Umělá inteligence se stává součástí žitého světa české populace. Až třetina lidí by uvítala asistentku/asistenta na bázi umělé inteligence, kteří by je provázeli zprávami v médiích. 4 z 10 lidí vnímají přínos umělé inteligence pro svoji budoucí kariéru. Populaci však ohrožují i negativní jevy spojené s umělou inteligencí. Roste podíl těch, kteří se setkali s fenoménem falešných videí (tzv. deepfakes). Zjištění vyplývají ze sociologického šetření Ipsos pro Centrum pro mediální studia při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).
AI asistenti v médiích jako budoucnost komunikace
31 % Čechů tvrdí, že by uvítali asistentku či asistenta na bázi umělé inteligence, který by je provázel zprávami v médiích. Častěji jde o muže (35 %) než ženy (26 %), rozdíl je patrný i dle věkových kategorií. Zatímco u lidí do 34 let tyto asistenty vnímá pozitivně téměř 40 %, u lidí nad 66 let je to pouze 25 %. „Z hlediska náklonosti k AI se potvrzuje obecný trend, který sledujeme více než dva roky. Nejvíce techno-optimistickou generací jsou muži do 34 let, což je výrazně vidět právě ve vztahu k umělé inteligenci a jejímu využívání v každodenním životě,“ uvádí Michal Kormaňák z agentury Ipsos.
46 % Čechů souhlasí, že asistenti na bázi umělé inteligence představují budoucnost komunikace, přestože většina (65 %) stále upřednostňuje lidský kontakt před AI asistentkami/asistenty. Zároveň však 39 % Čechů vnímá takové asistenty jako možné ohrožení soukromí.
„Naše data ze čtyř vln kontinuálního sociologického šetření po uvolnění nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT, na podzim 2022 zcela jasně potvrzují, že pojem komunikace již nemůžeme ani v českém kontextu vnímat pouze antropocentricky. V éře generativní umělé inteligence tak nabývá na významu chápání komunikace v rovině člověk-stroj či stroj-stroj. Nejnovější data našeho výzkumu navíc prokazují, že více než třetina tuzemské populace interaguje se systémy jako je ChatGPT několikrát týdně. S podporou Technologické agentury ČR se tak snažíme pokládat základy oboru komunikace člověk-stroj,“ doplňuje Václav Moravec z Centra pro mediální studia při FSV UK.
Důležitost umělé inteligence pro učení i kariéru
Výzkum se zaměřil i na využívání umělé inteligence mimo oblast médií. 58 % Čechů souhlasí, že to, co se dozví nebo naučí o umělé inteligenci, je pro ně užitečné v osobním životě, při studiu či v práci. 42 % má pocit, že zvládne úkoly spojené s využitím AI a 39 % tvrdí, že vzdělávání v oblasti umělé inteligence je baví.
Zásadní jsou pak i dopady na kariéru. 43 % lidí souhlasí s výrokem, že znalost umělé inteligence jim v budoucí kariéře poskytne výhodu, 37 % tvrdí, že jim znalost umělé inteligence v budoucnu pomůže najít dobrou práci.
Deepfakes jako jedna z odvrácených stran umělé inteligence
Významný rozvoj technologií na bázi umělé inteligence nepřináší společnosti pouze výhody. Jedním z negativních jevů je pak problematika tzv. deepfakes, tedy technologií, které umí vytvářet falešný digitální obsah jako jsou videa či hlasové stopáže.
V české populaci bohužel nejde o ojedinělý fenomén. Zatímco v dubnu 2024 se adresátem či adresátkou nějaké formy deepfake stalo 22 % populace, v říjnu už to bylo 29 %. 8 z 10 lidí pak souhlasí s tím, že právě deepfakes zásadně zvýší množství dezinformačního obsahu v sociálních médiích, 73 % dokonce vidí tyto technologie jako něco, co může ohrozit samotné fungování demokracií.
