Dnes se v Amsterdamu uskutečnilo zasedání neformální skupiny států Digital9+. Jednání se zaměřilo na investice do digitálních technologií, celoevropský systém konektivity, rozvoj umělé inteligence (AI) a podporu digitální veřejné správy. Českou republiku zastupoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
V lednu 2024 vydala Evropská komise tzv. AI inovační balíček, jehož cílem je podpořit malé a střední podniky a start-upy. Jeho součástí je například iniciativa AI Factories, která umožní evropským start-upům využívat výpočetní kapacity superpočítačové sítě EuroHPC pro trénování AI modelů. Aktuálně vzniká prvních sedm těchto projektů a nedávno bylo oznámeno dalších šest. Česko se do iniciativy zapojuje skrze konsorcium LUMI, které vede Finsko.
V únoru oznámila Komise iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat 200 miliard eur na investice do AI, včetně nového evropského fondu ve výši 20 miliard eur určeného pro čtyři nové AI gigatovárny v EU. Tyto továrny budou extrémně výkonné a jejich kapacita dosáhne až 100 000 nejnovějších AI čipů, což je čtyřikrát více než u současných AI továren.
„Digitální transformace musí být hnacím motorem evropské konkurenceschopnosti. Chceme, aby Evropa byla lídrem v oblasti inovací, a to vyžaduje nejen investice do výzkumu a vývoje, ale i jednodušší a efektivnější podporu pro malé a střední podniky, které chtějí investovat do nových technologií a také zajištění lidských zdrojů,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Proběhla také diskuze o budoucnosti konektivity. Klíčovým předpokladem je investice do vysokorychlostní, spolehlivé a udržitelné digitální infrastruktury, včetně venkovských oblastí.
Digitální technologie jsou klíčové pro konkurenceschopnost EU a pro Česko představují dlouhodobou prioritu. Proto je důležité rozvíjet Evropská digitální inovační centra (tzv. EDIHy), testovací a experimentální zařízení pro AI (tzv. AI TEF), inkubátory a akcelerátory, které propojují akademický výzkum s průmyslem a pomáhají firmám růst. Česko má v tuto chvíli šest EDIHů a dva uzly AI TEF – jeden zaměřený na výrobu a druhý na zdravotnictví a robotiku.
Diskutovalo se také o digitální veřejné správě a zavádění technologií, jako je AI a cloud. Umělá inteligence může přispět k efektivnějšímu fungování veřejné správy mnoha způsoby. Od zjednodušení komunikace s občany přes automatizaci procesů až po efektivnější zpracování rozsáhlých dat. Pro Česko je klíčové motivovat veřejné instituce k využívání AI tam, kde přináší přidanou hodnotu, umožňuje úspory (časové, administrativní, personální) a je v souladu s principy řízení kvality. K tomu napomáhá i Národní strategie umělé inteligence ČR 2030, jejíž revize byla schválena vládou v minulém roce. Evropská komise zároveň může prostřednictvím finančních programů podpořit členské státy při zavádění digitálních technologií ve veřejném sektoru.
