Dnešní díl našeho seriálu zaměřeného na vývoj v oblasti cloud computingu jsme se rozhodli věnovat oblastem a problémům, které podle nás představují největší překážky pro široké využití cloudu. I přes své nesporné výhody jsou cloudové služby ve větší míře implementovány stále jen poměrně malým počtem podniků. Nejvýznamnější výhradou je dlouhodobě pouze prostý nedostatek důvěry, které firmy vůči cloudu mají.
Bezpečnost
Mnohokrát zmiňovaný a popisovaný důvod, který bývá často označován jako hlavní překážka v masivnějším rozvoji cloudových služeb. Pravdou je, že otázka bezpečnosti hraje v budoucím vývoji cloud computingu zcela klíčovou roli, označit ji jako brzdu nynějšího rozvoje by ovšem bylo nejen krátkozraké, ale také chybné.
To, že otázka bezpečnosti bude problémem číslo jedna si poskytovatelé cloudových služeb uvědomovali už při jejich přípravě a potřebná bezpečnostní opatření tak zahrnuly do vývoje celé služby jako takové. Je navíc v zájmu samotného poskytovatele, aby jím poskytované služby byly co nejbezpečnější. Vzhledem ke svému budoucímu potenciálu slibuje cloud computing být velmi dobrým a výnosným byznysem a žádný z dnešních poskytovatelů si nechce nechat ujet dobře rozjetý vlak. V otázce bezpečnosti více než kde jinde platí, že stačí, aby k pochybení došlo jednou. Jinými slovy, stačí jeden velký bezpečnostní malér a zákazníci se od poskytovatele začnou odvracet. Zajištění maximálního zabezpečení je tak jedním z hlavních zájmů samotných poskytovatelů.
Na druhou stranu bezpečnost je neustále podrobována novým a náročnějším zkouškám. Ve chvíli, kdy byl poskytovatel schopen zajistit bezpečnou komunikaci mezi cloudem a pracovní stanicí, objevili se uživatelé s notebooky připojující se z nezabezpečených sítí. Následovali PDA, smartphony a „hitem“ poslední doby jsou pak tablety.
Hardwarová omezení
Jedním z málo zmiňovaných omezení silného rozšíření cloudu je nedostatek výpočetního výkonu a datového prostoru. Problémem je, že současné kapacity jsou více než dostatečné pro současnou a krátkodobou budoucí poptávku, která se ovšem musí vyvíjet stejně jako dosud. To znamená, že pokud by znenadání přišel zvrat a velké množství firem by pocítilo potřebu přejít na cloudové služby, jejich poskytovatelé by vysoký zájem nebyli v krátkém období schopni pokrýt.
Výhodou a zároveň problémem cloudových služeb, především tedy IaaS, je příslib škálovatelnosti dostupného výkonu v závislosti na aktuálních potřebách. To je bezesporu ušlechtilá myšlenka, která vede k tomu, že zákazník platí jen to, co skutečně odebere, na druhou stranu je to i značná komplikace z hlediska plánování rozšíření infrastruktury poskytovatele.
Závislost na internetovém připojení
Internetové připojení je jakási samozřejmost nutná pro správný (respektive vůbec nějaký) provoz cloudových služeb, díky čemuž bývá obvykle samozřejmě přecházena jako „něco, co přece dnes má už každý.“ A ono opravdu, kvalita, stabilita a rychlost internetového připojení udělal za posledních 15 let neuvěřitelný skok vpřed, když jsme se od pomalého vytáčeného a velmi drahého připojení přesunuli k možnostem vlastní stomegabitové linky, která je navíc v cenových možnostech většiny z nás. Ostatně rychlost je jednou z klíčových vlastností, které musí internetové připojení „vhodné“ pro cloudové služby splňovat.
Přenos firemních aplikací do cloudu může znamenat významnou
finanční úsporu.
Tím druhým, a pravděpodobně ještě důležitějším faktorem, je stabilita. Problém nebývá ani tak na straně poskytovatele cloudových služeb, který je výpadek spojení schopen okamžitě řešit a zajistit náhradní provoz, jako spíš u koncových uživatelů. Každému z nás se to v minulosti bezesporu mnohokrát stalo a všem se nám to bude stávat i nadále. Každý, byť jen několikaminutový výpadek internetového připojení nás nutí k zamyšlení nad tím, jak je naše každodenní práce stále více spjata právě s internetem.
Zatímco dnes se v případě výpadku internetového připojení můžeme jednoduše přeorientovat na jinou práci (nebo to prohlásit za nemožné a jít si zahrát Halo), v případě práce s cloudovými službami by tomu tak rozhodně nebylo. Jinými slovy, v případě výpadku spojení se serverem se terminál využívaný pro přístup ke cloudu stane prakticky zbytečným kusem kovu a plastu, který v tu chvíli nelze použít k ničemu jinému. Internetové připojení představuje největší riziko třeba i pro chystaný OS Android, který má být postaven právě na rozsáhlém využití cloudových služeb.
Splnění dvou hlavních podmínek, tedy rychlosti a stability, je poměrně komplikované. V obou oblastech dochází bezesporu k neustálému a zlepšování, rozhodně se ale nemůžeme mluvit o skokových zlepšeních, které bychom jakožto běžní byli schopni zaregistrovat. Spíš se jedná o pomalé, ale kontinuální vylepšování a zkvalitňování, které ale potřebuje svůj čas.
Nedostatek důvěry
Skutečným problémem přístupu firem ke cloudovým službám ale není bezpečnost, nedostatečná kapacita hardware, nebo kvalita internetového připojení. To jsou, dá se říct, pouze následky té hlavní příčiny, kterou je nedostatek důvěry.
I přesto, že jsme to v minulých dílech seriálu Cloud computing v praxi zmiňovali už mnohokrát, dovolte mi, abych se opakoval. Problémem je utkvělá představa podniků a firem, že jen ony samy si jsou schopni nejlépe zajistit vše potřebné z oblasti IT, od provozu nejrůznějších firemních aplikací, až po ukládání, správu a zabezpečení vlastních dat.
Cloud computing v praxi je seriál, který pro vás od dubna 2010 každé úterý připravujeme. Jeho cílem je poskytnout odpovědi, které ve spojení s technologií cloud computingu čím dál tím častěji vyvstávají a informovat o aktuálních trendech a novinkách z této oblasti.
Máte námět na zajímavé téma z oblasti cloud computingu, o kterém máte co říct, nebo o kterém si chcete přečíst? Napište nám ho na redakce@itbiz.cz.
Přitom zkušenosti ukazují, že situace je spíš opačná, tedy, že správa IT vlastními zdroji vede jak k nižší efektivitě, tak k nižší výsledné kvalitě poptávaných služeb. Jaké je z toho poučení? Firma, která se primárně nezaměřuje na IT (a i mnohé z těch, které se na IT zaměřují), dosáhne daleko lepších výsledků, pokud tuto oblast outsourcuje. A jednou z forem outsourcingu je i cloud computing.
Na druhou stranu je potřeba uznat, že některé oblasti podnikání (bankovnictví, pojišťovnictví, atp.) podléhá dalším omezením ze strany státních orgánů. Tím, pro nás, pravděpodobně nejvýznamnějším je fakt, že osobní data klientů nesmí být vyvedena mimo prostory samotné firmy. To možnosti cloudu v těchto oblastech sice omezuje, rozhodně jim to ale zcela nezabraňuje.
Kudy dál?
Pravděpodobně nejvýznamnější překážkou je zmíněný nedostatek důvěry podniků. Překážka je to na jednu stranu sice (při srovnání cloudu a in-house řešení) poměrně iracionální, na druhou stranu ale i pochopitelná. Její překonání není jednoduché a vyžaduje čas. Na druhou stranu existuje mnoho vlivů, které mohou tento proces získání důvěry poměrně jednoduše a nenásilně urychlit.
O jenom takovém vlivu jsme se zmínili i v minulém článku, zaměřeném na synergii cloudových služeb a tabletů. Právě tablety mají potenciál obohatit cloud computingu natolik, že se celá oblast stane pro mnoho firem přitažlivější. Jak už bylo zmíněno výše, tablety navíc přináší další komplikace v podobě bezpečnostních rizik. Jejich vyřešení pak může nadále pomoci zlepšovat názor firem na cloud.
Problémů spojených s rychlejším a masivnějším nasazením cloudových služeb je samozřejmě více a i ty zmíněné se rozebírat více do hloubky. Pokud vidíte další výrazné problémy cloud computingu i v jiných oblastech, nebo víte proč konkrétně vaše firma cloudové služby zatím nevyužívá, podělte se s námi o vaše myšlenky v diskuzi.
Přečtěte si také:
Cloud computing v praxi: co přineslo Google I/O?
Cloud computing v praxi: pozice a význam státní správy
Cloud computing v praxi: pronikne cloud do bankovnictví?
Cloud computing v praxi: regionální cloud provideři
Cloud computing v praxi: IBM poráží Microsoft v zakázce roku
Cloud computing v praxi: Microsoft v Česku spustil Windows Azure
Cloud computing jako trend pro firemní IT
