• Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
ITBiz.cz
ITBiz.cz
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky

ČVUT se posouvá dopředu

Richard Jan Voigts
14. 12. 2017
| Články

ČVUT je druhou nejstarší technickou univerzitou v Evropě a podle průzkumů v kvalitě výuky je v první stovce na světě. Jaké jsou šance a překážky, od kvality uchazečů o studium až po to nejdůležitější – peníze na jejich výuku, jsme se ptali prof. Ing. Vladimíra Maříka, DrSc., dr.h.c., ředitele CIIRC ČVUT.

Jste profesorem na ČVUT, a ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC). Proč byl CIIRC založen a jaké je jeho poslání?

Vladimír Mařík, CIIRC ČVUT

Vladimír Mařík, CIIRC ČVUT

CIIRC byl založen zejména proto, abychom integrovali výzkum v těch oblastech, které budou zřejmě hýbat společností v příštích dvaceti, třiceti, čtyřiceti letech, což jsou informatika, kybernetika a robotika. Výzkum v těchto disciplínách má na ČVUT dlouhodobou tradici, ale byl hodně rozptýlen do malých týmů. Smyslem bylo toto úsilí trochu integrovat, vytvořit kapacity, které mohou přinést průlomovější řešení, než jakého jsou schopny dvou až tříčlenné týmy.

Jak zapadá program CIIRC do programu ČVUT?

Vše je v souladu s plánem dlouhodobého rozvoje ČVUT. Ví se, že v současné době začíná ČVUT trochu měnit svoji strukturu. Dříve šlo převážně o fakulty, dnes přibývají vysokoškolské ústavy, jako například Ústav energeticky úsporných a efektivních budov, který je na Kladně; je podobný našemu ústavu CIIRC. Je to plně v souladu se světovým trendem, kde se výzkum koncentruje spíše v univerzitních ústavech a výuka se ponechává fakultám.

Kdo se může zúčastnit programu CIIRC jako uchazeč, posluchač? Je účast omezená například jen na českou státní příslušnost? Může zde přednášet i cizinec?

Tak za prvé, jednacím jazykem našeho ústavu CIIRC je angličtina. Předpokládáme, že cizince sem nalákáme, že s námi budou pracovat nejen v oblasti výzkumu, ale i v oblasti pedagogiky, zejména při výchově doktorandů nebo specializovaných typů magisterského studia. My naopak vítáme zájemce, kteří jsou mimo ČVUT, mimo Prahu, a i mimo Českou republiku.

Nedávno jsem se mohl zúčastnit prezentací na prestižní technické univerzitě ETH Zürich, kde se provádí řada výzkumných prací, až základního výzkumu. Máte na ČVUT a na CIIRC podobné ambice?

Podobné ambice máme, ETH Zürich je jedním z našich vzorů. Chceme zde kombinovat špičkový základní výzkum s výzkumem, který je aplikovanější (dříve a do reálného světa, pozn. red.), může něco přinést konkurenceschopnosti České republiky a Evropy jako celku. Spojujeme tedy excelenci s užitečností a myslíme si, že některé výsledky jsou docela zajímavé a jdou tím směrem, kterým se hodláme vydat, tedy například ve stopách ETH Zürich.

Výzkumné programy na ETH Zürich financuje jak stát, tak sponzorské firmy i soukromé osoby. Kdo a jak financuje ČVUT a CIIRC? Jakou pozornost věnuje technickému vzdělávání náš stát, když podle všech informací poslední doby jasné, že je po lidech s takovými dovednostmi hlad, že by to mohlo celou společnost přece jen postrčit dopředu?

Co se týče financování našeho ústavu, jsme výlučně financováni z vysoutěžených veřejných prostředků Evropské unie, České republiky a z prostředků, které získáme na základě smluv o spolupráci s průmyslem. Nemáme téměř žádné institucionální financování, které sice ČVUT v rozsahu řádově 700 miliónů korun ročně dostává, avšak z něj už nic na náš ústav CIIRC nepropadává. Žijeme tedy skutečně jen z těch veřejných prostředků, které vysoutěžíme. Jsem přesvědčen, že dlouhodobě to takto opravdu nepůjde, že se bude muset najít nějaký model, který by nějaké institucionální prostředky našemu ústavu přisoudil. Myslím také, že jde o celkovou chybu modelu distribuce institucionálních prostředků, ve kterém mají výhodu kamenné instituce, které zde byly před deseti lety. Na nové instituce, které vznikly například ze strukturálních fondů OP VaVpI za přičinění státu v posledních deseti letech, tento systém nepamatuje. Pak se všichni diví, že máme nová centra, která zejí prázdnotou, protože stát se nepostaral o to, aby do center také šly nějaké institucionální prostředky v odpovídajícím rozsahu.

Technické obory byly kdysi velmi atraktivní a dostat se na ČVUT-FEL, zejména na některé specializace, bylo obtížné. Jak je tomu v současné době?

CIIRC ČVUT

CIIRC ČVUT

O elektrotechnickou fakultu ČVUT-FEL je rozhodně stále zájem. Sice už není takový převis zájemců jako v minulosti, ale pociťujeme nižší kvalitu uchazečů z hlediska vzdělanosti, zejména při jejich přijímání do studia. Řekl bych, že toto je nejbolavější. Uchazečů by bylo relativně dost, avšak těch, kteří by byli připraveni tak, aby jednoduše zvládli naskočit do dalšího vlaku, rozhodně není tolik, jak jich bylo v minulosti.

Laťku se samozřejmě snažíme udržet, je to však poměrně těžké, protože ostatní univerzity soutěžící o studenty, zejména ty soukromé, jdou s laťkou trochu níž, aby se k nim budoucí posluchači přihlásili. Někdy tak nízko, že soutěžit s nimi je až nemožné, zejména u studentů, kterým nejde o znalosti, nýbrž o titul.

Dříve byly dosti tvrdé už přijímací zkoušky…

Přijímací zkoušky dnes nejsou ani těžké, ani lehké, a troufnu si říci, že docela dobře roztřídí uchazeče, kteří šanci mají, případně ji mají menší, nebo žádnou. Nejsou sice tak náročné jako v minulosti, nicméně se snažíme posuzovat každého studenta individuálně a dát šanci všem, kteří na to alespoň trochu mají.

Stejně tak bylo obtížné ČVUT vůbec vystudovat, a první tři roky studia byla vysoká „úmrtnost“. Na ETH je odpad zhruba 40 % hned první rok, na ČVUT to bylo tuším 30 % během prvních tří let. My jsme ale tehdy měli dvě základní motivace. Jednak mít vzdělání, jednak „jenom“ rok vojny místo dvou, což se obojí v mnoha případech prakticky rovnalo kriminálu s ostrahou; málokdo si to uvědomuje. Jak je tomu dnes s motivací na ČVUT-FEL, případně jiných fakultách?

Odpad samozřejmě v prvních dvou až třech ročnících stále dosahuje poměrně vysokých čísel, protože ať chceme nebo nechceme, technika, matematika, fyzika, jsou poměrně náročné disciplíny. Dnes k tomu však přistupuje i jiný faktor. Studenti bývají v průběhu studia zaměstnáváni. Ať už jde o IT, strojírenské firmy. Pro mnohé je jednodušší školu opustit a slušně si vydělávat, aniž by dostudovali na bakaláře nebo magistra. Lákání zvenčí už v průběhu studia je pro mladé lidi velmi silné. Jedinci, kteří nemají silnou vůli, když narazí na obtíž v matematice, a přitom vidí vedle velmi slušný výdělek, prostě seběhnou.

Dříve byly vysoké nároky na matematiku a fyziku, což bylo z hlediska ČVUT-FEL pochopitelné. Absolventi museli znát fyzikální principy, vlastnosti materiálů apod., umět spočítat, dokázat fyzikální zákony i matematicky. Dnešní obory se pravděpodobně v mnohém liší, programátor věnující se umělé inteligenci přece nemusí dokonale znát vlastnosti přechodu P-N, nebo spočítat jakou silou se přitahují dva souběžné měděné pásy, kudy tekou kiloampéry?

Základem byla samozřejmě matematika a fyzika, vždy. Všechny vědní disciplíny se dnes objemem svých poznatků rozšiřují, to je objektivní fakt. Na druhé straně si myslím, že naše požadavky se přizpůsobily trendům, a tím pádem i základním požadavkům. V posledních deseti až patnácti letech se snížily hodiny matematiky. Na některých informatických oborech zůstal jeden kurz fyziky, přičemž zde byla snaha vymýtit fyziku vůbec. Tohle osobně považuji za velmi nešťastné. Vstupujeme do další průmyslové revoluce a pokud budeme mít sice spoustu dobrých programátorů a dalších obdobných lidí v IT, kteří však nebudou rozumět fyzikální podstatě jevů, jak probíhají, těžko budou moci, těžko budou moci tyto procesy a jevy řídit, vyhodnocovat je. Nebudou si totiž ani moci představit, jaké fyzikální jevy a stavy nastávají v systémech, které řídí, o nichž zpracovávají data. Jsem proto přesvědčen, že aby si naši absolventi udrželi odpovídající představu, musejí něco vědět o tom, co v reálném světě ve skutečnosti probíhá a neredukovali jej na pouhý pohyb nul a jedniček v jakémsi virtuálním prostoru.

Výzkum na ETH sice něco stojí, řada projektů ale pokračuje jako tzv. spin-offs, tj buď zcela samostatné firmy, nebo s trvající vazbou na ETH. Jde o životaschopné projekty, které byly i dopředu „spočítány“ na eventuální finanční výtěžnost, tj. prodejnost tohoto výzkumu. Jdete na ČVUT a na CIIRC podobnou cestou?

Máme zde inkubátor, akcelerátor startupových firem. Každoročně se u nás vytvoří nějakých deset týmů, které řeší nějaké zajímavé úlohy.

Problémem je, že v České republice ještě není dostatečně nastavená startupová kultura. Studenti, kteří zde něco vymýšlejí, připravují, se v jisté chvíli domnívají, že to je jenom jejich a odcházejí se „svým“ startupem někam jinam, mimo ČVUT, bez jakýchkoliv právních ošetření. Nejsme zde schopni s takovouto startupovou skupinou udělat dostatečně rychle a dostatečně rozumně nějakou licenční smlouvu nebo podíl na řešení. Systém zde není nastaven a právní systém to umožňuje v podstatě jen velmi špatně. Druhou věcí je, že množství startupů velmi rychle zaniká, jakmile opustí ČVUT, protože nemají nastaveno ani pořádné financování jednotlivých fází startupových firem tak, jak je to ve světě běžné. Kultura financování startupů, „andělského kapitálu“ a investorů, je u nás chápána velmi zúženě. A úspěšných je zde ještě méně než v té Kalifornii, bráno procentuálně.

V poslední době se pouštíme do experimentu, kde si necháváme od velkých podniků naformulovat problémy, jaké nejsou schopny samy vyřešit. Dáváme je právě těmto týmům, aby zapřemýšlely a zkusily onen „hard-core“ problém dané firmy nějakým způsobem zvládnout. V několika případech se to už dokonce provedlo, a pak takové týmy nacházejí jak potřebné finance, tak možnost uplatnění ve velkých firmách. Možná snad dokonce půjde o nový způsob směrování startupů, protože takovéto „vycucej si něco z prstu“, „přijď s něčím crazy“, a tady tě čekají dvě desítky investorů, kteří ti dají pět milionů dolarů, to už dnes nefunguje.

Ve světě je běžný patriotismus k mateřské univerzitě. Chybí zde snad?

CIIRC ČVUT

CIIRC ČVUT

Běžné to tady zatím není, ale sitauce se v posledních několika letech výrazně zlepšuje. Minulý měsíc věnoval bývalý absolvent Fakulty strojní, Čechoameričan Thomas Morel, této fakultě milion dolarů na rozvoj elektormobility. Ale o podporu své Alma Mater se začínají čím dál tím více zajímat i čeští průmyslníci, manažeři, inženýři. Hledají cesty, jak pomoci.

Co když se ale vyřešení hard-core problému firmy vašemu týmu nepovede? Není to pro ně strašák?

Pokud zde tým v inkubátoru je, podporujeme jej, dostává stipendium, studenti mají nějaký peníz navíc. Pracují směrem k něčemu užitečnému, a když se to přes všechno úsilí nepovede, alespoň z toho vznikne zajímavá diplomová práce, článek, nebo studenti chtějí zůstat na doktorandském studiu. Je dobré se studentům v tomto ohledu věnovat, rozhodně pro ně není strašákem, že se nějaký výzkum nepovede dokonale. Z našeho hlediska jde o péči o studenty navíc k našim základním povinnostem a máme radost, když něčeho zajímavého dosáhnou.

Mimochodem, na konci listopadu dosáhli naši studenti mimořádného výsledku ve světovém měřítku v soutěži Amazonu Alexa Prize o nejlepší chatbot. Napřed byli mezi semifinalisty mezi deseti, pak se dostali do finále mezi tři poslední, a nakonec obsadili v celosvětové soutěži druhé místo. Na to, že jsou to magisterští studenti, ještě ani ne doktorandi, tak světu předvedli, že potenciál v Česku opravdu je.

Kdo se může zúčastnit programů CIIRC jako sponzor? Koho by měl oslovit v případě zájmu? Stanovili jste nějaké maximální, ale také minimální finanční limity?

Jako sponzor může přijít kdokoliv. Horní limit nemáme, spodní také ne. Vážíme si každého, kdo zasponzoruje naši práci, to, co se snažíme naším vizionářským pohledem za Českou republiku naplnit. Mohu garantovat, že prostředky v jakékoliv výši, od kteréhokoliv sponzora, se zde velmi racionálně využijí. Pro výchovu nových inženýrů, doktorů, pro vybavení laboratoří, pro výzkum, od kterého chceme, aby přesáhl hranice nejen Prahy, ale zejména České republiky a Evropy, pro to děláme všechno. Samozřejmě, že pomoc s financováním vítáme moc.

Může si sponzorská firma dát nějaké podmínky? Třeba směr výzkumu, který se má týkat jejího výrobního programu? Nebo zavázat si studenta k nástupu do firmy, jak to bylo běžné dříve?

Sponzorská firma si může vymezit směr výzkumu, na který lze dar použít. Může ovlivnit i formu užití, například podporu studentům formou stipendia či nákupu vybavení pro vybranou laboratoř. Konkrétní výběr studenta nebo zařízení však už řeší univerzita jako veřejnoprávní instituce.

Rubriky: ByznysČeské ITHardwarePodnikový softwareRozhovoryScienceTechnologieVeřejná správaVývoj a HTML

Související příspěvky

Zprávičky

Dell propustí 6 650 lidí, asi 5 % zaměstnanců

6. 2. 2023
Články

V Evropě se letos očekává pokles prodeje serverů

6. 2. 2023
Vláda projedná novelu, která zpřesní pravomoci NÚKIB
Zprávičky

Novela zákona zřejmě zpřesní povinnosti operátorů a zpřísní opatření proti spamu

6. 2. 2023
Za bezpečnostní incidenty v cloudu mohou hlavně samotní zákazníci
Zprávičky

Itálie varuje před rozsáhlým útokem hackerů na zařízení se systémem VMware ESXi

5. 2. 2023

Zprávičky

Dell propustí 6 650 lidí, asi 5 % zaměstnanců

ČTK
6. 2. 2023

Americká počítačová společnost Dell Technologies celosvětově propustí 6650 lidí, což je zhruba pět procent

Vláda projedná novelu, která zpřesní pravomoci NÚKIB

Novela zákona zřejmě zpřesní povinnosti operátorů a zpřísní opatření proti spamu

ČTK
6. 2. 2023

Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé

Za bezpečnostní incidenty v cloudu mohou hlavně samotní zákazníci

Itálie varuje před rozsáhlým útokem hackerů na zařízení se systémem VMware ESXi

ČTK
5. 2. 2023

Tisíce počítačových serverů po celém světě se staly terčem hackerského útoku vyděračským softwarem (ransomware).

Chatovací robot ChatGPT je nejrychleji rostoucí aplikace v historii

ČTK
5. 2. 2023

Chatovací robot ChatGPT, který využívá umělou inteligenci, se stal nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací v

Američané silně investují do čínských firem na umělou inteligenci

ČTK
4. 2. 2023

Američtí investoři, včetně investičních divizí firem Intel a Qualcomm, se v letech 2015 až

Gen zvýšil ve 3. čtvrtletí tržby o 33 % na 936 milionů dolarů

ČTK
3. 2. 2023

Antivirová firma Gen, jejíž součástí je i značka Avast, ve třetím čtvrtletí končícím 30.

Čtvrtletní zisk majitele Googlu klesl o třetinu, tržby zaostaly za očekáváním

ČTK
3. 2. 2023

Americké technologické společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, ve čtvrtém čtvrtletí klesl

Sony má nižší čtvrtletní zisk, zlepšil však celoroční výhled

ČTK
3. 2. 2023

Japonskému výrobci elektroniky Sony Group ve třetím čtvrtletí jeho finančního roku klesl čistý zisk

Tiskové zprávy

Uvolnění potenciálu střední a východní Evropy

Ness v O2 Czech Republic pomáhá s přechodem do cloudu

Společnost vshosting dosáhla loni obratu téměř čtvrt miliardy Kč

Finanční výsledky NETGEAR za rok 2022

Obrat skupiny Packeta, majitele Zásilkovny, dosáhl v roce 2022 6,1 miliardy Kč

Goodoffer24 říká – v únoru dáte za doživotní licenci Windows 10 jen €12 a za Office €23

Zpráva dne

Goodoffer24 říká – v únoru dáte za doživotní licenci Windows 10 jen €12 a za Office €23

Goodoffer24 říká – v únoru dáte za doživotní licenci Windows 10 jen €12 a za Office €23

Redakce
2. 2. 2023

Zdaleka ne každý má stovky dolarů na upgrady svého počítačového softwaru. To je také...

Odebírat newsletter

Zásady ochrany osobních údajů.

Zkontrolujte svoji doručenou poštu a potvrďte odběr.

Komentujeme

Chvála černých skřínek

Prokletý smartphone: nejen chyby, ale i špatné rozhodování

Pavel Houser
27. 12. 2022

Asi nikoho nepřekvapí, že za neustálou dostupnost smartphonu se platí tím, že práce na tom zařízení...

Nadcházející akce

  1. Virtuální konference Kyberbezpečnost pro zdravotnictví

    23. února
  2. Hannover Messe 2023

    17. dubna - 21. dubna

Zobrazit všechny Akce

Slovník

WML

Kreditní karta

Ambientní sítě

Nejpopulárnější články

Kde se v podnicích uplatní metaverzum?

Redakce
2. 1. 2023

Trendy: předplacené služby, kontejnery, vliv rostoucích cen energií a experti se širším záběrem

Redakce
28. 12. 2022

Nová směrnice NIS 2 se bude týkat tisíců firem. Připravte se na bezplatné virtuální konferenci

Nová směrnice NIS 2 se bude týkat tisíců firem. Připravte se na bezplatné virtuální konferenci

Redakce
20. 1. 2023

Podařilo připravit husté křemíkové nanodrátky pro aplikace s vysokými frekvencemi

Při vzniku chyby by kvantové počítače mohly data automaticky mazat

Pavel Houser
3. 1. 2023

Vybudujte linii obrany pro zastavení vlny ransomwarových útoků

Redakce
23. 12. 2022

Kategorie

  • Články
  • Komentujeme
  • Slovník
  • Tiskové zprávy
  • Zprávičky

Portál ITbiz.cz přináší informace z IT a byznysu již od roku 2006. Provozuje jej internetové vydavatelství Nitemedia. Hosting zajišťuje společnost Greenhousing.cz. Mezi další naše projekty patří například ABClinuxu.cz a Sciencemag.cz. Na stránce Redakce naleznete informace o redakci a možnostech inzerce.

Rubriky

Akce a události Byznys Cloud Ekomerce Hardware Internet Operační systémy Podnikový software Právo Rozhovory Science Security techn Technologie Telekomunikace Veřejná správa Vývoj a HTML Zpráva dne České IT česk

Píšeme jinde

RSS ScienceMag RSS

  • Nový amorfní led dál rozšiřuje naše chápání vody
  • Připravili elektricky vodivou modelínu
  • Sonda Lucy letos navštíví svůj první objekt

RSS AbcLinuxu RSS

  • Open Assistant, konverzační umělá inteligence pro každého
  • Carbonyl, webový prohlížeč běžící v terminálu
  • MythTV 33.1

Newsletter

Zásady ochrany osobních údajů.

Zkontrolujte svoji doručenou poštu a potvrďte odběr.

Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
  • Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události

© 2019 Vydává Nitemedia s.r.o. Hosting zajišťuje Greenhousing.cz.

Tento web používá cookies. Pokračováním dáváte souhlas s jejich používáním. Více na itbiz.cz/soukromi.