Biometrie podle mozku

Pavel Houser , 29. březen 2017 10:00 0 komentářů

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i popularizačních článcích zabývá otázkou, nakolik by se za zdroj biometrické autentizace dal použít samotný lidský mozek. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody těchto technik?

Některé výhody autentizace pomocí mozkové aktivity oproti jiné biometrii jsou zřejmé na první pohled. Prst lze useknout nebo získat jeho digitální otisk a ten podstrčit čtečce, dokázat ošidit přístroj pro funkční magnetickou rezonanci je podstatně složitější. Data z Human Connectome Project ukazují, že podle obrazu fMRI lze rozlišit lidi, když se jim předloží nějaký standardizovaný problém (matematická úloha, obrázek zatížený emocemi, přečte se určitá věta...), s přesností až na 99 %. To se nezdá být moc a pro praktické nasazení skutečně není použitelné, jenomže, jak poznamenává Ramaswamy na Phys.org, příslušné metody vůbec pro biometrické ověřování nebyly laděny. Volba úloh nebo vylepšené zpracování signálu by nejspíš přesnost dokázaly zvýšit až na uspokojivé hodnoty.

I nevýhody tohoto přístupu jsou však evidentní. Samotná fMRI vyžaduje složitou snímací proceduru, je to složité a drahé – těžko si tedy představit, že by se tímto způsobem autorizoval výběr peněz v bankomatu, a to jakkoliv se technologie pro magnetickou rezonanci neustále vylepšují. Kupodivu se však ukazuje, že i jiná metoda, podstatně jednodušší snímání mozkové aktivity EEG, umožňuje od sebe rozpoznávat jednotlivce s podobnou přesností. Zbývá komplikace, že elektrody je třeba připojovat na hlavu potřenou speciálním gelem. Výzkumníci University of California v Berkeley (jako první autor uveden Max T. Curran) na konferenci IEEE přišli s technikou, která dokáže elektrody přichytit k běžným sluchátkům a ty pak elektroencefalogram přečtou z uší. Zpracování takto snímaného signálu by z hlediska výkonu už mohly zvládnout i smartphony.

Triky na hranici uvěřitelnosti

Ověřování dle mozkové aktivity naráží ale i na jiné problémy. Ukazuje se, že podobné obrazy mohou mít např. sourozenci. Ve srovnání s otiskem prstu je mozková aktivita také mnohem proměnlivější v průběhu života. Sám Ramaswamy Palaniappan a jeho kolegové z University of Kent nabízejí řešení pro tento případ: Před měřením EEG lze prý do mozku vyslat speciální sekvenci tónů, která jakoby odfiltruje okamžitou zkušenost a vytvoří obraz EEG, jenž zase bude pro každého unikátní a současně stabilní i v během delšího období života (což tedy zní dost neuvěřitelně až šarlatánsky a autoři připouštějí, že netuší, proč něco takového vůbec funguje). Navíc z nevýhody lze udělat i výhodu – proměnlivý otisk mozku by alespoň znamenal, že dojde-li k nějaké kompromitaci dat, ta lze zneplatnit a (po čase) člověku přidělit novou vizitku. S otiskem prstů je tohle naopak problém.

Další nápad praví, že mozková aktivita by se mohla používat pro zadávání hesla typu PINu. Namísto klávesnice by bankomaty byly vybaveny jakýmisi sluchátky, člověk by si představil řadu čísel. Na displeji by se pak ještě zobrazila správná sekvence a z mozkové aktivity by se poznalo, zda ji uživatel potvrzuje.

Co všechno lze přečíst

Výhrad k popsaným metodám lze mít celou řadu, především stále zůstávají celkem složité na implementaci. Proto se s nimi v nejbližší době setkáme asi jen v případech, kdy ověření bude založené na více než dvou faktorech.

Zbývá ovšem ještě další aspekt těchto technologií. Autentizace podle mozkové aktivity by mohla být spojena se zjištěním něčeho dalšího. V PNAS byla např. nedávno publikována studie, která tvrdí, že pomocí fMRI jde rozlišit dva různé typy obrazů, jeden odpovídající tomu, když si lidé jsou vědomi toho, co provádějí. Technika měla původně rozlišit úmyslný trestný čin od toho, který člověk provedl z nedbalosti nebo bez přesného vědomí jeho důsledků. Lze si představit, že takto by třeba u podepisování smluv šly detekovat pokusy o podvod nebo by se někdo jistil, že protistrana opravdu chápe, oč se jedná. Samozřejmostí by pak bylo odhalení, že člověku převádějícímu peníze někdo míří na hlavu pistolí (i když to lze řešit i jinak), a to i v méně viditelné podobě – někdo např. jedná pod hrozbou vydírání. Všechny tyto metody jsou ovšem ještě problematičtější než samotná autentizace. Nakonec zprávy o tom, jak mozek bude při práci pro jistotu neustále skenován pilotům nebo investičním bankéřům, se objevují už asi 10 let, ale reálné (či dokonce plošné) nasazení se zdaleka nekoná...

Zdroj: Phys.org, Arstechnica, PNAS a další


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Další na řadě je bezpečnost

Richard Jan Voigts , 09. říjen 2017 00:00
Richard Jan Voigts

Co všechno lze automatizovat pomocí strojového učení? Larry Ellison, technologický ředitel společnos...

Více







Kalendář

19. 10.

22. 10.
For Games 2017
24. 10. VeeamON Forum 2017
25. 10.

26. 10.
Profesia days 2017
RSS 

Zprávičky

Úřad pro ochranu osobních údajů vyšetřuje e-shop Mall.cz kvůli úniku hesel

ČTK , 22. říjen 2017 08:00

Obchodu Mall.cz odcizili hackeři údaje až ke 750 000 starších uživatelských účtů....

Více 0 komentářů

Firma vypsala odměnu za odhalení digitálního podpisu slovenského ministra

ČTK , 21. říjen 2017 08:00

Problém se týká čipů německého výrobce Infineon Technologies, které Slovensko používá v občanských p...

Více 0 komentářů

Electro World v účetním roce zmírnil ztrátu na 92 milionů Kč

ČTK , 20. říjen 2017 12:00

Firma se soustředila na zlepšení prodejní a distribuční sítě a rozšíření sortimentu....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Dohoda o ochraně dat mezi EU a USA prošla první kontrolou

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Cílem dohody je chránit osobní údaje osob v EU předávané společnostem v USA. ...

Více 0 komentářů

Operátoři: Metro by mohlo být signálem pokryté do konce roku 2018

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Operátoři mají enormní zájem na pokrytí pražského metra, a to na vlastní náklady....

Více 0 komentářů

Firmu Moravia IT koupil britský konkurent RWS Holding

ČTK , 19. říjen 2017 21:26

Mezi zákazníky firmy specializující se na lokalizaci a testování softwaru patří např. Microsoft, IBM...

Více 0 komentářů

Státní ústav pro kontrolu léčiv hájí elektronické recepty

ČTK , 19. říjen 2017 10:00

V ČR se vydá 60-70 milionů papírových receptů ročně. Podle ministerstva je elektronizace zdravotnict...

Více 0 komentářů