Za prvních devět měsíců letošního roku čelili klienti bank více než 68 tisícům kyberútoků. Bankám se podařilo zachránit zhruba 7,5 miliardy korun, přesto průměrná škoda vzrostla na 21 903 Kč. Celkový objem peněz odčerpaný e-šmejdy dosáhl 1,49 miliardy korun. Index Kyberbezpečnosti ČBA klesl na 62 bodů, vyplývá to z průzkum České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos. Od spuštění letošního ročníku osvětové kampaně #nePINdej!, tedy od začátku září, si udělalo Kybertest téměř 66 tisíc lidí s průměrným skóre 75 %. Pro žáky a studenty chystá ČBA pokračování online soutěže CyberGame.
Index Kyberbezpečnosti dosáhl 62 bodů
Postupný pokles Indexu Kyberbezpečnosti od roku 2022, kdy dosáhl 67 bodů, lze přičítat zejména masivnímu nárůstu útoků. Chování lidí v online prostoru se výrazně nemění. Jedním z faktorů poklesu je také to, že lidé, zejména mladí, používají méně silná hesla a více používají ta základní, která dostanou při registraci, a to i k platebním aplikacím. Celkově nejmladší věková skupina 18-34 let dosáhla nejhoršího výsledku, a to 60 bodů. Starší lidé nad 65 let měli o jeden bod víc. Tato skupina zase používá snáze zapamatovatelná hesla.
Miniatura Youtube videa
„Vidíme, že i přes rostoucí povědomí o rizicích se chování lidí příliš nezlepšuje. Nejmladší generace je paradoxně nejzranitelnější – častěji volí jednoduchá hesla a podceňuje zabezpečení platebních aplikací,“ upozorňuje říká Zděnka Hildová, ředitelka ČBA Educa.
Pokus o hackerský útok zažilo 77 % Čechů
Téměř polovina lidí se podobně jako loni osobně setkala s podvodným e-mailem od dopravce, pošty nebo falešným dědictvím. Oproti loňsku výrazně přibylo falešných zpráv přes chatovací aplikace nebo SMS. S tímto typem podvodů se setkalo 42 % populace, loni to bylo pouze 26 %. Výrazný nárůst oproti minulému roku zaznamenaly také podvodná videa, takzvané deep fakes, vyděračské e-maily nebo falešné e-shopy. Že se jedná o hackerský útok poznalo na první pohled 57 % Čechů. Jeden z deseti lidí, kteří se setkali s kyberpodvody, kvůli nim přišli o část nebo všechny peníze na účtu. Díky bance získalo peníze zpět, částečně nebo všechny, 60 % lidí. Pokud lidé pokus o hackerský útok odhalili, nejčastěji se obrátili na svou banku a zároveň upozornili své nejbližší. Při kontaktu s podvodníkem by 65 % lidí kontaktovalo svou banku.
„Podvodníci stále více používají propracovanější metody a spoléhají na lidskou důvěřivost. Dokonale napodobují procesy a komunikaci legitimních institucí, což klientům výrazně ztěžuje rozpoznání podvodu. V pokročilé fázi manipulace často klienti ignorují i přímá varování ze strany banky a trvají na provedení rizikové transakce. V poslední době navíc manipulací donutí klienty vybrat peníze v hotovosti a předat ji osobně falešnému kurýrovi,” říká Petr Zíma, manažer pro kyberbezpečnost České spořitelny.
Ověřovat, ověřovat, ověřovat
Ověřování, s kým klient komunikuje, je přitom jedna ze základních rad, jak kyberútoku předejít. Platí to nejen při telefonním hovoru, ale i při psaní SMS zpráv, komunikaci na sociálních sítích nebo na internetových stránkách. Některé banky dnes již v mobilní aplikaci nabízí možnost ověřit si, zda klientům volá skutečný bankéř. Pokud je potřeba ověřit jakoukoliv jinou instituci, která volá, tak nejjednodušší je najít oficiální kontakt a na číslo zavolat.
Riziko kyberútoku si uvědomuje 78 % lidí
Osm z deseti Čechů si myslí, že se obětí kyberútoku může stát úplně každý. Naopak 12 % si myslí, že nejsou pro e-šmejdy dostatečně zajímaví. Podle nich se kyberkriminalita týká spíše lidí a firem s velkými finančními prostředky. Tři čtvrtiny lidí znají technologie, které e-šmejdi používají k napodobení hlasu nebo telefonního čísla instituce, za kterou se vydávají. Pětina ale o této technologii neví vůbec, a to především mladí. Podezřelý hovor lidé poznají nejčastěji tak, že volající požaduje sdělení citlivých údajů nebo vyvíjí nátlak na okamžité jednání.
