Studie EU: Ekonomický dopad open-source na inovaci a konkurenceschopnost

Filip Molčan , 15. říjen 2006 15:40 0 komentářů
Rubriky: Linux

Organizace OSS Alliance vám prostřednictvím portálu ITBIZ.cz předkládá závěrečné shrnutí studie s názvem ,,Ekonomický dopad open-source software na inovaci a konkurenceschopnost odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) v EU", kterou si nechala vypracovat Evropská Komise.

Manažerské shrnutí: hlavní nálezy

Informační ekonomika je velký trh. Zahrnuje poskytování infrastruktury a služeb pro vytváření, výměnu a zpracování informačních a komunikačních služeb, stejně jako pro samotný prodej informací. Tento trh nyní dosahuje 10 % HDP v nejvíce rozvinutých zemích a stará se o více než polovinu jejich hospodářského růstu. Software je jedním z klíčových prvků určující roli ICT v ekonomice a struktura, konkurenceschopnost, výkon průmyslu ICT má potenciál být silně ovlivňován Free/Libre/Open source softwarem (FLOSS1). Financována Generálním ředitelstvím pro podnikání a průmysl Evropské komise byla provedena studie týmem vedeném UNU-MERIT, Nizozemí, aby se určila úloha FLOSS v ekonomice, jeho přímý dopad na odvětví ICT, jeho nepřímý dopad na odvětví související s ICT a doporučení politik založených na odhadovaných scénářích.

Toto 3stránkové manažerské shrnutí vyzdvihuje hlavní nálezy a doporučení dle těchto čtyř kategorií.

Úloha FLOSS v ekonomice: tržní podíl a geografie


  • FLOSS aplikace se nachází na první, druhé nebo třetí příčce ve smyslu tržního podílu na několika trzích, vč. webových serverů, serverových operačních systémů, operačních systémů pracovních stanic, webových prohlížečů, databází, e-mailových a dalších systémů infrastruktury ICT. Tržní podíl FLOSS je často vyšší v Evropě než v USA následovaných Asií. Tyto tržní podíly zaznamenaly významný růst v posledních pěti letech.
  • Tržní penetrace FLOSS je také vysoká - velký podíl soukromých a veřejných organizací uvádí nějaké využívání FLOSS ve většině aplikačních domén. Ve veřejném sektoru je zejména v Evropě vysoká penetrace, snad brzo překonána Asií a Latinskou Amerikou. V soukromém sektoru je přijímání FLOSS "taženo" středními a malými podniky (SMP).
  • Téměř dvě třetiny FLOSS softwaru je stále psáno jedinci; firmy přispívají okolo 15 % a další instituce dalšími 20 %.
  • Evropa je vedoucím regionem ve smyslu celosvětově spolupracujících vývojářů softwaru a vede ve smyslu celosvětových týmových lídrů, velmi těsně následována severní Amerikou (zajímavé je, že více z východního než západního pobřeží). Asie a Latinská Amerika se potýkají s nevýhodami, částečně kvůli jazykovým bariérám, ale můžou mít vzrůstající podíl aktivních vývojářů v místních komunitách.
  • Měřeno regionální penetrací PC, střední Evropa a Skandinávie poskytují nepoměrně větší množství vývojářů; měřeno průměrným příjmem, Indie je zdaleka vedoucím poskytovatelem FLOSS vývojářů následovaná Čínou.
  • Zatímco USA vedou ve smyslu velkých podniků spojených s FLOSS, vyšší příspěvek jednotlivců z Evropy zapříčinil vzrůstající počet celosvětově úspěšných evropských MSP.

Přímý ekonomický dopad FLOSS


  • Existující základna kvalitních FLOSS aplikací s rozumnou kontrolou kvality a distribucí by stála firmy téměř 12 mld. Euro, aby je vyprodukovaly interně.
  • Tato současná základna FLOSS softwaru představuje dolní hranici úsilí okolo 131 000 skutečných člověkoroků, které byly věnovány pouze programátory. Protože toto představuje převážně jedince, kteří nejsou přímo placeni za vývoj, je to významná mezera v národních účtech produktivity. Annualizováno a upraveno pro růst, toto představuje nejméně 800 mil. Euro dobrovolného příspěvku od samotných programátorů každý rok, z čehož téměř polovina působí v Evropě.
  • Firmy investovaly odhadem 1,2 mld. Euro do vývoje FLOSS softwaru, který je volně k dispozici. Tyto firmy představují celkem nejméně 565 000 pracovních míst a 263 mld. Euro v ročních příjmech. Přispívající firmy jsou z několika non-IT (ale často ICT intenzivních) odvětví a mají tendenci mít mnohem vyšší příjmy než firmy, které nepřispívají.
  • Definováno šířeji, služby související s FLOSS by mohly dosáhnout 35% podíl všech IT služeb koncem roku 2010 a podíl ekonomiky související s FLOSS by mohl dosáhnout 5 % HDP koncem 2010. FLOSS přímo podporuje 29% podíl softwaru, který je vyvíjen "doma" v EU (43 % v USA) a poskytuje přirozený model vývoje softwaru pro sekundární softwarový průmysl.
  • Poskytováním prostředí pro rozvoj dovedností ceněných zaměstnavateli a udržování vyššího podílu přidané hodnoty lokálně, FLOSS může povzbudit vznik MSP a pracovních míst. Historicky daná nižší schopnost Evropy vytvářet nové softwarové podniky/podnikání proti USA, díky omezenému rizikovému kapitálu a tolerance vůči riziku, vysoký podíl evropských FLOSS vývojářů poskytuje jedinečnou příležitost k vytvoření nových softwarových podniků a dosažení Lisabonských cílů učinění Evropy nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou do 2010.

Nepřímý ekonomický dopad: FLOSS, inovace a růst


  • Omezená soutěž/konkurence snižuje inovace a FLOSS poskytuje růst konkurence v ICT ekonomice pomocí důrazu na otevřené standardy a interoperabilitu.
  • FLOSS potenciálně šetří průmyslu přes 36 % investic do VaV u softwaru, což může vyústit v růst zisku nebo užitečnější investici do budoucí inovace.
  • ICT infrastruktura má 10% podíl na evropské ekonomice, poskytuje tak základ pro další 2,5% podíl u průmyslu informačního obsahu. Přesto velký a vzrůstající podíl obsahu generovaného uživateli není započítáván a potřebuje být zohledněn autory politik; FLOSS zvyšuje hodnotu ICT infrastruktury, podporuje tím širší informační ekosystém.
  • Větší využívání FLOSS může Evropě poskytnout způsob, jak vykompenzovat nižší podíl ICT investic na HDP oproti USA. Simulační model růstu a investic ukazuje, že zvýšení podílu FLOSS na softwarových investicích z 20% na 40% by přispěl 0,1 % k růstu HDP EU ročně, bez přínosů v samotném odvětví ICT - tzn. přes 10 mld. Euro ročně.

Trendy, scénáře a politické strategie


  • Rovnocenným ohodnocením využívání FLOSS vzrůstá "skutečný" podíl softwarových investic do roku 2010 z 2 % na 2,4 % HDP v USA a z 1,2 % na 1,7 % HDP v Evropě. Zdvojení míry vyžívání FLOSS v Evropě by vedlo k podílu softwarových investic ve výši 2 % HDP, tedy ke snížení, ne však k uzavření, této mezery v investicích v porovnání s USA.
  • Odhadovaná hodnota evropských investic do FLOSS softwaru je dnes 21,8 mld. Euro.
  • Silná stránka Evropy u FLOSS je její silná komunita aktivních vývojářů, malé firmy a sekundární softwarový průmysl; slabé stránky zahrnují obecně nižší úroveň ICT investic a nižší míru využívání FLOSS velkými průmysly v porovnání s USA.
  • FLOSS poskytuje v Evropě příležitosti pro nové podnikání (podniky), větší úlohu v širší informační společnosti a obchodní model vhodný pro evropské MSP; FLOSS je v Evropě ohrožován sílícími pohyby v některých politických kruzích k podpoře regulace jdoucí za hranice předchozích obchodní modelů u kreativních odvětví na úkor možností nového podnikání a nových obchodních modelů.
  • V Evropě jsou možné tři scénáře: UZAVŘENÝ, kde jsou existující obchodní modely šířeny a zaváděny pomocí právní a technické regulace upřednostňující pasivní spotřebitelský model před novým podnikáním podporující aktivní účast "prospotřebitelů" v informační společnosti; VŠEOBECNÝ, kde současné smíšené politiky vedou k postupnému růstu FLOSS, zatímco mnoho příležitostí, které představuje, je nevyužito; DOBROVOLNÝ, kde se politiky a trh vyvinul tak, že se uznává a využívá potenciál FLOSS a podobné modely spolupráce u tvorby k zachycení plné síly aktivních občanů v informační společnosti.
  • Doporučení v oblasti politiky založená na detailních politických strategiích popsaných výše:


    • Vyhnout se penalizování FLOSS v inovacích a záměrech VaV, veřejnému financování VaV a veřejnému obstarávání (zakázkám) softwaru, které je v současnosti často protisoutěžní.
    • Podporovat FLOSS v předsoutěžním výzkumu a standardizaci.
    • Vyhnout se celoživotní závislosti na dodavateli/výrobci (vendor lock-in) ve vzdělávacích systémech učením studentů dovedností, ne specifických aplikací; povzbudit účast v komunitách podobných FLOSS komunitám.
    • Povzbudit partnerství mezi velkými firmami, MSP a FLOSS komunitou.
    • Poskytovat rovnocenné nakládání z hlediska daní pro tvůrce FLOSS: příspěvky na FLOSS software mohou být považovány pro daňové účely za charitativní dary. Kde je toto již možné, šířit povědomí mezi firmami, přispěvateli a autoritami.


Závěrečné shrnutí připravil pan Josef Hruška.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Další na řadě je bezpečnost

Richard Jan Voigts , 09. říjen 2017 00:00
Richard Jan Voigts

Co všechno lze automatizovat pomocí strojového učení? Larry Ellison, technologický ředitel společnos...

Více







Kalendář

19. 10.

22. 10.
For Games 2017
24. 10. VeeamON Forum 2017
25. 10.

26. 10.
Profesia days 2017
RSS 

Zprávičky

Úřad pro ochranu osobních údajů vyšetřuje e-shop Mall.cz kvůli úniku hesel

ČTK , 22. říjen 2017 08:00

Obchodu Mall.cz odcizili hackeři údaje až ke 750 000 starších uživatelských účtů....

Více 0 komentářů

Firma vypsala odměnu za odhalení digitálního podpisu slovenského ministra

ČTK , 21. říjen 2017 08:00

Problém se týká čipů německého výrobce Infineon Technologies, které Slovensko používá v občanských p...

Více 0 komentářů

Electro World v účetním roce zmírnil ztrátu na 92 milionů Kč

ČTK , 20. říjen 2017 12:00

Firma se soustředila na zlepšení prodejní a distribuční sítě a rozšíření sortimentu....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Dohoda o ochraně dat mezi EU a USA prošla první kontrolou

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Cílem dohody je chránit osobní údaje osob v EU předávané společnostem v USA. ...

Více 0 komentářů

Operátoři: Metro by mohlo být signálem pokryté do konce roku 2018

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Operátoři mají enormní zájem na pokrytí pražského metra, a to na vlastní náklady....

Více 0 komentářů

Firmu Moravia IT koupil britský konkurent RWS Holding

ČTK , 19. říjen 2017 21:26

Mezi zákazníky firmy specializující se na lokalizaci a testování softwaru patří např. Microsoft, IBM...

Více 0 komentářů

Státní ústav pro kontrolu léčiv hájí elektronické recepty

ČTK , 19. říjen 2017 10:00

V ČR se vydá 60-70 milionů papírových receptů ročně. Podle ministerstva je elektronizace zdravotnict...

Více 0 komentářů