K ukládání informace by mohlo jít užívat také antiferomagnetické látky; i jejich magnetizaci lze totiž ovládat elektrickým proudem. Na příslušném výzkumu se podíleli rovněž čeští vědci.
Feromagnetické („klasicky magnetické“) látky mají spiny, respektive magnetické dipóly jednotlivých atomů, uspořádány souběžně, takže zvyšují intenzitu vnějšího magnetického pole. Udrží své vlastnosti i bez vnějšího pole, tj. fungují jako permanentní magnety. Pomocí elektrického proudu lze ale spiny ve feromagnetických látkách otáčet. Na tomto principu funguje ukládání dat ve stávajících feromagnetických pamětech.
Antiferomagnetické látky mají spiny/magnetické dipóly uspořádány také pravidelně, ale spiny sousedních částic jsou protisměrné a celkový magnetismus tedy nulový. Do této skupiny patří hlavně různé slitiny kovů i jejich oxidy. Až dosud nebylo známo, jak by takovou strukturu bylo možné pomocí elektrického proudu efektivně ovládat.
Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa nedávno navrhli postup vycházející z relativistické i kvantové fyziky. Podle tiskové zprávy je i přes složitý vlastní princip výsledný efekt poměrně jednoduchý: „Pokud necháme procházet obyčejný makroskopický elektrický proud určitými antiferomagnetickými krystaly, utvoří se virtuální mikroskopické elektromagnety spontánně u každého atomu, a to tak, že působí opačně na atomech s opačnými spiny. Když se elektrický proud vypne, tak tyto virtuální mikro-elektromagnety zmizí. Takto je možné praktickým způsobem zapsat a uložit data v antiferomagnetu,“ uvádí tisková zpráva Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Pro demonstraci antiferomagnetické paměti byl použit krystal CuMnAs, zápis i čtení dat probíhaly při pokojové teplotě, použité elektrické proudy měly velikost srovnatelnou s feromagnetickými paměťmi. Autoři výzkumu publikovali své výsledky v časopisu Science.
Prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR shrnuje možné výhody antiferomagnetických pamětí následovně: „Oproti feromagnetům nemohou být data uložená v antiferomagnetech nechtěně vymazána ani velmi silnými magnetickými poli. Antiferomagnety neprodukují vlastní magnetické pole, čímž se eliminuje nekontrolované vzájemné ovlivnění sousedních paměťových elementů. Navíc tajná data nelze z antiferomagnetu přečíst běžnými magnetickými skenery. Tyto výhodné charakteristiky antiferomagnetů pro ukládání dat jsme již v našich experimentálních součástkách prokázali. Další předpokládanou výhodou je vysoká rychlost, kterou mohou být data zapsána v antiferomagnetických pamětech.“
