Evropské směrnice a normy: pro firmy náklady za posledních 11 let více než 1 bilion EUR. • Aktuální studie poradenské společnosti KPMG hovoří o tom, že očekávání v sektoru evropských služeb mírně rostou. Inflační tlaky jsou i nadále slabé. • Rozkolísanost koruny vyvolává potřebu důsledného řízení měnového rizika.
Vysoké náklady kvůli normám EU
Administrativa EU představuje pro firmy vysoké náklady
Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Eurochambres publikovala studii, která odhaduje, že naplňování požadavků evropských směrnic a norem za posledních 11 let stálo evropské podniky více než 1 bilion EUR. Studie byla zveřejněna v předvečer zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost, která jednala o omezení administrativní zátěže (better regulation) v rámci Evropské unie.
Studie s názvem „Náklady plnění evropských předpisů pro podnikatele“ ukazuje jak na alarmující míru evropské regulatorní zátěže podnikání, tak na dramatické nedostatky v dosavadním sledování těchto nákladů.
„Neustále přijímané nové a další směrnice, normy a vyhlášky a jejich zavádění do praxe, představuje pro evropské firmy včetně těch českých obrovské finanční náklady navíc. Výsledky analýzy, kterou máme k dispozici, jsou toho dokladem a lze jen spekulovat kolik tyto finanční náklady znamenají možných pracovních míst a investic například do vědy a výzkumu, pokud by tyto peníze zůstaly ve firmách a mohly být smysluplně využity k rozvoji jejich podnikání,“ uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Obrovské finanční náklady jsou prý zároveň i na straně orgánů, které regulaci sami tvoří a implementují – státní správa na národní úrovni a instituce EU na úrovni evropské. Tyto náklady dosud však nikdo nevyčíslil, přestože po tom již dlouhou dobu voláme.
Podle hospodářské komory je třeba si uvědomit, že podíl evropské legislativy platný na národní úrovni se dnes pomalu blíží 70 procentům, což je ve srovnání se situací před dvěma roky, kdy to byla zhruba polovina, výrazný nárůst. O to důležitější se jeví v tomto kontextu společný tlak podnikatelských organizací napříč celou EU proti vytváření další regulatorní zátěže podnikání. Méně administrativní zátěže firmám ušetří finanční prostředky, které budou moci investovat do svého podnikání, což povede ke zlepšení konkurenceschopnosti evropských firem.
V rámci akčního programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii, který byl zahájen v roce 2007, je cílem Evropské komise snížení o 25% do roku 2012. Česká vláda si pak vytkla v roce 2005 za cíl do roku 2010 snížit o 20% administrativní zátěž podnikatelů ve vybraných rezortech, které jsou původci 80% této zátěže. I přes aktivní přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k této problematice se plán nedaří plnit: z průběžných výsledků vyplynulo, že ke konci prvního pololetí roku 2008 se podařilo snížit administrativní zátěž podnikatelů pouze o 7,5%. I toto číslo však představuje významnou úsporu nákladů na straně podnikatelů ve výši 5,7 mld. korun ročně.
Služby v EU s mírnějším dopadem krize
V sektoru služeb v Evropské unii by během nadcházejících dvanácti měsíců mohlo dojít ke zmírnění dopadů ekonomické krize. Vyplývá to z pravidelného průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG Business Outlook Survey z května 2009, do něhož se zapojilo více jak 2500 poskytovatelů služeb v EU. Většina proměnných však stále zůstává na svých historicky nejnižších hodnotách.
Během dubna 2009 došlo v porovnání s výsledky prezentovanými před šesti měsíci ke zlepšení všech hodnot čistých vah jak z hlediska objemu obchodu, tak i tržeb a nových zakázek. Celkově 39,5 procent poskytovatelů služeb v EU očekává v nejbližších dvanácti měsících nárůst objemu obchodních aktivit, 21,5 procent naopak pokles.
Otakar Hora, partner společnosti KPMG Česká republika, k výsledkům průzkumu uvádí: „Průzkum naznačuje určité zlepšení, srovnáme-li to s výsledky z října 2008. I když je ještě předčasné hovořit o nějakých známkách obnovy, zvláště v situaci, kdy očekávání v oblasti zaměstnanosti zůstávají slabé, průzkum přece jen nabízí určité nadějné momenty.“ Podle Hory je však patrné, že všechny země v průzkumu, Německo, Francii či Španělsko nevyjímaje, očekávají, že zaměstnanost a kapitálové výdaje klesnou.
Výnosy, objem obchodů
Čisté váhy pro výnosy z obchodu (+7,7) byly nižší než pro celkový objem obchodů (+18). Naznačuje to, že se poskytovatelé služeb chystají zapojit do agresivnějších reklamních kampaní, aby si udrželi své podíly na trhu a navíc získali nové zakázky. U výrobních cen se čisté váhy pohybovaly na svých nejnižších hodnotách (+5).
Obchodní aktivity a tržby
Nárůst obchodní aktivity a tržeb očekává sektor služeb ve Velké Británii (+24,4; respektive +19,2). Lepší výsledky zaznamenala už jen Itálie (+33,1; +25,9). Naopak pokles obchodních aktivit a tržeb očekávají poskytovatelé služeb v Německu (-3,3; -11,3), jehož hodnoty snižují celková očekávání zemí eurozóny (+14,6; +3,0). Francie předpokládá v oblasti aktivit a zisku zlepšení. Španělsko pak očekává agresivní zlevňování v souvislosti s nárůstem objemu obchodů, předpokládá však pokles tržeb. Nejhorší výsledky zaznamenalo v očekávání objemů a tržeb Irsko.
Výdaje a inflační tlaky
Výsledky průzkumu ukazují, že inflační tlaky slábnou. Všechny čtyři hodnoty čistých vah pro vstupní náklady (celkové a zaměstnanecké náklady, služby poskytované smluvními partnery a jiné náklady) poklesly na nová minima. Nejrychlejší pokles výdajů (-4,6) se očekává u služeb poskytovaných smluvními partnery, za nimi se na dalším místě řadí jiné, nezaměstnanecké výdaje (-2,4).
Objem obchodních činností
Očekává se, že objem obchodních činností v následujících dvanácti měsících poroste. Jen velmi pozvolný nárůst tržeb způsobený nízce stanovenými výrobními cenami však dále výrazně zasáhne zisky. Hodnota čistých vah u zisků zůstává i nadále negativní (-4,1). Oproti hodnotě uváděné v říjnu 2008 (-21,1) je to však výrazné zlepšení.
Zaměstnanost
Společnosti v sektoru služeb očekávají, že v následném dvanáctiměsíčním období ztratí další zaměstnance. A to i přesto, že se očekávání ve srovnání s předchozím obdobím zlepšila.
Důslednost řízení měnového rizika
Tuzemské podniky by měly v současné době velké rozkolísanosti kurzu koruny a nejistoty ohledně jejího dalšího směřování věnovat velkou pozornost řízení měnového rizika. Počet firem, které jsou nuceny řešit otázku měnového zajištění, rapidně roste. Taková zjištění přinesla společnost PricewaterhouseCoopers.
„Lze předpokládat, že s tím, jak se další země rozhodnou přistoupit k euru, zvýší se postupně počet českých firem, od nichž budou mezinárodní standardy požadovat účtování v euru,” uvedl na konferenci o řízení měnového rizika Petr Kříž, partner v oddělení Auditorských služeb společnosti PricewaterhouseCoopers Audit.
Pokud by se česká vláda letos rozhodla přijmout euro, stane se společná evropská měna českým platidlem nejdříve 1. ledna 2013. V malé otevřené ekonomice, jakou je Česko, je však euro přeshraničním platidlem již nyní. Pozornost měnovému kurzu ale musí věnovat i mnohé firmy, které do zahraničí nevyvážejí a obchodují jen v českých korunách.
Naléhavost potřeby důsledného řízení měnového rizika vzrostla kvůli velké rozkolísanosti měnových kurzů vyvolaných globální krizí. Nižší objemy obchodů znamenají i méně měnových transakcí. Každá taková transakce pak ale pohne s kurzem mnohem výrazněji. Časté a těžko odhadnutelné změny kurzu přitom mohou kriticky ovlivnit hospodářský výsledek firmy.
Přečtěte si také
IT byznys: zveřejnění platů a odměn manažerů státních firem je správné
IT byznys: podnikatelé vyzvali vládu ke zvyšování konkurenceschopnosti
IT byznys: příprava novely pro odstranění daňové diskriminace
IT byznys: Až polovina studentů chce po studiích podnikat
IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští
IT byznys: Snížením administrativy ušetří podnikatelé přes 6 miliard
IT byznys: Na české podnikatele čeká dalších šest miliard korun
IT byznys: nedostatečná kontrola zadluženosti zákazníků
IT byznys: významně se mění způsob připojení k Internetu u firem
IT byznys: podnikatelé poslali žádosti o dotace EU ve výši 66,6 miliardy
