Tým brněnské firmy Artin, který již několik let pracuje na vývoji autonomně řízeného auta Roboauto, v létě přešel z fáze pomalé jízdy na uzavřeném okruhu až k testování jízdních hranic vozidla.
Podle Tomáše Ondráčka lze říci, že auto teď závodí. Schopnosti počítače přesáhly v některých ohledech schopnosti člověka, řekl ČTK. Jízda je přitom stále kontrolovaná a bezpečná.
„S překvapením i potěšením jsme zjistili, že auto bezpečně zvládne víc než člověk. Jezdí rychleji a dynamičtěji, než bych si troufl já,“ řekl Ondráček. Při jízdě si člověk připadá jako v závodním autě, které do ostré zatáčky s minimálním poloměrem oblouku vlétne klidně třicetikilometrovou rychlostí. Při testování hranic schopností auta šel vůz několikrát i do smyku.
Aby mohlo auto jezdit po vytyčeném okruhu z kuželů, je potřeba trasu nejprve projet s řidičem, snímat ji připnutými senzory, a poté ji nahrát do řídicího systému. Auto se posléze pohybuje ve známém prostředí, které opakovaně snímá.
Tento postup využívá při svém vývoji i Google. „Dopředu si vytvoří podrobné mapy. Jde o spolehlivější přístup, protože auto předem ví, co ho čeká. Počítá se s tím, že při případném masovém využití tohoto přístupu budou mapy přesnější a aktuálnější, protože auta budou při své jízdě mapy jednak využívat a současně dodávat zpětně informace pro jejich aktualizaci. Jiný přístup volí Tesla, která v průběhu jízdy rozpoznává pruhy a mapuje aktuální situaci, podle níž se snaží jet. Existuje však riziko, i když jen malé, že nastane situace, na kterou auto nebude připravené a nebude vědět, jak zareagovat,“ uvedl Ondráček.
Tým Artinu se chce již brzy posunout z testovacích okruhů do běžného provozu. Na přelomu roku by mělo Roboauto vyjet na dálnici a později i do města, kde je provoz složitější. „Zvažujeme, že zkombinujeme přístup Tesly i Googlu a tam kde nebudou připravené mapy, pojedeme podle aktuální situace,“ řekl Ondráček.
Legislativně je nyní stav takový, že za situaci vzniklou provozem auta odpovídá řidič. „Sedí v něm člověk, který je za jízdu odpovědný. Je to stejné, jako když využíváte asistenční systémy, například tempomat či automatické parkování,“ řekl Ondráček.
Jelikož brněnský tým nedisponuje zdaleka takovým objemem peněz na výzkum jako Google či Tesla, není jeho ambicí vyvinout komplexní autonomně řízené auto určené do běžného provozu, ale vyvíjet a testovat jednotlivé technologie, které k tomuto cíli povedou. „Je možné, že současné poznatky a technologie komerčně zužitkujeme. Zajímají se o ně například firmy, které jsou dodavateli automobilek a dělají do aut výpočetní techniku. Jejich zájem výrazně vzrostl v posledních dvou letech,“ uvedl Ondráček.
Jak dlouhá cesta ještě povede k tomu, že po silnicích budou běžně jezdit auta bez řidičů, si netroufá odhadovat. Tým na vývoji pracuje již přes deset let. Začínal s menším dětským autíčkem, poslední tři roky už jezdí s „dospělým“ autem sériové výroby, které si přizpůsobuje svým potřebám.
