margin-top: 125px; border: 1px solid gray; } -->

Počítačová analýza odhaluje fraktály ve slavných literárních dílech

Pavel Houser , 17. únor 2016 15:00 2 komentářů
Počítačová analýza odhaluje fraktály ve slavných literárních dílech

Vědci z ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd provedli statistický rozbor řady slavných literárních děl. Podle článku v časopisu Information Sciences zde objevili nejen fraktály, ale i multifraktalitu.

Hned na úvod, článek prý prošel pečlivým recenzním řízením 6 různých odborníků; nemá jít tedy o příklad interdisciplinárního výzkumu, který se publikuje, aniž jeho podstatě kdokoliv z oponentů dokáže porozumět. Pro ostatní čtenáře nicméně srozumitelnost nemusí být pravidlem, pomiňme tedy například zjištění, že podle výzkumníků mají ze slavných textů např. vyvstávat „kaskádové narativní struktury“ (ech?).

Stanislaw Drozdz a jeho kolegové provedli v podstatě jediné: ve slavných textech hledali fraktální vzory – (tedy struktury nezávislé na měřítku – soběpodobnost) i tzv. multifraktály. Zde je soběpodobnost obtížněji odhalitelná, protože v závislosti na měřítku se jednotlivé veličiny můžou měnit různě rychle, tj. typický fraktálový vzor objevíme až třeba po nějaké úpravě (transformaci) souřadnic. Jindy se multifraktály chápou jako útvary vzniklé skládáním více fraktálů. Mají svůj předobraz v přírodě, v tomto smyslu tedy i slavná literární díla můžeme pokládat za „přírodní jevy“. Nakonec to není nic divného, když texty v přirozených jazycích např. vyhovují Zipfovu (Zipfovu-Mandelbrotovu) zákonu o statistickém rozložení četnosti slov – a obdobné pravidlo se uplatňuje i v ekologii či demografii. Nakonec i pro fraktály či teorii chaosu bylo jednou z inspirací, jak různorodé jevy od burzy po počasí můžeme popisovat stejným matematických aparátem a nakonec i stejnými slovy.

Statistické analýzy se prováděly na 113 literárních dílech slavných spisovatelů napsané v řadě jazyků (evropských), díla klasická i víceméně současná – od Shakespeara po Umberta Eca. Všechny analyzované knihy obsahovaly alespoň 5 000 vět. Za základní dále zkoumanou jednotku se brala věta, charakterizovaná počtem slov (zkoušelo se vše přepočítávat také na znaky, výsledky prý byly podobné). Jedna z řešených otázek zněla: jsou-li věty o x slovech n-krát častější než věty o y slovech, bude ono číslo n charakterizovat i vztahy i mezi větami o jiných délkách (tj. opět soběpodobnost; analogicky Zipfův zákon v nejjednodušší podobě praví, že vynásobení relativního pořadí slova v textu a jeho frekvence je konstantní. Příklad: Nejčastěji se vyskytující slovo v textu je obsaženo 100krát, druhé v pořadí bude tedy obsaženo přibližně 50krát, třetí 33krát, čtvrté 25krát – a tak dále.).

Stupeň soběpodobnosti byl v různých dílech různý (samozřejmě omezený z obou stran tím, že měřítko nejde měnit donekonečna, slova či znaky jsou déle nedělitelné elementy a v každé knize jich je konečný počet), ve všech se ale prý objevil. Zajímavé je, zda „fraktalita/multifraktálnost“ nějak koresponduje s dalšími vlastnostmi textu. Multifraktalita je prý nejjasnější v žánrech, které zahrnují proud vědomí. Vrcholem zde prý byly Plačky nad Finneganem od Jamese Joyce. Pozoruhodné je, že vysokou multifraktálnost prý vykazuje i Starý zákon (měli bychom ty příběhy tedy také chápat spíše jako proud vědomí než popisné vyprávění?). Stejně tak vysokou soběpodobnost vykazuje Joyceův Odysseus, dílo Julia Cortazara (Rayuela, česky Nebe, peklo, ráj) či Vlny Virginie Wolfové.

Naopak méně fraktální je prý Atlasova vzpoura od Ayn Randové či Proustovo Hledání ztraceného času, a to i když je v nich proud vědomí přítomen také. Není možná náhodou, že Joyce i Cortazar byli experimentátoři, používali promyšlenou formální strukturu, i když sotva počítali písmenka, slova a věty. Nebe, peklo, ráj se navíc může číst jak lineárně, tak i listovat sem tam podle zvláštního klíče, tedy málem jako gamebook.

Autoři diskutují, zda snad lze na tomto základě něco vyvozovat i o povaze lidského vědomí; už to, že různé popisy proudu vědomí mají různé vlastnosti, ukazuje, že asi spíše záleží na imaginaci jednotlivých autorů. Nikdo sice nenavrhuje, že by se podle statistických kritérií měla posuzovat kvalita literárního díla, ale bylo by prý zajímavé zkusit (třeba) podle fraktality díla rozdělit do různých přihrádek. Korespondovaly by tyto skupiny jakkoliv s rozdělováním v rámci literární teorie/učebnic? A nakonec, viz i příklad Starého zákona, mohla by nám statistika nějak napovídat, jak dílo „číst“?

Nu nakonec, počítačové programy dnes s různou mírou úspěšnosti např. píšou detektivky. Snad by takto mohly dokonce přejít i k dílům ambicióznějším?

Zdroj: ScienceDaily a další


Komentáře

peekaa #0
peekaa 17. únor 2016 16:56

žádný odkaz na ty fraktály?

Todor #1
Todor 17. únor 2016 17:56

https://www.researchgate.net/publication/284075953_Quantifying_origin_and_character_of_long-range_correlations_in_narrative_texts

RSS 

Komentujeme

V datových centrech už nejde o Windows?

Pavel Houser , 22. březen 2017 12:47
Pavel Houser

Trevor Pott si na The Register pokládá otázku o budoucnosti serverových Windows na platformě ARM. ...

Více






RSS 

Zprávičky

Vloni bylo pravidelně na internetu 77 % Čechů

ITBiz.cz , 28. březen 2017 17:00

V roce 2016 používalo internet 6,7 miliónu obyvatel České republiky starších 16 let, tj. 76,5 %. Ve ...

Více 0 komentářů

Microsoft v Evropě investoval do datových center tři miliardy USD

ČTK , 28. březen 2017 15:30

Americká softwarová firma Microsoft investovala v Evropě do datových center a další infrastruktury, ...

Více 0 komentářů

T-Mobile od dubna nabídne nové neomezené tarify s více daty

ČTK , 28. březen 2017 13:24

Mobilní operátor T-Mobile od 2. dubna nabídne novou řadu neomezených tarifů se zvýšeným objemem dat....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

XS3200: nové úložné systémy SAN pro firmy

Pavel Houser , 28. březen 2017 13:00

Nová řada společnosti QSAN nabízí až 26 hotswap pozic SFF 2,5“ v 2U rack skříni....

Více 0 komentářů

Co Češi objednávají nejčastěji online

ITBiz.cz , 28. březen 2017 11:00

Oblečení, kosmetika a knihy. To jsou tři nejpopulárnější druhy zboží, jak je na internetu nakupují ž...

Více 0 komentářů

Brněnští vývojáři Konica Minolta testují metodiku scrum

Pavel Houser , 28. březen 2017 08:00

Moderní metodiky očekávají vysokou míru automatizace, která začíná už při psaní kódu....

Více 0 komentářů

Do Prahy dnes poprvé přijede šéf Microsoftu Satya Nadella

ČTK , 28. březen 2017 07:00

Nadella do české metropole přijede poprvé v roli výkonného ředitele firmy. ...

Více 0 komentářů