První výměna informací mezi prvními dvěma počítači se uskutečnila v září 1969 na Kalifornské univerzitě v USA. Stalo se tak po síti, která se stala základem pro pozdější Arpanet a byla spuštěna 29. října 1969. U počátku projektu tehdy stálo americké ministerstvo obrany, jež na počátku 60. let minulého století poskytlo prostřednictvím své výzkumné agentury ARPA zázemí pro vědce zabývající se možností komunikace mezi počítači.
Obavy vojáků ze zničení infrastruktury v případě jaderného útoku vedly k přijetí dvou zásadních rozhodnutí: síť neměla mít žádné centrum a data jí měla procházet rozdělena na části. Tyto části, takzvané pakety, pak měly po sítí putovat odlišnými cestami, a do původního celku měly být složeny až u příjemce. Zakladatelé Arpanetu tedy síť vymodelovali přesně takto. A není bez zajímavosti, že obě tyto vlastnosti si internet zachoval dodnes.
A aby požadovaná „rozborka a sborka“ dobře fungovala a balíčky dorazily ke správnému adresátovi nepoškozené a ve správném pořadí, bylo nutné stanovit jasná pravidla, jimž se celý proces řídí. Tato pravidla, odborně nazývaná protokoly, dostala název Network Control Program, zkráceně NCP. Vzhledem k tomu, že Arpanet měl podle původních plánů pouze otestovat reálnost paketových přenosů, byl protokol NCP poměrně primitivní. To se však časem ukázalo jako problém.
Z původně čistě experimentální záležitosti se totiž vyvinul nečekaně oblíbený nástroj komunikace. Počet připojených terminálů tak během čtyř let narostl na desetinásobek a ke všemu se objevily i sítě s odlišnou architekturou. K Arpanetu, původně používanému čtyřmi výzkumnými centry, se postupně začaly připojovat další instituce, především vědecké a vzdělávací. Tím se jeho struktura začala komplikovat a hrozilo, že v něm dojde k situaci připomínající biblické zmatení jazyků.
V lednu 1983 proto Arpanet oficiálně přešel ze standardu NCP na sadu protokolů TCP/IP. Za touto zkratkou se skrývá mechanismus umožňující vzájemnou komunikaci mezi odlišnými počítačovými sítěmi. Jeho přijetím se otevřela cesta k vytvoření „sítě sítí“ a tvůrci těchto protokolů, Vinton Cerf a Robert Kahn, si vysloužili přízvisko otcové internetu. Ten je vlastně jakýmsi „vedlejším produktem“ výzkumu Cerfa a Kahna. Za autora názvu internet, který se poprvé objevil v roce 1974, bývá označován Cerf.
Zavedení protokolů TCP/IP umožnilo propojit různé počítačové sítě a tyto protokoly dodnes tvoří technický základ internetu. V létě 1983 se z Arpanetu vydělila armádní síť MILNET a o dva roky později 1985 začala americká nadace National Science Foundation budovat vysokorychlostní síť NSFNET, určenou pro akademickou sféru. Na počátku devadesátých let převzal NSFNET roli Arpanetu jako páteřní sítě internetu a otevřel se i pro komerční užití. Provoz Arpanetu byl oficiálně ukončen v roce 1990.
