Rozšíření technologií a nástup generativní umělé inteligence (AI) přetváří pracovní role, mění charakter práce a vytváří poptávku po nových dovednostech a modelech práce. V Česku se pracovní trh nachází spíše v počáteční fázi využívání potenciálu AI, v horizontu pěti let bude ale možné technologiemi nahradit více než 70 procent potřebných kognitivních dovedností na pozicích pracovníků ve službách a prodeji nebo všeobecných administrativních pracovníků a pracovníků na přepážkách. Vyplývá to z analýzy Technologického centra Praha.
V současnosti jsou technologie AI a lidské dovednosti podle autorů studie vnímány převážně jako vzájemně se doplňující. Analýza se zaměřuje na modelování dopadů AI na jednotlivé profese na základě posouzení úrovně senzorických, kognitivních, jazykových, sociálních a emočních dovedností, které jsou vyžadovány pro výkon jednotlivých povolání, a časového horizontu, kdy lze odhadovat, že AI požadované úrovně dovedností dosáhne.
Nejvíce AI ovlivní pracovní pozice, které vyžadují množství rutinních činností, jako je administrativní práce, základní zadávání či zpracování dat. Naopak povolání jako specialisté ve zdravotnictví nebo ve vědě a technice, řídicí pracovníci ve výrobě, ICT a správě podniků zůstávají relativně méně dotčená.
„V kontextu národního hospodářství a distribuce pracovníků do jednotlivých skupin zaměstnání pak mají technologie AI do pěti let potenciál nahradit více než polovinu kognitivních dovedností vykonávaných na pracovním trhu v Česku,“ uvedli autoři. Dodali, že analytický model zohledňuje míru technologické vyspělosti AI, aniž by uvážil nákladovou efektivitu, společenské aspekty nebo existenci regulatorního rámce, které významně ovlivňují rychlost adopce AI.
Největší potenciální hrozbou v souvislosti s rychlým rozmachem AI podle autorů je, že se ekonomické subjekty působící v národním hospodářství budou soustředit právě čistě na nákladovou efektivitu. „Ta může brzdit adopci AI až do doby, než se aktivity vyplatí zcela automatizovat nebo přesunout. Výrazné a dlouhodobé upřednostňování kritéria nákladovosti práce obvykle nejen dlouhodobě tlačí mzdy dolů, ale také nepodporuje inovace a ve výsledku způsobuje zaostávání, a nakonec i nárůst strukturální nezaměstnanosti,“ upozorňují.
Význam technologií AI na trhu práce se podle nich bude neustále zvyšovat, a to napříč obory. Je proto zcela nezbytné začlenit AI do vzdělávacích programů, míní. Kladen by měl být důraz jak na využití potenciálu technologií AI v každodenním životě, tak na pochopení limitů, rizik a etických aspektů jejich využívání.
