Zpráva Evropské komise o stavu Digitální dekády za rok 2025 ukazuje výrazný posun vpřed. Česko si podle aktuálních dat udržuje silnou pozici v digitálních dovednostech, pokrytí 5G a digitalizaci veřejných služeb. Velký pokrok zaznamenalo v dříve slabších oblastech umělé inteligence a přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. Zpráva dále upozorňuje na některé přetrvávající problémy, zejména v oblasti optické infrastruktury a nízkého zastoupení žen v ICT.
Nadprůměrných výsledků Česko dosáhlo už loni v oblasti digitálních dovedností, kde podíl obyvatel s alespoň základní úrovní činí 69 %. Česko se tak řadí na páté místo v EU. Rozdíly mezi muži a ženami, mezi obyvateli měst a venkova i mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání jsou velmi nízké. Mezi mladými lidmi ve věku 16 až 24 let dosahuje úroveň digitálních dovedností téměř 93 %, což je třetí nejvyšší podíl v Unii.
Výrazný posun nastal v oblasti umělé inteligence. Podíl podniků, které využívají AI, se meziročně téměř zdvojnásobil a dosáhl 11,3 %. Univerzita Karlova byla také pověřena koordinací celoevropského strategického projektu OpenEuroLLM s cílem vytvořit velké jazykové modely nové generace, tak, aby Evropa ani v této oblasti nebyla závislá na vnějších zdrojích.
V oblasti digitální infrastruktury je Česko nad průměrem EU v pokrytí 5G sítěmi. Signálem 5G je pokryto více než 99 % domácností, což zajišťuje velmi dobrou dostupnost i ve venkovských oblastech. Pokrytí optickými sítěmi (FTTP) a sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN) sice roste rychleji než průměr EU, jejich celková úroveň ale zůstává pod evropským průměrem.
Zpráva dále hodnotí pozitivně úroveň digitalizace malých a středních podniků. Alespoň základní úrovně digitální intenzity dosahuje přes 70 % firem, přičemž vysokou nebo velmi vysokou intenzitu vykazuje téměř třetina z nich.
Digitální veřejné služby jsou v Česku vnímány jako vysoce dostupné. Skóre služeb pro občany dosáhlo hodnoty 81,5 ze 100 a u služeb pro podniky 86,3. Významného meziročního zlepšení o 51,6 % dosáhlo také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům a Česko se tak přiblížilo unijnímu standardu.
Evropská komise oceňuje také kroky v oblasti kvantových technologií a polovodičů. V Ostravě pokračují přípravy na spuštění jednoho z prvních kvantových počítačů v Evropě a byla přijata Národní strategie pro rozvoj polovodičového průmyslu.
Zpráva zároveň poukazuje na oblasti, ve kterých má Česko prostor ke zlepšení. Nízký zůstává podíl žen mezi ICT specialisty, který dosahuje 13 % oproti evropskému průměru 19,5 %. Platforma Digitální Česko se proto dlouhodobě snaží motivovat více dívek a žen ke vstupu do technických oborů prostřednictvím projektu „IT je pro holky!“
Podle údajů z Eurobarometru považuje 73 % obyvatel digitalizaci za užitečnou pro každodenní život. Více než 80 % respondentů považuje také za důležité, aby evropské podniky byly digitálně konkurenceschopné, a téměř 90 % podporuje opatření na ochranu dětí v digitálním prostředí.
„Nejvíce nás těší oblast veřejných služeb, kde jsme hodnoceni velmi vysoko jak Evropskou komisí, tak našimi vlastními občany. 73 % obyvatel říká, že jim digitalizace veřejných služeb usnadňuje život. To je velmi dobré. Na druhou stranu velmi dobře je ve škole za 2, my chceme mít jedničku s hvězdičkou. Takže na tom nepřestáváme dělat,“ říká k tomu Martin Charvát z Digitálního Česka. „V každém případě to ukazuje, že vytvoření ústřední Digitální a informační agentury, která má celou státní digitalizaci na starosti, je správná cesta.“
Každoroční zprávy o stavu Digitální dekády hodnotí pokrok Evropské unie a jejích členských zemí v digitální transformaci do roku 2030. Sledují oblasti digitálních dovedností a vzdělávání, rozvoj digitální infrastruktury, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb.
