margin-top: 125px; border: 1px solid gray; } -->

Linux slaví dvacet let, nikdo ale neví přesné datum založení projektu

Karel Wolf , 26. srpen 2011 14:58 5 komentářů

Pokud se těšíte, že se z některého článku na oslavu dvaceti let linuxu dozvíte přesné datum odstartování projektu, máte smůlu. Jak se již dříve ukázalo, neví ho totiž ani sám otec zakladatel, Linus Benedict Torvalds.

TUX
TUX
Důvod je prostý, jako většina chytrých a nadaných mladých studentů byl i Linus lajdák a nevedl si během studií žádný deník. Za jediný relevantní zdroj je tedy možné považovat Linusovu korespondenci z e-mailové konference kolem operačního systému Minix, který představuje jeden z mála otevřených uniových klonů běžících na procesorech Intel 8086. Zde se totiž Linus o svém projektu poprvé zmiňuje:

From: torvalds@klaava.Helsinki.FI
Newsgroups: comp.os.minix
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT

Subject: What would you like to see most in minix?

Hello everybody out there using minix -
I’m doing a (free) operating system (just
a hobby, won’t be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones.
This has been brewing since april, and is starting to get ready […]

Jak si dnes Linux stojí mezi koncovými uživateli? Lze-li věřit statistikám Gartneru, pak zhruba následovně. Linux dnes celosvětově nalezneme na 1 % desktopů, 30 % tabletů (pokud započítáme i Android OS) a 43 % chytrých mobilních telefonů. Kdyby vám někdo v roce 2007 řekl, že Linux bude za pár let nepoužívanějším OS na mobilních telefonech, asi byste se mu vysmáli, ale už je to tak.

Podle zprávy Lilnux Foundation dnes Linux obsahuje 14 milionů řádků kódu, které chrání 520 000 patentů, jak to ale všechno začalo? Projekt odstartoval v letních měsících roku 1991, vůbec první verze soudržného operačního systému, jež se objevila na monitorech PC, byla 0.01 a Linus ji dokončil uprostřed jednoho horkého zářijového dne. Protože však ještě zdaleka nešlo o použitelný produkt (byl nepřenositelný a neznal ani disketovou mechaniku) a jemu pomalu docházely síly, rozhodl se svůj projekt zavěsit na Internet s tím, že se ho třeba někdo ujme. Zájem byl nakonec obrovský. Důvod byl prostý, byl od prvního do posledního řádku napsán Linusem, takže nešlo o žádný unixový klon, a to tak trochu změnilo dějiny.

Následující verze (0.02 a 0.03) už byly psány za spolupráce desítek nadšených programátorů a koncem října téhož roku se pak konečně objevila provozuschopná verze operačního systému. Za masovým rozšířením Linuxu stojí také to, že si ho vybral Richard Stallman jako platformu pro svůj v té době již řádně zaběhlý projekt GNU a řada programů z GNU se tak stala nedílnou součástí linuxových distribucí (příkazový interpret bash, kompilátor gcc či třeba proudový editor sed). Smyslem iniciativy GNU (rekurzivně: „GNU is Not Unix“) z roku 1983 bylo právě nějakým způsobem se dobrat volně dostupné náhrady za komerční unixové systémy.

A proč má Linux název jaký má? Existuje určitý standard pojmenovávat všechny verze Unix systémů tak, aby obsahovaly buď písmeno X, nebo V, přestože Linux skutečným Unixem není, rozhodla se komunita systém pojmenovat stejně: (Linus – s) + X = Linux.

Torvalds původně odmítl ideu, že se kernel pojmenuje po něm a navrhl jako alternativu název Freax. K názvu "Linux" nakonec dopomohla náhoda, jistý Ari Lemmke, jeden z administrátorů na Helsinki University of Technology tak zkrátka přejmenoval původní adresář ve kterém se nalézal originální zdrojový kód Linuxu. Ten byl hostovaný na jednom z FTP serverů tzv. FUNETu (Finnish University and Research Network), což je finská akademická páteřní síť, která plní obdobnou funkci jako například český CESNET. Lemmkemu se údajně nelíbilo lehce hanlivé označení Freax.

Zajímavým datem v historii Linuxu je také rok 1996, tehdy došlo k uvolnění první verze (2.0), která není závislá na jedné platformě a také vzniká oficiální linuxovské logo. S jeho návrhem přišel sám Linus. Zdůvodnil jej následovně: „Před časem jsem navštívil zoologickou zahradu v australské Canbeře a přemýšlel jsem o své programátorské budoucnosti. U výběhu tučňáků mě jeden z těchto tvorů z neznámých důvodů kousl do prstu, od těch dob tahle zvířata prostě miluji.“ Takže bylo rozhodnuto a stačilo už jen vybrat vhodný vizuál, tím se stal nakonec tučňák TUX ilustrátora Larry Ewinga.

A proč se vlastně linuxáckému tučňákovi říká Tux? Jde ve skutečnosti o snadno zapamatovatelnou zkratku pro: (T)orvolds (U)NI(X) – Torvaldsův UNIX, což je takový trochu zlomyslný žert od Linusových kolegů.


Komentáře

w4rr10r #1
w4rr10r 26. srpen 2011 16:35

<blockquote>Projekt odstartoval v letních měsících roku 1991...</blockquote>
srovnej s
<blockquote>This has been brewing since april...</blockquote>
Navíc tohle je blbost
<blockquote>řada programů z GNU se tak stala nedílnou součástí Linuxu</blockquote>
Další kravina (autorem názvu není Linus)
<blockquote>přestože Linux skutečným Unixem není, rozhodl se Torvalds svůj systém pojmenovat stejně: (Linus – s) + X = Linux.</blockquote>

Paladin #2
Paladin 26. srpen 2011 18:30

souhlas, Linus to pojmenoval "freax", ale adminovi serveru se to nelibilo....

a tucnak je to protoze Linuse jeden kousnul '_

Karel Wolf 26. srpen 2011 22:16

bod 1.
Říkám již v úvodu (headline + perex), že přesná datace je relativní, v úvahu přichází jaro, léto, nebo podzim (release 0.01) a záleží jen na tom, co osobně považujete za důležité. Pro účely zprávičky jsem zvolil srpnové oznámení projektu.

bod 2.
Je to trochu nešťastná formulace, myšleno není jádro, ale softwarová výbava většiny konvenčních distribucí.

bod 3.
Ok, tohle byla nepřesnost, už jsem to opravil.

w4rr10r #5
w4rr10r 26. srpen 2011 22:27

ad 2) GNU/Linux

Pavel Šimerda (pavlix) #3
Pavel Šimerda (pavlix) 26. srpen 2011 19:46

„Podle zprávy Lilnux Foundation dnes Linux obsahuje 14 milionů řádků kódu, které chrání 520 000 patentů“

To bych rád viděl, kde Linux Foundation uvádí, že ty patenty Linux *chrání*.

RSS 

Komentujeme

V datových centrech už nejde o Windows?

Pavel Houser , 22. březen 2017 12:47
Pavel Houser

Trevor Pott si na The Register pokládá otázku o budoucnosti serverových Windows na platformě ARM. ...

Více






RSS 

Zprávičky

Vloni bylo pravidelně na internetu 77 % Čechů

ITBiz.cz , 28. březen 2017 17:00

V roce 2016 používalo internet 6,7 miliónu obyvatel České republiky starších 16 let, tj. 76,5 %. Ve ...

Více 0 komentářů

Microsoft v Evropě investoval do datových center tři miliardy USD

ČTK , 28. březen 2017 15:30

Americká softwarová firma Microsoft investovala v Evropě do datových center a další infrastruktury, ...

Více 0 komentářů

T-Mobile od dubna nabídne nové neomezené tarify s více daty

ČTK , 28. březen 2017 13:24

Mobilní operátor T-Mobile od 2. dubna nabídne novou řadu neomezených tarifů se zvýšeným objemem dat....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

XS3200: nové úložné systémy SAN pro firmy

Pavel Houser , 28. březen 2017 13:00

Nová řada společnosti QSAN nabízí až 26 hotswap pozic SFF 2,5“ v 2U rack skříni....

Více 0 komentářů

Co Češi objednávají nejčastěji online

ITBiz.cz , 28. březen 2017 11:00

Oblečení, kosmetika a knihy. To jsou tři nejpopulárnější druhy zboží, jak je na internetu nakupují ž...

Více 0 komentářů

Brněnští vývojáři Konica Minolta testují metodiku scrum

Pavel Houser , 28. březen 2017 08:00

Moderní metodiky očekávají vysokou míru automatizace, která začíná už při psaní kódu....

Více 0 komentářů

Do Prahy dnes poprvé přijede šéf Microsoftu Satya Nadella

ČTK , 28. březen 2017 07:00

Nadella do české metropole přijede poprvé v roli výkonného ředitele firmy. ...

Více 0 komentářů