Studie EU: Ekonomický dopad open-source na inovaci a konkurenceschopnost

Filip Molčan , 15. říjen 2006 15:40 0 komentářů
Rubriky: Linux

Organizace OSS Alliance vám prostřednictvím portálu ITBIZ.cz předkládá závěrečné shrnutí studie s názvem ,,Ekonomický dopad open-source software na inovaci a konkurenceschopnost odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) v EU", kterou si nechala vypracovat Evropská Komise.

Manažerské shrnutí: hlavní nálezy

Informační ekonomika je velký trh. Zahrnuje poskytování infrastruktury a služeb pro vytváření, výměnu a zpracování informačních a komunikačních služeb, stejně jako pro samotný prodej informací. Tento trh nyní dosahuje 10 % HDP v nejvíce rozvinutých zemích a stará se o více než polovinu jejich hospodářského růstu. Software je jedním z klíčových prvků určující roli ICT v ekonomice a struktura, konkurenceschopnost, výkon průmyslu ICT má potenciál být silně ovlivňován Free/Libre/Open source softwarem (FLOSS1). Financována Generálním ředitelstvím pro podnikání a průmysl Evropské komise byla provedena studie týmem vedeném UNU-MERIT, Nizozemí, aby se určila úloha FLOSS v ekonomice, jeho přímý dopad na odvětví ICT, jeho nepřímý dopad na odvětví související s ICT a doporučení politik založených na odhadovaných scénářích.

Toto 3stránkové manažerské shrnutí vyzdvihuje hlavní nálezy a doporučení dle těchto čtyř kategorií.

Úloha FLOSS v ekonomice: tržní podíl a geografie


  • FLOSS aplikace se nachází na první, druhé nebo třetí příčce ve smyslu tržního podílu na několika trzích, vč. webových serverů, serverových operačních systémů, operačních systémů pracovních stanic, webových prohlížečů, databází, e-mailových a dalších systémů infrastruktury ICT. Tržní podíl FLOSS je často vyšší v Evropě než v USA následovaných Asií. Tyto tržní podíly zaznamenaly významný růst v posledních pěti letech.
  • Tržní penetrace FLOSS je také vysoká - velký podíl soukromých a veřejných organizací uvádí nějaké využívání FLOSS ve většině aplikačních domén. Ve veřejném sektoru je zejména v Evropě vysoká penetrace, snad brzo překonána Asií a Latinskou Amerikou. V soukromém sektoru je přijímání FLOSS "taženo" středními a malými podniky (SMP).
  • Téměř dvě třetiny FLOSS softwaru je stále psáno jedinci; firmy přispívají okolo 15 % a další instituce dalšími 20 %.
  • Evropa je vedoucím regionem ve smyslu celosvětově spolupracujících vývojářů softwaru a vede ve smyslu celosvětových týmových lídrů, velmi těsně následována severní Amerikou (zajímavé je, že více z východního než západního pobřeží). Asie a Latinská Amerika se potýkají s nevýhodami, částečně kvůli jazykovým bariérám, ale můžou mít vzrůstající podíl aktivních vývojářů v místních komunitách.
  • Měřeno regionální penetrací PC, střední Evropa a Skandinávie poskytují nepoměrně větší množství vývojářů; měřeno průměrným příjmem, Indie je zdaleka vedoucím poskytovatelem FLOSS vývojářů následovaná Čínou.
  • Zatímco USA vedou ve smyslu velkých podniků spojených s FLOSS, vyšší příspěvek jednotlivců z Evropy zapříčinil vzrůstající počet celosvětově úspěšných evropských MSP.

Přímý ekonomický dopad FLOSS


  • Existující základna kvalitních FLOSS aplikací s rozumnou kontrolou kvality a distribucí by stála firmy téměř 12 mld. Euro, aby je vyprodukovaly interně.
  • Tato současná základna FLOSS softwaru představuje dolní hranici úsilí okolo 131 000 skutečných člověkoroků, které byly věnovány pouze programátory. Protože toto představuje převážně jedince, kteří nejsou přímo placeni za vývoj, je to významná mezera v národních účtech produktivity. Annualizováno a upraveno pro růst, toto představuje nejméně 800 mil. Euro dobrovolného příspěvku od samotných programátorů každý rok, z čehož téměř polovina působí v Evropě.
  • Firmy investovaly odhadem 1,2 mld. Euro do vývoje FLOSS softwaru, který je volně k dispozici. Tyto firmy představují celkem nejméně 565 000 pracovních míst a 263 mld. Euro v ročních příjmech. Přispívající firmy jsou z několika non-IT (ale často ICT intenzivních) odvětví a mají tendenci mít mnohem vyšší příjmy než firmy, které nepřispívají.
  • Definováno šířeji, služby související s FLOSS by mohly dosáhnout 35% podíl všech IT služeb koncem roku 2010 a podíl ekonomiky související s FLOSS by mohl dosáhnout 5 % HDP koncem 2010. FLOSS přímo podporuje 29% podíl softwaru, který je vyvíjen "doma" v EU (43 % v USA) a poskytuje přirozený model vývoje softwaru pro sekundární softwarový průmysl.
  • Poskytováním prostředí pro rozvoj dovedností ceněných zaměstnavateli a udržování vyššího podílu přidané hodnoty lokálně, FLOSS může povzbudit vznik MSP a pracovních míst. Historicky daná nižší schopnost Evropy vytvářet nové softwarové podniky/podnikání proti USA, díky omezenému rizikovému kapitálu a tolerance vůči riziku, vysoký podíl evropských FLOSS vývojářů poskytuje jedinečnou příležitost k vytvoření nových softwarových podniků a dosažení Lisabonských cílů učinění Evropy nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou do 2010.

Nepřímý ekonomický dopad: FLOSS, inovace a růst


  • Omezená soutěž/konkurence snižuje inovace a FLOSS poskytuje růst konkurence v ICT ekonomice pomocí důrazu na otevřené standardy a interoperabilitu.
  • FLOSS potenciálně šetří průmyslu přes 36 % investic do VaV u softwaru, což může vyústit v růst zisku nebo užitečnější investici do budoucí inovace.
  • ICT infrastruktura má 10% podíl na evropské ekonomice, poskytuje tak základ pro další 2,5% podíl u průmyslu informačního obsahu. Přesto velký a vzrůstající podíl obsahu generovaného uživateli není započítáván a potřebuje být zohledněn autory politik; FLOSS zvyšuje hodnotu ICT infrastruktury, podporuje tím širší informační ekosystém.
  • Větší využívání FLOSS může Evropě poskytnout způsob, jak vykompenzovat nižší podíl ICT investic na HDP oproti USA. Simulační model růstu a investic ukazuje, že zvýšení podílu FLOSS na softwarových investicích z 20% na 40% by přispěl 0,1 % k růstu HDP EU ročně, bez přínosů v samotném odvětví ICT - tzn. přes 10 mld. Euro ročně.

Trendy, scénáře a politické strategie


  • Rovnocenným ohodnocením využívání FLOSS vzrůstá "skutečný" podíl softwarových investic do roku 2010 z 2 % na 2,4 % HDP v USA a z 1,2 % na 1,7 % HDP v Evropě. Zdvojení míry vyžívání FLOSS v Evropě by vedlo k podílu softwarových investic ve výši 2 % HDP, tedy ke snížení, ne však k uzavření, této mezery v investicích v porovnání s USA.
  • Odhadovaná hodnota evropských investic do FLOSS softwaru je dnes 21,8 mld. Euro.
  • Silná stránka Evropy u FLOSS je její silná komunita aktivních vývojářů, malé firmy a sekundární softwarový průmysl; slabé stránky zahrnují obecně nižší úroveň ICT investic a nižší míru využívání FLOSS velkými průmysly v porovnání s USA.
  • FLOSS poskytuje v Evropě příležitosti pro nové podnikání (podniky), větší úlohu v širší informační společnosti a obchodní model vhodný pro evropské MSP; FLOSS je v Evropě ohrožován sílícími pohyby v některých politických kruzích k podpoře regulace jdoucí za hranice předchozích obchodní modelů u kreativních odvětví na úkor možností nového podnikání a nových obchodních modelů.
  • V Evropě jsou možné tři scénáře: UZAVŘENÝ, kde jsou existující obchodní modely šířeny a zaváděny pomocí právní a technické regulace upřednostňující pasivní spotřebitelský model před novým podnikáním podporující aktivní účast "prospotřebitelů" v informační společnosti; VŠEOBECNÝ, kde současné smíšené politiky vedou k postupnému růstu FLOSS, zatímco mnoho příležitostí, které představuje, je nevyužito; DOBROVOLNÝ, kde se politiky a trh vyvinul tak, že se uznává a využívá potenciál FLOSS a podobné modely spolupráce u tvorby k zachycení plné síly aktivních občanů v informační společnosti.
  • Doporučení v oblasti politiky založená na detailních politických strategiích popsaných výše:


    • Vyhnout se penalizování FLOSS v inovacích a záměrech VaV, veřejnému financování VaV a veřejnému obstarávání (zakázkám) softwaru, které je v současnosti často protisoutěžní.
    • Podporovat FLOSS v předsoutěžním výzkumu a standardizaci.
    • Vyhnout se celoživotní závislosti na dodavateli/výrobci (vendor lock-in) ve vzdělávacích systémech učením studentů dovedností, ne specifických aplikací; povzbudit účast v komunitách podobných FLOSS komunitám.
    • Povzbudit partnerství mezi velkými firmami, MSP a FLOSS komunitou.
    • Poskytovat rovnocenné nakládání z hlediska daní pro tvůrce FLOSS: příspěvky na FLOSS software mohou být považovány pro daňové účely za charitativní dary. Kde je toto již možné, šířit povědomí mezi firmami, přispěvateli a autoritami.


Závěrečné shrnutí připravil pan Josef Hruška.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Telefony vodní i podvodní

Pavel Houser , 16. červen 2017 13:00
Pavel Houser

Jako zajímavou technickou kuriozitu lze uvést, že všech 28 států NATO schválilo protokol Janus, kter...

Více






Kalendář

25. 06.

29. 06.
Cisco Live 2017
22. 07.

27. 07.
Black Hat 2017
27. 07.

30. 07.
Defcon 2017
RSS 

Zprávičky

Toshiba a Western Digital stále ve sporu

ČTK , 23. červen 2017 08:39

Toshiba chce prodat čipovou divizi skupině, za kterou stojí vláda. ...

Více 0 komentářů

CETIN vyplatí PPF za loňský rok dividendu 2,36 miliardy Kč

ČTK , 23. červen 2017 08:00

CETIN loni zvýšil čistý zisk o 16 % na 2,26 miliardy Kč....

Více 0 komentářů

VMware Horizon v cloudu Microsoft Azure

Pavel Houser , 22. červen 2017 11:50

Řešení pro poskytování desktopu jako služby za poslední roky vyzrála....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Akcelerátor StartupYard získal 26 milionů Kč

Pavel Houser , 22. červen 2017 11:00

Pražský startupový akcelerátor společně s Fundliftem oznámil investici, kterou získal formou neveřej...

Více 0 komentářů

Česká asociace pojišťoven k pojištění kybernetických rizik

Pavel Houser , 22. červen 2017 10:00

Policie ČR v roce 2016 šetřila 5 344 kybernetických zločinů, což je o 321 (resp. 6,4 %) více než v p...

Více 0 komentářů

Soud řešil krádež bitcoinů. Znalec řekl, že obžalovaný je vinen

ČTK , 22. červen 2017 09:00

Tržiště vykradli dva Američané, převedli z něj bitcoiny asi za 100 milionů korun. Jiříkovský následn...

Více 2 komentářů

Národní elektronický nástroj bude povinný od července 2018

ČTK , 22. červen 2017 08:00

Od dubna platí, že všechny organizační složky státu a centrální zadavatelé musí s dodavateli zakázek...

Více 0 komentářů