Pokud jste fanoušky amatérské kosmonautiky, nenechte si ujít datum 4. března 2012, kdy v devět třicet dojde v geometrickém středu České republiky u obce Čihošť k vypuštění amatérské stratosférické sondy sponzorované největším světovým výrobcem a distributorem počítačových her. Volba místa by měla minimalizovat šanci, že sonda odletí do zahraničí, to je jedna z podmínek Úřadu pro civilní letectví ČR pro udělení povolení k provedení letu.
Pokud vás také zajímá, co má společného společnost Electronic Arts a kosmonautika, není toho zase tak mnoho, jde zejména o to, že Sonda Normandy SR2 byla pojmenována podle vesmírné lodi z legendární videoherní série Mass Effect. Vyrobena byla v rámci Projektu Fénix v podání týmu No:mad a jejím cílem je získat unikátní záběry planety Země ze stratosféry.
Tým No:mad vyslal do stratosféry první amatérskou sondu české výroby již v září 2011, v neděli ráno vyšle skupina českých nadšenců do třicetikilometrové výšky druhou sondu. Normandy SR2 má však také své prvenství: podařilo se jí získat první českou poznávací značku, kterou musí být podobné lety nově povinně vybaveny.
„Kouzlo naší sondy je v tom, že jenom poskládáte elektroniku do krabičky, nafouknete balón heliem a letíte – bez jakýchkoliv zásahů do zakoupené techniky ani do softwarového vybavení,“ tvrdí předseda No:madu Tomáš Černohous a dodává, že díky dnešní dostupnosti technologií tak díky něčemu, co je možné vyrobit takzvaně doma na koleně, lze získat vlastní fotografie a video z vesmírného prostoru v takové kvalitě, „že by se o ně vědci před 30 lety porvali.“
Černohous zmiňuje, že inspirací k opětovnému vypuštění sondy je vydání oblíbené počítačové hry, proto sonda nese stejný název jako vesmírná loď Normandy SR2 velitele Sheparda z herní série Mass Effect. A důvod?
Po celém světě v těchto dnech vysílají týmy amatérských vědců a nadšenců do otevřeného vesmíru kopie této hry, aby vzdali hold tvůrcům kultovní trilogie, jejíž závěrečný díl právě vychází.
Kromě zmíněné videohry poveze Normandy SR2 do stratosféry především dvě kamery GoPro, určené pro podobně extrémní účely. Ty jsou zabudované v sondě z extrudovaného polystyrenu, kterou do třicetikilometrové výšky vynese meteorologický balon plněný heliem. „Pomocí dvou GPS lokátorů pak budeme sledovat, kam sonda po zhruba tříhodinovém letu dopadne,“ uvádí konstruktér sondy Karel Stejskal. Síla a směr větru ve stratosféře se však velmi těžko odhaduje a lze očekávat, že sondu bude nutno i za nejlepších možných podmínek hledat několik desítek kilometrů od místa vypuštění.
Svého kolegu doplňuje autor designu sondy, architekt František Bílek: „Díky sofistikovaným predikčním systémům máme model předpokládaného letu, a tak víme, kam zhruba se po vypuštění vypravíme čekat na přistání sondy. Skutečnou trasu letu však budeme moci zrekonstruovat až po nalezení sondy a analýze dat z GPS loggeru umístěného na palubě.”
