Zlaté české ruce už samy nestačí

Stanislav Sýkora, 10. listopad 2008 06:10 0 komentářů

Kravaťák
Ačkoli se na první pohled zdá, že naše země prosperuje - HDP se zvyšuje a koruna posiluje - není situace nijak růžová. Pokud se totiž velmi brzy nezačneme orientovat na lidské zdroje v technických oborech, během jedné, nejvýš dvou generací nám ujede vlak. To znamená, že především naše školství - a s ním i celý stát - má už jen velmi krátký čas na to, aby se vzpamatovalo a začalo produkovat kvalitní, technicky vzdělané lidi.

Stanislav-sykora
Stanislav Sýkora, generální ředitel a předseda
představenstva
LCS International, a.s.

Nárůst ceny práce

Cena práce na celém světě postupně roste - i v Číně či Indii. U nás však je tento růst podstatně rychlejší, zejména v důsledku vstupu do eurozóny, kde je tendence ke srovnání úrovně cen i platů. Doba, kdy naše ekonomika velmi svižně rostla díky zahraničním investicím do "montoven", nevyžadujících prakticky kvalifikovanou sílu, je už pryč. V důsledku zdražení české pracovní síly se tento typ výroby postupně přesunuje směrem na východ. V budoucnu se v naší zemi dají očekávat zahraniční investice výhradně do oblastí, přinášejících přidanou hodnotu. Na to však čím dál méně postačují tradiční české vlastnosti jako inteligence, šikovnost a schopnost netradičních řešení. Již v blízké budoucnosti bude zcela nutnou podmínkou uplatnění kvalitní vzdělání. Po lidech s takovým vzděláním je poptávka už dnes a v první řadě se to projevuje a bude projevovat stále více v technických oborech.

Na toto téma se v médiích v poslední době diskutuje čím dál častěji. Zatím se však zdá, že na ty, kdo mají možnost posunout naše školství o něco dál, nemají média takový vliv, jaký bychom si mohli přát. Otázkou například je, proč vlastně samy školy nezareagují na stále se zvyšující poptávku firem po kvalitních lidech? A současně, proč je o technické školství menší zájem, než o umělecké nebo humanitní obory?

Odpověď je zdánlivě jednoduchá: vše je věcí motivace. Technické obory je těžší vystudovat, a pokud chybí především finanční motivace, volí mladí lidé pochopitelně cestu menšího odporu, tedy mimo techniku. Navíc IT berou současní mladí lidé jako běžnou součást života a nemají pocit, že ve škole by se mohli dovědět něco nového, zajímavého. Přitom cesty, jak v mladých lidech probudit zájem, by se určitě našly. Mohou začít třeba tím, že se budou učit programovat hry nebo že dostanou za úkol vytvořit marketingovou studii, jak vydělat prostřednictvím internetu.

Nestíhají držet krok

Pokud by naše školství fungovalo, mohli by pracovníci pro IT společnosti vycházet jak ze středních, tak z vysokých škol. Absolventi středních odborných škol by například měli být schopni vykonávat profese, jako jsou tester či dokumentarista. Zda skutečně schopni jsou, je ovšem dnes přinejmenším sporné. Už na našich středních školách je, alespoň ve většině případů, úroveň odborné výuky zcela nedostačující. Pro pedagogy je za stávající situace totiž velmi obtížné držet v oblasti ICT krok s vývojem.

Při systému našeho středního školství nemají již kapacitu na to, aby se každé tři roky naučili něco úplně nového, aby zajistili příslušné učebnice a novou techniku. Úroveň výuky a tedy většiny absolventů tomu odpovídá. Často pak nastává paradox, že střední školu studuje žák pro obor zapálený a svými znalostmi daleko předstihující odborného pedagoga. Takový student po absolvování nastupuje do IT firmy, ovšem nikoli jako produkt školy, ale jakožto "home made" odborník.

Navíc existuje problém, který IT obor sám vytvořil: Každé dva roky se objevují další novinky, zdvojnásobují se kapacity pamětí, rychlosti procesorů… Ale chybí odpověď na otázku, k čemu je to vlastně dobré? Mladí lidé vesměs nechápou, proč by je to mělo zajímat, a pedagogové nestačí držet krok.

Předpokládejme však, že by vše fungovalo, jak má, a odborné střední školy by vyprodukovaly dostatek absolventů, kteří už o IT oboru něco vědí. Část z nich by pak pokračovala studiem na vysoké škole, kde by k základnímu odbornému vzdělání ze střední školy navíc získali "manažerskou sadu". Tedy schopnost vést tým, rozvíjet emoční inteligenci, řídit projekt, prezentovat a komunikovat. Dokázali by se zabývat architekturou a návrhem konkrétního softwaru, respektive IT řešení. Kromě toho by se student IT na vysoké škole dále zdokonaloval v tom, co se už naučil na střední škole, přičemž rozdíl mezi středoškolským a vysokoškolským studiem by byl především v jeho hloubce. Je to jistě krásná představa, zejména pro vedení IT firmy, která se dnes a denně potýká s nedostatkem kvalifikovaných odborníků.

Říkalo by se: "Co Čech to odborník"

Zkusme se na tuto problematiku podívat nejen z pohledu českého producenta softwaru a nejen z pohledu naší země, ale z pohledu celého regionu, který se potýká se stejným problémem. Proč nezačít na úrovni jednoho státu uvažovat strategicky? Proč se nesnažit vytvořit oproti sousedním státům "konkurenční výhodu"? Ta by spočívala v budování pověsti České republiky jakožto nejvzdělanějšího státu v Evropě, zejména v technických oborech. Historie nás k takovému renomé ostatně do velké míry předurčuje.

Určité kroky se sice již udělaly, ale pokud bychom chtěli zmíněného renomé dosáhnout, zbývá jich ještě učinit velké množství. Především sem patří nutnost reformy financování našeho školství. Například mechanismus zadlužování budoucích absolventů rozhodně neprospívá snaze dostat do škol kvalitní lidi. Samozřejmě placení školného v určité výši není samo o sobě problémem, ale jeho výše nesmí být demotivující a nesmí vést k již zmíněnému zadlužování. Systém nesmí být demotivující ani z hlediska sociálního. V kostce řečeno: Školné ano, ale nejprve je nutno zavést systém, který by sociálně slabším, ale nadaným lidem umožňoval studovat bez finančních problémů.

To je však v dnešní době pouze zbožné přání. Hlavním problémem současných vysokých škol je totiž to, že ztratily náskok před praxí, který v minulosti měly a který mají vysoké školy v zahraničí. Ještě před patnácti lety bylo i u nás běžné, že škola měla náskok zhruba dva roky a že se právě zde koncentrovalo povědomí o všech horkých novinkách. V zemích na západ od nás je tomu tak stále. Příčinou je úzká spolupráce komerční a výzkumné sféry se školami. Nejen, že firmy školy podporují finančně a motivují tak i studenty, ale škola přímo pracuje na výzkumu problematik, které vyjdou z komerční sféry, a výsledky výzkumu se opět vrací do firem k využití. Tato provázanost má samozřejmě obrovský vliv na úroveň výuky a tedy absolventů, kteří navíc v mnoha případech mají již během studia z komerční sféry nabídky na budoucí uplatnění.

Výsledek versus systém

Naopak v naší zemi mladý člověk ve chvíli, kdy vyjde ze školy, často ještě neví, jakou profesí se vlastně bude zabývat. Zkouší se rozhlížet, orientovat v nabídce firem a často míří jen přibližně do oblasti, kterou vystudoval. Přestože bych od absolventa odborné vysoké školy očekával všeobecnou orientaci v oblasti IT, znalost jednotlivých profesí a jejich náplně práce, znalost používaných technologií a konkurenci na trhu, opak je obvykle pravdou.

K přijímacímu řízení do naší firmy často přicházejí lidé, kteří nikdy nepracovali s ERP systémem (ač ho měli v učebním plánu), natož aby jej zkoušeli programovat. Bohužel je to situace natolik častá, že přijímáme zaměstnance i z řad těchto uchazečů, pokud prokáží schopnost učit se a pracovat na sobě. Pak je v průběhu prvních měsíců seznamujeme s praxí a vychováváme z nich skutečné odborníky, ať už jde o programátory, konzultanty či vedoucí projektů. Jestliže má mladý člověk talent a dostatečnou dávku entuziasmu, naučí se u nás velmi brzy vše, co mu měla dát vysoká škola. Výsledek je tedy nakonec v pořádku, protože v naší zemi takto vyrůstají noví odborníci. Ovšem systém samozřejmě v pořádku není.

S nápravou systému souvisí především nutnost dostat do škol v roli pedagogů schopné lidi, tedy schopnost zaplatit je srovnatelně s komerční sférou. Na druhé straně pedagogové musí počítat s tím, že v dnešní době a v oblasti IT zvláště už nestačí jednou vystudovat a pak až do důchodu pracovat bez dalšího vzdělávání. Pedagog by současně měl být více provázaný s praxí. V ideálním případě by neměl být „pedagogem na plný úvazek“, ale člověkem z komerční sféry či z výzkumu, který současně přednáší na škole.

Školy a firmy za jeden provaz

Pokud se tedy ve velmi blízké době nevykročí správným směrem, dojde k tomu, že poptávka na trhu pracovních sil výrazně poroste, zatímco zájemců o studium bude díky populačně slabším ročníkům i konkurenci nově se rodících škol ubývat. Tato situace v kombinaci s rozpočtovým financováním škol dle počtu studentů rozhodně nevytvoří prostředí motivující školy k vyšší kvalitě. To by však v důsledku znamenalo, že úroveň absolventů by byla ještě horší, než je dnes.

Co tedy mohou udělat firmy, které by rády kvalitní absolventy? Ty nejaktivnější si zakládají vlastní vysoké školy, což však, dle mého názoru, znamená, že studenti budou profilováni příliš podle konkrétní firmy.

Ve světě nejosvědčenější cestou je vazba jedné školy na více firem, která přináší dostatečnou šíři podnětů z praxe a nesvazuje školu zájmy jedné firmy. To však představuje hodně práce na obou stranách. Školy čekají cílené kroky pro spuštění spolupráce s firmami a firmy si budou muset zvyknout, že nestačí natáhnout ruku a čekat, až napadají absolventi.

Převzato z týdeníku EURO


Komentáře


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář

20. 03.

24. 03.
CeBIT 2017
RSS 

Zprávičky

Nový zákon o výzkumu chystá "blacklist" příjemců i ministerstvo

ČTK , 09. prosinec 2016 16:31

Velké změny ve fungování Grantové a Technologické agentury, novou vědeckou radu ČR i takzvaný "black...

Více 0 komentářů

Fitbit koupil průkopníka chytrých hodinek Pebble

ČTK , 09. prosinec 2016 15:00

Americký výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit koupil software, patenty a další aktiva duševního...

Více 0 komentářů

Američané možná umožní v letadlech telefonování přes wi-fi

ČTK , 09. prosinec 2016 13:00

Aerolinky ve Spojených státech by v budoucnu mohly umožňovat telefonování v letadle s použitím wi-fi...

Více 2 komentářů

Starší zprávičky

Česká pošta od ledna zdraží posílání do zahraničí o pět až 20 Kč

ČTK , 09. prosinec 2016 11:39

Česká pošta od ledna zvýší ceny za posílání listovních zásilek do zahraničí o pět korun, balíky podr...

Více 0 komentářů

Za vzněcováním smartphonu iPhone 6 jsou vnější vlivy, tvrdí Apple

ČTK , 08. prosinec 2016 11:30

Firma Apple odmítla podezření čínských uživatelů svého chytrého telefonu iPhone 6, že za problémy s ...

Více 0 komentářů

Verizon prodá firmě Equinix datová centra za 3,6 miliardy USD

ČTK , 08. prosinec 2016 10:00

Největší americký mobilní operátor Verizon Communications prodá specializované společnosti Equinix 2...

Více 0 komentářů

Tchajwanský Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit v USA

ČTK , 07. prosinec 2016 15:00

Tchajwanská společnost Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit ve Spojených státech. Oznámila to dne...

Více 0 komentářů