Nástup umělé inteligence bezpochyby mění trh práce. Shoda ovšem zdaleka nepanuje na tom, jak konkrétně. Jistě pokračuje nahrazování administrativních činností, k tomu ovšem postačovala už robotická automatizace. Objevily se studie, podle nichž informatici dnes (spíše na západních/vyspělejších trzích) pro uplatnění na trhu práce stále více potřebují formální vzdělání – protože umělá inteligence zvládne (např.) jednoduchou práci s kódem, postrádá nicméně komplexnější znalosti pro návrh systémů.
Ale teď přichází další pohled na věc: umělá inteligence je něco jako absolvent (VŠ). Má znalosti, ale nikoliv zkušenosti. Tudíž člověk bez VŠ s nějakými zkušenostmi je naopak zaměstnavateli prospěšnější. Nejvyšší dopad bude pak AI mít paradoxně na (ne)zaměstnanost mladých (obecně).
Samozřejmě firmy nenajímají mladé lidi často prostě kvůli tomu, že nenajímají nové zaměstnance. Trh práce není flexibilní (je obtížné lidi propouštět). Tedy když AI nahrazuje pracovní sílu, nejjednodušší je nenabírat novou. Jenže dle jiných statistik i tak podniky např. přijímají lidi nad 40 let. Alespoň relativně. V USA např. firmy výrazně snížily nábor vývojářů softwaru do 25 let a mírně těch mezi 25-30 lety.
Zdroj: Patria.cz
(zde dále odkazy na další studie etc.)
Samozřejmě závisí na segmentu trhu. V USA tomu bude jinak než v ČR. Za 2 roky se např. ukáže, že umělá inteligence v určitých oblastech překonala očekávání a jinde zklamala. Už teď různé analýzy docházejí ke zcela rozdílným závěrům, tím víc se pak mohou lišit následné interpretace dat. Třeba z výše uvedených dat o zaměstnávání programátorů zrovna nevyplývá, zda je pro trh práce dnes cennější 3letá praxe nebo bakalářský titul.
Co s tím? Buď zkusit vymyslet nějaký model (tezi), která vysvětlí stávající značně heterogenní data. Nebo na obecnější vysvětlení rezignovat a počkat, jak to dopadne. Nicméně investoři, HR oddělení nebo lidé řešící své dalším vzdělávání se samozřejmě musejí nějak rozhodovat hned…
