9 z 10 Čechů a Češek považuje za své právo možnost vyřídit si úřední povinnosti online. Přesto jsou s digitálními službami státu spokojeni jen 4 z 10. Nechybí přitom technologie, ale politická vůle, dlouhodobá a koordinovaná strategie, odpovídající legislativa a lidé, kteří by digitalizaci posouvali dopředu. Ukazují to nejnovější data analytického ústavu STEM z projektu Služby.Digital. Projekt je vedený organizací Česko.Digital, která přišla s pěti doporučeními pro příští vládu, jak z Česka udělat digitální špičku Evropy.
Výsledky výzkumu jsou od dnešního dne volně k dispozici. Včera se Rada vlády pro informační společnost (RVIS) usnesla, že zohlední doporučení týmu Služby.Digital v prioritách RVIS pro rok 2026.
„Cílem projektu Služby.Digital je pomoci vzniku špičkových digitálních služeb státu. Takové služby šetří občanům i firmám čas a peníze a jsou přístupné pro každého. Jsou efektivní i z pohledu provozovatele a splňují ty nejnáročnější požadavky kybernetické bezpečnosti nebo UX designu,“ říká Blanka Šoulavá, která projekt vede v Česko.Digital a která je spoluautorkou doporučení pro příští vládu.
„Chtěli jsme se na digitalizaci státu podívat z perspektivy všech, kteří s ní přicházejí do kontaktu,“ přibližuje výzkumnou část projektu Jiří Táborský ze STEM.
Nejkomplexnější výzkum digitalizace služeb státu, jaký kdy v ČR proběhl, zahrnuje ve formě dotazníků, fokusních skupin i hloubkových rozhovorů názory a zkušenosti občanů, firem, politiků, úředníků, dodavatelských firem i samospráv.
Hlavní zjištění pohled občanů a firem
9 z 10 občanů i firem cítí právo vyřídit úřední záležitosti online
Jen 4 z 10 občanů jsou spokojeni se stavem digitalizace
94 % firem preferuje online komunikaci se státem
Digitalizaci služeb státu hodnotí firmy lepší trojkou
Každá třetí firma ztratila významné množství času kvůli potížím se službami
40 % jinak pokročilých uživatelů digitálních nástrojů naráží při využívání služeb státu na bariéry
7 z 10 firem si dokáže vybavit konkrétní příklad zlepšení digitalizace státu ve vztahu k firmám
Konkrétní služby jako eRecept či Portál občana vykazují 90% spokojenost uživatelů
Představení dat a doporučení z projektu Služby.Digital na Úřadu vlády 13. 10. 2025
Představení dat a doporučení z projektu Služby.Digital na Úřadu vlády 13. 10. 2025
„Jsou dva klíčové faktory, bez kterých se digitalizace nepohne dál: politická podpora a dlouhodobá strategie a kontinuita. Pokud nebude mít digitalizace faktickou podporu napříč vládou a nebude jasná centrální autorita, která bude určovat a držet směr digitalizace, tak je pokrok prakticky nemožný,“ uvádí Šoulavá. Dalšími bariérami jsou chybějící měření kvality, izolované fungování úřadů, právní rámec, který není na digitalizaci připraven a odborné kapacity a dovednosti. „Už dávno nevídáme vendor lock-in způsobený nevýhodnou smlouvou, ale často vidíme právě ten znalostní, kdy stát nemá know-how nebo kapacity pro správu velkých IT projektů. Řešením není nic jiného než zlepšit konkurenceschopnost státu na trhu práce oproti soukromému sektoru, dlouhodobě se nám to vyplatí,“ říká Šoulavá.
Tým pod jejím vedením na základě výzkumu a identifikace bariér vypracoval pět klíčových doporučení pro příští vládu:
Aby byla naplněna poptávka po digitálních službách, digitalizace musí mít politickou podporu a musí se stát kontinuální prioritou s měřitelnými cíli.
Pro lepší zadávání zakázek a vedení digitalizačních projektů je třeba zajistit konkurenceschopné podmínky především pro IT experty.
Digitalizace veřejných služeb může být skutečně řízená jen tehdy, když se jejich kvalita jednotně měří a vyhodnocuje.
Rezortismus brání efektivitě investic do digitalizace. Propojování služeb, dat a know-how napříč ministerstvy redukuje duplicitní práci a ušetří čas i peníze.
Je třeba přijmout legislativu nezbytnou pro usnadnění automatizace, efektivnější práci s daty a důsledně aplikovat princip digitálně přívětivé legislativy.
Tato doporučení budou zohledněna v prioritách Rady vlády pro informační společnost pro rok 2026.
