Projects.
Evropské instituce versus podnikatelé
Velké procento firem v průzkumu Hospodářské komory uvedlo, že jim evropské instituce ztěžují podnikání. Čeští europoslanci potom údajně mají jen minimální šance ovlivnit podobu evropské legislativy.
Tuzemští podnikatelé se shodují ve velké nedůvěře k bruselským politickým subjektům. Evropské instituce vnímají spíše jako nutné zlo, zní od tuzemských firem a podnikatelů v reakci na právě skončené volby do Evropského parlamentu. Téměř polovina českých firem (45 %) uvedla, že evropská legislativa tvořená v Bruselu škodí jejich podnikání. Opačného názoru je přibližně jedna pětina firem. 26 procent podniků odpovědělo, že evropská legislativa nemá vliv na jejich podnikání. Vyplývá to z bleskového průzkumu Hospodářské komory České republiky k výsledkům voleb do Evropského parlamentu, kterého se zúčastnilo více než šest stovek (628) firem různé velikosti z celé České republiky.
Na položenou otázku, které z evropských témat je nejdůležitější pro jejich podnikání, podnikatelé nejčastěji uvedli 3 témata: Největší prioritu vidí v podpoře malých a středních podniků (23 procent), následují snižování administrativní zátěže a daňová legislativa (19 procent). Za důležitá témata považují i strukturální fondy, volný pohyb pracovních sil na vnitřním trhu a energetiku.
Podnikatelé jsou toho názoru, že čeští europoslanci nemají téměř žádnou šanci ovlivnit podobu nové evropské legislativy v Evropském parlamentu. Tento názor zastává 33 procent podnikatelů napříč celou republikou. Necelá třetina tuzemských firem si myslí, že čeští europoslanci mají největší šance podobu nové evropské legislativy ovlivnit jako členové politických frakcí bez ohledu na státní příslušnost. Další třetina firem vidí největší šance v rámci společného prosazování národních zájmů bez ohledu na politickou příslušnost. Pokud působí jako nezařazení jednotlivci, jejich vliv na tvorbu nové legislativy je podle firem nulový.
Co se týká možností ovlivňovat podnikatelské prostředí v Evropské unii, podle tuzemských podnikatelů Evropský parlament ovlivňuje evropskou legislativu pouze okrajově (14 procent). Za hlavní instituci, která ovlivňuje vývoj podnikatelského prostředí v EU, považují podnikatelé Evropskou komisi (43 procent firem).
Pokles počtu živnostenských oprávnění
Z dokumentů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplývá, že v roce 2008 v Česku díky novele živnostenského zákona klesl počet živnostenských oprávnění meziročně takřka o 29 procent. Počet oprávnění se dostal na 2,815 milionu. Na druhou stranu komplexní počet podnikatelů vlastnících živnostenská oprávnění v roce 2008 narostl o 58 000 na 2,112 milionu. Údaje jsou součástí Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. Tu minulý týden projednala česká vláda.
„Snížení počtu vydaných živnostenských oprávnění přinesla novela živnostenského zákona,“ znělo v komentáři mluvčího MPO Tomáš Bartovský. Připomněl, že novela místo původních 125 volných živností zavedla jednu volnou živnost, která zahrnuje 80 oborů činnosti. Redukovány byly i živnosti řemeslné, vázané a koncesované.
Ze statistik prezentovaných Českým statistickým úřadem vykazovalo v Česku podnikatelskou činnost k 31. prosinci 2008 celkem 1,037.255 právnických a fyzických osob. Z tohoto počtu bylo 1,035.521 malých a středních podnikatelů (MSP). Podle mluvčího MPO je to ve srovnání s rokem 2007 nárůst o 1042 MSP subjektů, tedy o 0,1 procenta. K největšímu nárůstu celkového počtu MSP došlo oproti roku 2007 ve službách a v průmyslu.
Osmý ročník studentské soutěže zná vítěze
IBM Česká republika a České vysoké učení technické v Praze již poosmé vybraly a ocenily výzkumné práce studentů, kteří se zapojili do soutěže IBM Student Research Projects. Hlavním cílem programu je naučit studenty řešit komplexní vědecké úlohy a vhodně svou práci zdokumentovat i prezentovat. Kromě finanční odměny přinesla soutěž studentům i praktické zkušenosti a možnost přímé spolupráce s odborníky z výzkumného a vývojového oddělení IBM.
Nosnými tématy tohoto kola byly strojový překlad, návrhy uživatelských rozhraní a využití procesoru IBM Cell Broadband Engine. Do soutěže, kterou IBM pořádá ve spolupráci s katedrou počítačů a katedrou počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se tentokrát přihlásilo 13 projektů. Soutěže se tedy od jejího zahájení v roce 2005 zúčastnilo již 415 studentů.
„Spolupráce s IBM poskytuje studentům možnost řešit problémy, které mají praktický dopad. Úroveň projektů každým rokem stoupá, a to jak z hlediska kvality řešení, tak i z hlediska kvality prezentace projektů,“ dodává prof. Ing. Pavel Slavík, CSc., profesor katedry počítačové grafiky a interakce Elektrotechnické fakulty ČVUT.
Odborná porota složená ze zástupců IBM a ČVUT vyhodnotila a ocenila nejlepší výzkumné práce a kromě toho udělila čtyři zvláštní ceny poroty projektům, které zaujaly originalitou a kvalitou provedení.
Vítězné projekty
1. místo: projekt Datové struktury pro sledování paprsku na speciálním hardware, autor Michal Hapal
2. místo: projekt BMI Service, autoři Filip Cakl, Peter Kováč
3. místo: projekt Automatický překladač jazyků v SecondLife, autor Daniel Tekel
Přečtěte si také
IT byznys: evropské normy představují pro firmy náklady více než 1 bilion EUR
IT byznys: zveřejnění platů a odměn manažerů státních firem je správné
IT byznys: podnikatelé vyzvali vládu ke zvyšování konkurenceschopnosti
IT byznys: příprava novely pro odstranění daňové diskriminace
IT byznys: Až polovina studentů chce po studiích podnikat
IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští
IT byznys: Snížením administrativy ušetří podnikatelé přes 6 miliard
IT byznys: Na české podnikatele čeká dalších šest miliard korun
