Měli by se výtvarní kritici, znalci umění a forenzní specialisté bát o práci?

Pavel Houser , 12. březen 2015 07:00 2 komentářů

Metody automatického rozpoznávání obrazu dokáží stále lépe určit, co se v pixelech nachází. Počítačová analýza obrazu rozpozná i autora abstraktního umění a napoví, zda se jedná o originál nebo zdařilý padělek.

Stejně tak tyto metody zvládají přiřazení vzoru konkrétnímu člověku – biometrie využívá otisk prstu, duhovku nebo i vzor žil v dlani (PalmSecure společnosti Fujitsu). Na pobočkách bank či mobilních operátorů se stále častěji využívá dynamického elektronického podpisu pomocí tabletu. Individuální charakteristiky dostačující k identifikaci má ale i „rukopis“ toho, jak člověk kreslí. Platí to i pro abstraktní obrazy nebo díla vytvářená nekonvenčními technikami, které lidé označují za mazanice a říkají, že „to by dokázal každý“. Někdy ano, jindy ne.

Opilcova sláva

Expresionistický malíř Jackson Pollock spadá právě do takto kontroverzní kategorie. Uvádí se (samozřejmě, že u životopisů extravagantních umělců těžko odlišovat pravdu od smyšlenek a záměrně pěstované image), že Pollockovi se jednou ruce v kocovině třásly tak strašně, že nedokázal pořádně držet štětec a barvy na plátno proto cákal, pak ještě omylem převrátil plechovku. Posléze si z této metody udělal vlastní styl, pro nanášení barev používal zednické lžíce či rozprašovače. Když se v roce 1956 Pollock ve 44 letech opilý zabil v autě, začínal už být slavný, to ale nebylo nic proti obdivu, který ho čekal po smrti. V roce 2006 se jeden jeho abstraktní obraz (Number 5) prodal za 140 milionů dolarů – to se nikdy nezaplatilo ani za Picassa, který je v porovnání s Pollockem konvenčně realistický.

Zajímavé ovšem je, že Pollock sám tvrdil, že přes bizarní metody tvorby jeho díla nejsou nějak nahodilá. I když na plátno cáká, má předem poměrně přesnou představu, čeho chce dosáhnout. Otázka tedy zní: dokáže takhle srovnatelná díla vytvářet kdokoliv (možná včetně dětí z mateřské školy či šimpanzů) a kult Pollocka je záležitostí snobů, nebo je jeho tvorba přece jen specifická?

Počítačová analýza se přiklání ke druhé odpovědi – alespoň v tom smyslu, že „pravý“ Pollock lze od padělku (míněno jako záměrné nápodoby stylu, nikoliv „kopie“ konkrétního díla) odlišit poměrně spolehlivě, s pravděpodobností 93 %. Takový závěr alespoň vyslovil Lior Shamir Lawrence z Technological University v Michiganu, který v Pollockových obrazech analyzoval takové matematické struktury, jako jsou fraktály, Zernikovy polynomy či Haralickovy textury. Nejde jen o akademický problém, protože u řady obrazů, objevených dávno po Pollockově smrti, je jeho autorství nejisté.

Umělý umělec?

Jak se zdá, Pollockovy malby skutečně na lidskou neurologii a fyziologii mohou působit nějak specificky, i když samozřejmě nic podobného popsaným počítačovým analýzám obrazu neprovádíme, alespoň na vědomé úrovni ne. Lawrence svůj software použitý pro analýzu publikoval, takže jej lze vyzkoušet i pro analýzu díla jiných malířů – jednak pro rozlišení skutečného autora, za druhé pak pro zjištění, zda/nakolik je příslušné dílo (platí přirozeně hlavně pro abstraktní část umění) opravdu specifické a nenapodobitelné. Specifičnost, výjimečnost by mohla odpovídat i umělecké hodnotě.

Lze pochybovat, že by se výtvarní kritici či obchodníci s uměním počítačovými závěry řídili. Někteří budou Pollocka dál pokládat za opileckého mazala, jiní dále kupit kolem jeho obrazů hromady mouder: „Konfrontovat se s prázdným prostorem plátna a pokoušet se na něj promítnou pořádek a smysl je podle něj reprezentativní mezistupeň základní existenciální krize moderního člověka (Wikipedia.cz).“ Nicméně se ukazuje, že i ke krajně kreativním a zdánlivě výlučně lidským profesím mají počítače co říct a jistotu práce do budoucna nemá v konkurenci softwaru nikdo...

Podobné téma: Nenápadný příchod nové killer aplikace


Komentáře

Michal Kubeček #0
Michal Kubeček 12. březen 2015 07:36

Napadá mne kacířská otázka: umíme-li opravdu napsat program, který s dost velkou mírou spolehlivosti (93 procent ještě není tak moc, ale věřím, že se to časem podaří zlepšit) rozeznat charakteristické rysy děl takového abstraktního autora, jak daleko je k tomu, aby je dokázal i napodobit a vytvořit falešné obrazy, které i živý znalec bude považovat za autentické?

pavelhouser #1
pavelhouser 12. březen 2015 12:45

myslim, ze odpoved zni ano. samozrejme treba u starsich veci neni analyza obrazu jedinou metodou stanoveni pravosti - pouzije se i datovani fyz-chem metodami, rozbor pouzitych materialu atd.
(mozna veci objevene od urcite chvile uz nebudou mit moc cenu, protoze bude existovat podezreni na neodhalitelny pocitacovy puvod?)


RSS 

Komentujeme

Zákaznické karty čekají změny

Pavel Houser , 17. leden 2017 13:00
Pavel Houser

Jedna z technologií, která se už po léta prakticky nezměnila, i když by mohla? Prý karty zákazníků d...

Více





Kalendář

06. 02.

07. 02.
konference G2B TechEd
15. 02. IDC Predictions 2017
22. 02. IT mezi paragrafy
RSS 

Zprávičky

Na další rozvoj ekonomického systému bude Praha vypisovat tendry

ČTK , 21. leden 2017 14:00

Na další rozvoj ekonomického systému Ginis bude Praha vypisovat jednotlivé veřejné zakázky. Pražští ...

Více 0 komentářů

Tržby IBM klesaly i ve 4.čtvrtletí loňského roku, akciím se daří

ČTK , 21. leden 2017 07:00

Americká počítačová společnost International Business Machines (IBM) zaznamenala další, již devatená...

Více 0 komentářů

Facebook postaví v Dánsku datové centrum

ČTK , 20. leden 2017 14:00

Americký provozovatel sociální sítě Facebook postaví v dánském městě Odense nové datové centrum, kte...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Americký Oracle převezme českou programátorskou firmu Apiary

ČTK , 20. leden 2017 12:00

Americký výrobce podnikového softwaru Oracle podepsal dohodu o převzetí české programátorské firmy A...

Více 0 komentářů

Internetová ekonomika za pět let posílila o 15 procent na 188 miliard

ČTK , 20. leden 2017 07:00

Objem internetové ekonomiky se předloni proti roku 2011 zvýšil o 15 procent na 188 miliard korun. Na...

Více 0 komentářů

Facebook zřídí v Paříži svůj první inkubátor pro začínající firmy

ČTK , 19. leden 2017 14:00

Americká sociální síť Facebook zřídí v Paříži svůj první inkubátor pro začínající firmy, tzv. startu...

Více 0 komentářů

Toshiba prý zvažuje o osamostatnění své polovodičové divize

ČTK , 19. leden 2017 11:00

Japonská společnost Toshiba Corp. zvažuje oddělení svých aktivit v oblasti výroby polovodičů do samo...

Více 0 komentářů