Ekonomové se rozcházejí v pohledu na finanční dopad způsobený digitalizací stavebního řízení a jejími problémy. Zatímco analytik Datarun Petr Bartoň už dříve vyčíslil možné ekonomické ztráty kvůli potížím s přechodem na digitální systém na 770 milionů korun denně, vedoucí analytického útvaru ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Libor Dušek (Piráti) s odkazem na dopadovou studii k novému stavebnímu zákonu z roku 2020 uvedl, že digitalizace zvýší ekonomické přínosy ve výši 7,1 miliardy korun ročně, tedy zhruba 20 milionů Kč denně. Analytik BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček soudí, že současné potíže ztráty vytvářejí, do budoucna se ale funkčnost systému zlepší, což nynější ztráty vymaže.
Bartoň uvedl, že podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu je podíl stavebnictví na celkové české ekonomické produkci 7,7 procenta. Pokud by zdigitalizovaný systém byl propustný z poloviny, než byl ten původní, znamenalo by to podle něj ztrátu produkce ve výši 3,8 procenta ekonomiky. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl loni hrubý domácí produkt (HDP) 7,6 bilionu korun. Kdyby tedy poloviční propustnost systému stavebního řízení trvala rok, ekonomické náklady by dosáhly 281 miliardy, a to i v případě, že se odložené projekty postaví, uvedl Bartoň.
Podle Duška ale Bartoňův výpočet jasně nedefinuje, jak měřit propustnost stavebních povolení a jaká data byla použita pro mapování předchozích období, s kterými by bylo třeba srovnávat. Upozornil také na dopadovou studii digitalizace stavebního řízení, podle níž systém přinese zrychlení řízení o rok, což povede k ekonomickému přínosu 20 milionů korun denně. Pokud by se řízení o stejnou dobu zpomalilo, podle Duška bude negativní finanční efekt v podobném rozsahu.
Dušek na základě údajů z dopadové studie zpochybnil Bartoňův výpočet, který podle něj předpokládá extrémně dlouhou dobu stavebního řízení. „Když zrychlení stavebního řízení o jeden rok přináší ekonomický benefit 20 milionů denně, a zpomalení hypoteticky zvažované Datarunem způsobí ztrátu 770 milionů denně, potom se stavební řízení prý prodlužuje o 38 let. A jelikož se jedná dle nich o výpočet ‚jen‘ poloviční prostupnosti, tak Datarun nepřímo pracuje s předpokladem, že už nyní stavební řízení trvá 38 let, a nově budeme na 76 letech,“ uvedl Dušek.
Křeček ČTK řekl, že ztráty zatím nelze vyčíslit. Výsledek pomohou objasnit až data o červencovém výsledku stavebnictví, která ČSÚ zveřejní počátkem září. Upozornil však, že dopadová studie digitalizace stavebního řízení je z roku 2020, kdy byly oproti dnešku výrazně nižší hypotéky a úrokové sazby. Ty jsou v současnosti drahé, což zásadním způsobem mění výpočet. Co je už podle Křečka téměř nereálné vyčíslit, je ztráta způsobená prodloužením získání stavebního povolení například u dopravních staveb a jeho negativní dopad na fungování okolní infrastruktury.
Současný stav digitalizace stavebního řízení podle Křečka zpomaluje povolování výstavby, čímž ztráty logicky vytváří. Předpokládá ale, že se funkčnost systému v dohledné době zlepší, a povolování se naopak oproti období před 1. červencem zrychlí. Tím by se ztráty mohly navzájem odmazat.
Města, městské části, stavebníci a projektanti od spuštění systémy digitalizace kritizují. Stavební úřady na začátku července evidovaly zvýšeny počet podaných žádostí o povolení stavby v původní „papírové“ formě.
