Phishing zůstává jednou z nejrozšířenějších kybernetických bezpečnostních hrozeb na celém světě. Experti Fortinet z laboratoří FortiGuard Labs nyní zveřejnili analýzu o povaze phishingových kampaní. Vyplývá z ní, že stálým cílem je Facebook, roste phishing v populární hře Roblox a na dalších platformách.
S tím, jak se taktiky stávají sofistikovanějšími, rozšiřují útočníci své cíle napříč různými platformami a službami. Využití umělé inteligence (AI) tyto techniky dále zdokonalilo, takže pokusy o phishing jsou klamavější a hůře odhalitelné. Útočníci stále častěji používají personalizované zprávy a přesvědčivé falešné webové stránky, aby se vyhnuli tradičním bezpečnostním opatřením, což bezpečnostním týmům ztěžuje odhalení.
„Organizace musí posílit svou obranu, aby udržely krok s rychle se vyvíjejícími hrozbami. Tradiční bezpečnostní prostředky, jako jsou e-mailové filtry a blacklisty, mohou blokovat známé hrozby, jsou ale méně účinné proti nově vznikajícím phishingovým útokům a útokům řízeným AI. Tento problém pomáhají řešit Real-time anti-phishing (RTAP) řešení, která využívají AI a strojové učení k identifikaci a zmírnění rozsáhlých phishingových kampaní i cílených spear phishingových útoků v okamžiku jejich vzniku,“ říká Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Nejnovější trendy v oblasti phishingu
Podle zprávy Verizon DBIR 2024 je medián doby, za kterou se uživatel stane obětí phishingového e-mailu, kratší než 60 sekund. Data o hrozbách shromážděná laboratořemi FortiGuard Labs za posledních několik týdnů odhalují zásadní poznatky o povaze phishingových kampaní a jejich hlavních cílech. Ty poskytují přehled o tom, jak kyberzločinci vyvíjejí své taktiky, aby oslovili nic netušící uživatele.
1. Facebook je stálým cílem: „Nedávné sledování útoků ukázalo, že Facebook je hlavním cílem phishingových e-mailů. Jeho rozšířené používání a množství osobních údajů spojených s účty jej činí atraktivním pro kyberzločince, kteří se snaží ukrást přihlašovací údaje nebo zneužít data uživatelů. Mnoho phishingových webových stránek se snaží oklamat uživatele tvrzením, že jejich účet byl zablokován nebo že vyžaduje ověření,“ pokračuje Ondřej Šťáhlavský.
2. Roblox: „V polovině února došlo k nárůstu pokusů o phishing zaměřených na Roblox, oblíbenou herní platformu mezi mladistvými. Phishingové e-maily se objevovaly maskované jako upozornění z účtu nebo oznámení o výhrách a vyzývaly oběti ke kliknutí na škodlivé odkazy nebo k poskytnutí citlivých či osobních údajů,“ dodává Ondřej Šťáhlavský.
3. Široké zaměření: Cílem phishingových pokusů se také stala široká škála platforem. Patřily mezi ně např:
• Telegram: hojně používaná a šifrovaná aplikace pro zasílání zpráv.
• Ionos: německý poskytovatel e-mailových, hostingových a cloudových služeb.
• Coinbase: oblíbená burza kryptoměn.
• PayPal: celosvětově používaný online platební systém.
• Lazada: platforma pro elektronické obchodování působící především v jihovýchodní Asii.
• iTrust: platforma pro kryptoměny.
• Vkontakte: ruská platforma sociálních médií.
Informovanost zaměstnanců: Strategický nástroj proti phishingu
S rostoucí sofistikovaností phishingových útoků jsou pro účinnou obranu klíčová adaptivní řešení kybernetické bezpečnosti v reálném čase. Pokročilé funkce FortiGuard proti phishingu založené na AI a strojovém učení poskytují nepřetržitou ochranu tím, že detekují a neutralizují nové techniky phishingu, jakmile se objeví. Díky reakci na hrozby v reálném čase RTAP pomáhá FortiGuard firmám i jednotlivcům chránit jejich digitální prostředí, aby snížili rizika a měli náskok před kyberzločinci.
„Jedním z hlavních důvodů úspěchu phishingových útoků zůstává lidské pochybení, proto je pro obranu zásadní informovanost a vzdělávání zaměstnanců. Školení zaměstnanců v rozpoznávání a hlášení pokusů o phishing může výrazně snížit riziko organizace. Dobře informovaní zaměstnanci slouží jako první linie obrany proti dnešním stále sofistikovanějším taktikám phishingu. Podle zprávy Verizonu, 68 % všech narušení bezpečnosti zahrnuje nezáměrný lidský faktor – buď prostřednictvím sociálního inženýrství, nebo neúmyslných chyb,“ uzavírá Ondřej Šťáhlavský.
