Dnešní nález Ústavního soudu Nikulinovi otevírá cestu k možnému odškodnění.
Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) porušil při vydávání do USA práva údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Nepočkal na definitivní vyřešení jeho žádosti o azyl, včetně soudního přezkoumávání. Rusově stížnosti dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS) a Pelikánovo rozhodnutí zrušil, a to i přesto, že Nikulin nakonec azyl nezískal. Údajný hacker je od loňska v zámoří, kde čeká na soud.
Dnešní nález Nikulinovi otevírá cestu k možnému odškodnění za nezákonné rozhodnutí exministra, uvedl Rusův advokát Martin Sadílek, zmínil i možnou osobní odpovědnost ministra. „Ač si byl vědom předchozích právně závazných nálezů ÚS, tak tyto nerespektoval, a neodčinitelným a nezvratným způsobem zasáhl do práv pana Nikulina,“ uvedl Sadílek.
Pelikán na dnešní nález reagovat nechce. Zatím se nevyjádří ani ministerstvo spravedlnosti, čeká na plné odůvodnění.
ÚS se rozhodl zasáhnout, přestože nález těžko může zvrátit již provedené vydání Nikulina do USA. Nález vyhlásil s ohledem na možné budoucí opakování podobného postupu. „Kdyby ÚS takovýto postup, respektive rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Rusa zadržela česká policie v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox.
Pelikánovo rozhodnutí z 29. března 2018 bezprostředně předcházelo Nikulinovu vydání a bylo jeho nezbytným předpokladem. Podle stížnosti zvolil exministr spravedlnosti nezákonný postup. V době vydání Pelikánova rozhodnutí totiž česká justice ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl.
Podle pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se Rus v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do USA. Bylo by to prý v rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany. Podle ústavní stížnosti však běžící azylové řízení přesto tvořilo překážku pro ministrovo rozhodnutí o vydání.
Prakticky současně s USA o Nikulina neúspěšně žádalo i Rusko kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (79.000 korun) spáchané v roce 2009. Kolize obou žádostí vyvolávala politické pnutí na mezinárodní i domácí scéně.
Nikulinovo vydání do USA ocenilo americké velvyslanectví v Praze, naopak ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Pelikánův krok podkopává základy česko-ruské spolupráce. Česko se podle Rusů při rozhodování „neřídilo právními normami, nýbrž snahou znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority“. Nikulinovo vydání vyvolalo kritickou reakci také u prezidenta Miloše Zemana, který Pelikána loni v únoru žádal o Nikulinovo vydání do Ruska.
„Nyní mohu jen konstatovat, že byl potvrzen zásadový postoj pana prezidenta v této citlivé kauze,“ sdělil dnes ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Momentálně je Nikulin ve Spojených státech. Tamní orgány jej nechaly podrobit psychiatrické expertize kvůli ověření příčetnosti. Pokud bude shledán vinným, hrozí Nikulinovi až 30 let vězení. Nález ÚS uvádí jako poslední známé místo Nikulinova pobytu jednu z kalifornských věznic.
ÚS v nálezu konstatoval, že procesní postup při vydávání člověka do cizího státu je neobvykle složitý. Pokud cizinec využije všech možností, včetně opravných prostředků, postupně se věcí zabývají dva soudy v řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ministerstvo vnitra, dále dva soudy ve správním soudnictví, ministr spravedlnosti a třikrát Ústavní soud. „Nabízí se otázka, zda by nemohl být (procesní postup) nějakým způsobem zjednodušen. Její zodpovězení však přísluší zákonodárci, nikoliv Ústavnímu soudu,“ uvedl Suchánek.
