Vyhledávač bereme jako součást vlastní hlavy

Pavel Houser , 29. duben 2015 07:00 5 komentářů

Když si člověk může informace lehce najít, stává se kvůli tomu chytřejší či hloupější? A co si o sobě sám myslí?

Růst poznání znamená, že nikdo už neobsáhne všechno, musí spoléhat na know-how jiných lidí nebo informace uložené v externích médiích. Kdo dnes umí ručně odmocňovat? Ale proč by měl, když všude kolem jsou k dispozici kalkulačky? Není to podobné jako požadovat obrábění pazourku? Skuhrání o škodlivosti nových technologií tu bylo vždycky, už Platón si stěžoval, jak písmo škodí paměti – samozřejmě kdyby příslušné mudrování nebylo zapsáno, nikdo dnes o tomto názoru ba ani o existenci Platóna nic neví.

Dumat, zda vzhledem k dostupnosti informací zmoudříme nebo zhloupneme, prostě není moc originální. Výzkumníci nyní otázku po efektu snadného přístupu k informacím proto zkusili přeformulovat. Než se ptát, jestli jsme díky hledání na internetu chytřejší nebo hloupější, je zajímavější se podívat, co si vzhledem k tomu sami o sobě myslíme. A než spekulovat, je lepší sehnat si nějaká data a použít empirický přístup.

Studie psychologů z Yale University publikovaná Journal of Experimental Psychology byla uspořádána následujícím způsobem: Dobrovolníci dostávali jednoduché otázky typu fungování zipu. Jedna skupina měla podat odpověď pomocí vyhledávačů, druhá měla k dispozici tištěný zdroj, v němž listovali. Poté účastníci dostali další otázky a měli se vyjádřit ke své kompetenci na ně odpovědět, kvantifikovat, jak se cítí znalí problému apod. Aniž se zkoumala oprávněnost těchto odpovědí, mezi oběma skupinami se ukázal výrazný rozdíl: lidé, kteří v předešlém kroku použili internetový vyhledávač, byli následně mnohem sebevědomější.

Jak výsledek interpretovat? Vyhledávání na internetu je možná tak snadné, že si ani neuvědomujeme, že příslušné informace nemáme v hlavě už předem (tedy: rozmazávají se hranice mezi tím, co víme, a co si myslíme, že víme). A víme-li (myslíme-li si, že víme) toho tolik o tématu x, je logické soudit, že to platí i pro téma y. V knize listujeme delší dobu a během té doby nám dojde, že bez toho bychom odpověď neznali. Při on-line vyhledávání měli lidé naproti tomu pocit, že na odpověď vlastně přišli sami a zapojili vlastní hlavu.

Experiment byl prováděn ve více verzích, když řešení problému bylo různě časově omezeno, zkoumalo se také, zda přesvědčení o vlastních znalostech nějak souvisí i se sebedůvěrou v jiných ohledech. Podrobnosti pomiňme, hlavní závěr se nemění: obsah internetu vnímáme do značné míry jako součást naší vlastní paměti. Nejde jen o to, že zapomínáme, co jsme si museli dohledat a co jsme věděli předem, ale příslušný omyl zobecňujeme i na jiná témata.

Co zde vlastně internet změnil? V minulosti se podobné iluzi snad mohl oddávat třeba zkušený knihovník nebo ředitel, kterému odpověď na cokoliv rychle zjistili podřízení („vlastně jsem si to tak už stejně myslel/věděl“). Nyní si pocit vlastní dokonalosti může snadno užít většina z nás. Na rozdíl od knihovny nebo podřízených vyhledávač navíc obsáhne mnohem více témat, je k dispozici nepřetržitě a odpověď poskytne ihned. Řeč je o současném internetu: před necelými 20 lety v době Yahoo, Altavisty a počátků Seznamu ještě zdaleka tohle všechno nebylo pravidlem, neexistoval Google ani Wikipiedie, člověk si hrál s vyhledávací frází apod.

Lidé jsou vesměs přesvědčeni o své nadprůměrné inteligenci (podobně jako si o sobě většina myslí že jsou nadprůměrně atraktivní nebo nadprůměrně dobří řidiči; většina přitom zjevně nad průměrem být nemůže). Objektivita je spojována s depresí/pesimismem a mírně nekritické vnímání vlastních schopností je považováno za prospěšné – ovšem s důrazem na ono „mírně“.

Autoři studie mj. uvádějí, že přesvědčení o tom, že „tématu už vlastně rozumím“, může ovlivnit (ne nutně negativně) i to, jak děti zvládají školní výuku. Další zajímavý směr úvah: to, jak sami sebe vidíme, ovlivňuje naše ekonomické či politické preference. A nakonec ještě futurističtější otázka: rozlišování naší vlastní a externí paměti by mohly ještě více podlomit implantáty a ovládání přístrojů myšlenkami.


Komentáře

Ondřej OMYL Mach #0
Ondřej OMYL Mach 29. duben 2015 16:34

... čistě statisticky většina KLIDNĚ být nad PRŮMĚREM může, ergo je dané tvrzení v článku chybné ... (jinak zajímavý článek)

Richad Jan Voigts #1
Richad Jan Voigts 25. květen 2015 09:43

Pane Machu,
z jakého kalkulu vycházíte při tvrzení, že statisticky klidně může být nad průměrem většina být může?
Já jsem byl v matematice vždy slabý, nedával jsem ani příliš pozor, stejně jako větší polovina třídy.
rjv

Ten co dával v matice pozor #2
Ten co dával v matice pozor 26. květen 2015 14:27
Lambada #3
Lambada 29. květen 2015 21:40

Lol ;-)

Richard Jan Voigts #4
Richard Jan Voigts 03. červen 2015 22:44

Nojo, to sedlo, tohle jsem opomněl

RSS 

Komentujeme

Telefony vodní i podvodní

Pavel Houser , 16. červen 2017 13:00
Pavel Houser

Jako zajímavou technickou kuriozitu lze uvést, že všech 28 států NATO schválilo protokol Janus, kter...

Více






Kalendář

25. 06.

29. 06.
Cisco Live 2017
22. 07.

27. 07.
Black Hat 2017
27. 07.

30. 07.
Defcon 2017
RSS 

Zprávičky

Operátoři díky výměně kmitočtů zrychlí mobilní internet

ČTK , 23. červen 2017 12:36

Mobilní operátoři O2, T-Mobile a Vodafone si vyměnili kmitočty v pásmu 1800 MHz pro provoz rychlých ...

Více 0 komentářů

Toshiba a Western Digital stále ve sporu

ČTK , 23. červen 2017 08:39

Toshiba chce prodat čipovou divizi skupině, za kterou stojí vláda. ...

Více 0 komentářů

CETIN vyplatí PPF za loňský rok dividendu 2,36 miliardy Kč

ČTK , 23. červen 2017 08:00

CETIN loni zvýšil čistý zisk o 16 % na 2,26 miliardy Kč....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

VMware Horizon v cloudu Microsoft Azure

Pavel Houser , 22. červen 2017 11:50

Řešení pro poskytování desktopu jako služby za poslední roky vyzrála....

Více 0 komentářů

Akcelerátor StartupYard získal 26 milionů Kč

Pavel Houser , 22. červen 2017 11:00

Pražský startupový akcelerátor společně s Fundliftem oznámil investici, kterou získal formou neveřej...

Více 0 komentářů

Česká asociace pojišťoven k pojištění kybernetických rizik

Pavel Houser , 22. červen 2017 10:00

Policie ČR v roce 2016 šetřila 5 344 kybernetických zločinů, což je o 321 (resp. 6,4 %) více než v p...

Více 0 komentářů

Soud řešil krádež bitcoinů. Znalec řekl, že obžalovaný je vinen

ČTK , 22. červen 2017 09:00

Tržiště vykradli dva Američané, převedli z něj bitcoiny asi za 100 milionů korun. Jiříkovský následn...

Více 2 komentářů