Česká obchodní inspekce vloni uskutečnila 1 000 kontrol, zaměřených na dodržování povinností, vyplývajících z obecně závazných právních předpisů v souvislosti s nabídkou a prodejem výrobků prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Porušení zjistila v 822 kontrolách. K uvedenému poměru kontrol se zjištěním porušení právních předpisů je třeba vztáhnout systém výběru konkrétních internetových obchodů k provedení kontroly – Česká obchodní inspekce se na základě prvotního screeningu zaměřuje na internetové obchody, které vykazují pravděpodobnost, že u nich dochází k nerespektování zákonných povinností jejich provozovatelů.
V období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 bylo v rámci pravidelné kontrolní akce provedeno celkem tisíc kontrol, při nichž inspektoři ČOI ověřovali dodržování povinností, vyplývajících ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a dalších právních předpisů. Toto vyčíslení nezahrnuje rozpracované kontroly. Z celkového počtu 1 000 kontrol bylo zjištěno porušení právních předpisů v 822 kontrolách (82,20 %). Na základě zjištěných porušení obecně závazných právních předpisů v dozorové působnosti ČOI nabylo v roce 2024 právní moci 907 pokut v celkové výši 15 554 000 Kč.
Některé z ustanovení zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, bylo ve sledovaném období porušeno celkem v 1 211 případech. Nejčastěji porušovaná byla následující ustanovení:
• § 13 (410 případů), který stanoví prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (reklamace), společně s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit,
• v souvislosti s § 4, týkajícím se nekalé obchodní praktiky v návaznosti na § 5, který postihuje klamavé konání, bylo ze strany prodávajícího vůči spotřebiteli ve 222 případech zjištěno poskytování nepravdivých informací či informací uvádějících v omyl o výrobku, službě, ceně, servisu, prodávajícím, právech spotřebitele atp. Dále ve 132 případech prodávající či poskytovatel služby opomenul spotřebiteli poskytnout podstatné informace o výrobku či službě, popř. informace zatajil nebo je poskytl nejasně, nejednoznačně či nesrozumitelně (§ 5a); z toho 58 případů se týkalo spotřebitelských recenzí, kdy prodávající neuvedl informaci o tom, zda a jak zajišťuje, aby jím zveřejněné spotřebitelské recenze pocházely od spotřebitelů, kteří si výrobek nebo službu pořídili (spotřebitelské recenze jsou vyhodnoceny v samostatné akci),
• § 14 odst. 1, 2 (174 případů), kdy prodávající neinformoval žádným způsobem spotřebitele o subjektu mimosoudního narovnání spotřebitelských sporů (ADR),
• § 12a (57 případů), kdy prodávající nezahrnul do informace o slevě z ceny výrobku informaci o předchozí nejnižší ceně, za kterou jej nabízel a prodával před poskytnutím slevy,
• za zmínku stojí uvést i 4 případy porušení ustanovení § 6 vztahující se k diskriminaci a 19 případů porušení ustanovení § 8 zákona o ochraně spotřebitele týkající se nabídky a prodeje výrobků porušující některá práva duševního vlastnictví.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník byl ve sledovaném období porušen celkem ve 1 203 případech. Nejčastěji porušovaná byla následující ustanovení:
• § 1820 (543 případů), které se obecně týká sdělení před uzavřením smlouvy při využití prostředků komunikace na dálku. Konkrétně ve 255 případech bylo zjištěno, že spotřebiteli nebyly sděleny podmínky, lhůta či postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy dle § 1820 odst. 1 písm. i). Mezi další hojně se vyskytující porušení (63 případů) se týkalo § 1820 odst. 1 písm. h), které se vztahuje ke způsobu platby, způsobu a času dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížnosti,
• § 1827 (273 případů), z toho konkrétně ve 269 případech bylo zjištěno neposkytnutí spotřebiteli znění smlouvy a všeobecných podmínek v textové podobě při použití elektronických prostředků při uzavírání smlouvy (dle ustanovení § 1827 odst. 2) a ve 4 případech bylo zjištěno nepotvrzení objednávky neprodleně po jejím obdržení při použití prostředku komunikace na dálku (porušení ustanovení § 1827 odst. 1.),
• § 1826a odst. 2 (221 případů), kdy podnikatel nezajistil, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací.
V dalších 483 případech pak bylo prokázáno porušení ostatních právních předpisů, jejichž dodržování je předmětem kontroly ČOI.
V rámci kontrol ČOI zaznamenala v roce 2024 mj. tyto praktiky: účtování skrytých poplatků, „falešné“ slevy, časově omezené nabídky, neověřování spotřebitelských recenzí. Nelze opomenout i výskyt falešných webových stránek, které vypadají jako legitimní obchod, ale ve skutečnosti jsou podvodné. Na tyto e-shopy upozorňuje ČOI na svých webových stránkách společně s radami, jak bezpečně nakupovat na internetu.
Počet kontrol, u nichž bylo kvalifikováno porušení platné legislativy, dosáhl 82,20 %. Mezi stále se opakující nedostatky patří, že prodávající nedostatečně informují o právu na odstoupení od smlouvy, podmínkách jeho uplatnění, nákladech na vrácení zboží, a také o existenci podmínek, lhůt a postupu pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, včetně vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy, a také využívání nekalých obchodních praktik s cílem ovlivnit spotřebitele v procesu rozhodnutí ohledně koupě.
V rámci kontrol internetových obchodů v roce 2024 byly provedeny kontroly cíleně zaměřené na uvádění informací týkajících se tzv. prodloužené záruky, a na způsob, jakým je spotřebiteli nabízena. Ve většině případů se totiž nejedná o smluvní záruku ve smyslu občanského zákoníku, ale o službu pojištění, respektive o škodní pojištění poskytované odlišným subjektem, než je prodávající. Provedenými kontrolami bylo zjištěno, že tzv. prodloužená záruka nebyla vždy spotřebiteli nabízena v souladu s požadavky zákona o ochraně spotřebitele a prodávající se dopouštěli zákazu používání nekalých obchodních praktik, při nabídce této „služby“.
Kontrola internetového obchodování bude patřit k prioritám ČOI i v následujícím období, se zaměřením na veškeré formy prodeje, a to i na prodej přes sociální sítě nebo mobilní aplikace.
