Měli by se výtvarní kritici, znalci umění a forenzní specialisté bát o práci?

Pavel Houser , 12. březen 2015 07:00 2 komentářů

Metody automatického rozpoznávání obrazu dokáží stále lépe určit, co se v pixelech nachází. Počítačová analýza obrazu rozpozná i autora abstraktního umění a napoví, zda se jedná o originál nebo zdařilý padělek.

Stejně tak tyto metody zvládají přiřazení vzoru konkrétnímu člověku – biometrie využívá otisk prstu, duhovku nebo i vzor žil v dlani (PalmSecure společnosti Fujitsu). Na pobočkách bank či mobilních operátorů se stále častěji využívá dynamického elektronického podpisu pomocí tabletu. Individuální charakteristiky dostačující k identifikaci má ale i „rukopis“ toho, jak člověk kreslí. Platí to i pro abstraktní obrazy nebo díla vytvářená nekonvenčními technikami, které lidé označují za mazanice a říkají, že „to by dokázal každý“. Někdy ano, jindy ne.

Opilcova sláva

Expresionistický malíř Jackson Pollock spadá právě do takto kontroverzní kategorie. Uvádí se (samozřejmě, že u životopisů extravagantních umělců těžko odlišovat pravdu od smyšlenek a záměrně pěstované image), že Pollockovi se jednou ruce v kocovině třásly tak strašně, že nedokázal pořádně držet štětec a barvy na plátno proto cákal, pak ještě omylem převrátil plechovku. Posléze si z této metody udělal vlastní styl, pro nanášení barev používal zednické lžíce či rozprašovače. Když se v roce 1956 Pollock ve 44 letech opilý zabil v autě, začínal už být slavný, to ale nebylo nic proti obdivu, který ho čekal po smrti. V roce 2006 se jeden jeho abstraktní obraz (Number 5) prodal za 140 milionů dolarů – to se nikdy nezaplatilo ani za Picassa, který je v porovnání s Pollockem konvenčně realistický.

Zajímavé ovšem je, že Pollock sám tvrdil, že přes bizarní metody tvorby jeho díla nejsou nějak nahodilá. I když na plátno cáká, má předem poměrně přesnou představu, čeho chce dosáhnout. Otázka tedy zní: dokáže takhle srovnatelná díla vytvářet kdokoliv (možná včetně dětí z mateřské školy či šimpanzů) a kult Pollocka je záležitostí snobů, nebo je jeho tvorba přece jen specifická?

Počítačová analýza se přiklání ke druhé odpovědi – alespoň v tom smyslu, že „pravý“ Pollock lze od padělku (míněno jako záměrné nápodoby stylu, nikoliv „kopie“ konkrétního díla) odlišit poměrně spolehlivě, s pravděpodobností 93 %. Takový závěr alespoň vyslovil Lior Shamir Lawrence z Technological University v Michiganu, který v Pollockových obrazech analyzoval takové matematické struktury, jako jsou fraktály, Zernikovy polynomy či Haralickovy textury. Nejde jen o akademický problém, protože u řady obrazů, objevených dávno po Pollockově smrti, je jeho autorství nejisté.

Umělý umělec?

Jak se zdá, Pollockovy malby skutečně na lidskou neurologii a fyziologii mohou působit nějak specificky, i když samozřejmě nic podobného popsaným počítačovým analýzám obrazu neprovádíme, alespoň na vědomé úrovni ne. Lawrence svůj software použitý pro analýzu publikoval, takže jej lze vyzkoušet i pro analýzu díla jiných malířů – jednak pro rozlišení skutečného autora, za druhé pak pro zjištění, zda/nakolik je příslušné dílo (platí přirozeně hlavně pro abstraktní část umění) opravdu specifické a nenapodobitelné. Specifičnost, výjimečnost by mohla odpovídat i umělecké hodnotě.

Lze pochybovat, že by se výtvarní kritici či obchodníci s uměním počítačovými závěry řídili. Někteří budou Pollocka dál pokládat za opileckého mazala, jiní dále kupit kolem jeho obrazů hromady mouder: „Konfrontovat se s prázdným prostorem plátna a pokoušet se na něj promítnou pořádek a smysl je podle něj reprezentativní mezistupeň základní existenciální krize moderního člověka (Wikipedia.cz).“ Nicméně se ukazuje, že i ke krajně kreativním a zdánlivě výlučně lidským profesím mají počítače co říct a jistotu práce do budoucna nemá v konkurenci softwaru nikdo...

Podobné téma: Nenápadný příchod nové killer aplikace


Komentáře

Michal Kubeček #0
Michal Kubeček 12. březen 2015 07:36

Napadá mne kacířská otázka: umíme-li opravdu napsat program, který s dost velkou mírou spolehlivosti (93 procent ještě není tak moc, ale věřím, že se to časem podaří zlepšit) rozeznat charakteristické rysy děl takového abstraktního autora, jak daleko je k tomu, aby je dokázal i napodobit a vytvořit falešné obrazy, které i živý znalec bude považovat za autentické?

pavelhouser #1
pavelhouser 12. březen 2015 12:45

myslim, ze odpoved zni ano. samozrejme treba u starsich veci neni analyza obrazu jedinou metodou stanoveni pravosti - pouzije se i datovani fyz-chem metodami, rozbor pouzitych materialu atd.
(mozna veci objevene od urcite chvile uz nebudou mit moc cenu, protoze bude existovat podezreni na neodhalitelny pocitacovy puvod?)

RSS 

Komentujeme

Další na řadě je bezpečnost

Richard Jan Voigts , 09. říjen 2017 00:00
Richard Jan Voigts

Co všechno lze automatizovat pomocí strojového učení? Larry Ellison, technologický ředitel společnos...

Více







Kalendář

24. 10. VeeamON Forum 2017
25. 10.

26. 10.
Profesia days 2017
26. 10. Acronis Roadshow 2017
RSS 

Zprávičky

Google investoval do alternativní taxislužby Lyft

ČTK , 23. říjen 2017 09:00

Už v květnu podepsal Lyft dohodu o spolupráci s divizí samořídících aut Alphabetu.

...

Více 0 komentářů

Objem digitálních plateb i nadále roste

Pavel Houser , 23. říjen 2017 08:00

Nastupuje nový platební ekosystém...

Více 0 komentářů

ČSÚ: Volební weby byly nedostupné kvůli útoku DDoS

Pavel Houser , 22. říjen 2017 17:43

Výpadky prezentačních server vznikly na straně externího dodavatele komunikačních služeb. ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Úřad pro ochranu osobních údajů vyšetřuje e-shop Mall.cz kvůli úniku hesel

ČTK , 22. říjen 2017 08:00

Obchodu Mall.cz odcizili hackeři údaje až ke 750 000 starších uživatelských účtů....

Více 0 komentářů

Firma vypsala odměnu za odhalení digitálního podpisu slovenského ministra

ČTK , 21. říjen 2017 08:00

Problém se týká čipů německého výrobce Infineon Technologies, které Slovensko používá v občanských p...

Více 0 komentářů

Electro World v účetním roce zmírnil ztrátu na 92 milionů Kč

ČTK , 20. říjen 2017 12:00

Firma se soustředila na zlepšení prodejní a distribuční sítě a rozšíření sortimentu....

Více 0 komentářů

Dohoda o ochraně dat mezi EU a USA prošla první kontrolou

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Cílem dohody je chránit osobní údaje osob v EU předávané společnostem v USA. ...

Více 0 komentářů