Někteří poslanci naopak vidí v novém projektu zásah do suverenity členů EU v oblasti daňové politiky.
Evropský parlament s pozměňovacími návrhy přijal plán Evropské komise na zavedení jednotného systému zdanění příjmů velkých firem působících v unii. Koncept takzvaného Konsolidovaného společného základu daně z příjmu fyzických osob (CCCTB) se zatím týká korporací s globálním ročním obratem přes 750 milionů eur (přes 19 miliard Kč) a má bojovat proti jejich praktikám na optimalizaci odvodů. Podle europoslance Luďka Niedermayera, který se problematikou dlouhodobě zabývá, by na opatření v dlouhodobém horizontu vydělaly všechny strany.
Návrh Evropské komise označili mnozí za „chybějící článek jednotného evropského trhu“. Je rozdělen do dvou směrnic. První stanovuje, aby firmy vypočítávaly zdanitelný základ ve všech zemích stejně, nehledě na to, v jaké zemí sídlí. Druhá řeší aspekt konsolidace a požaduje, aby se všechny zisky, případně ztráty dané společnosti v členských zemích EU sečetly do jedné částky, ze které společnost odvede daň. Ta se podle dohodnutého klíče rozdělí mezi státy, kde subjekt působí.
Niedermayer ilustroval nový systém na hypotetickém příkladu s automobilkou Volkswagen. Nejdříve by se určila její celková obchodní bilance a „tento zisk by se rozdělil; například 40 procent by patřilo ČR a 60 procent Německu. Němci by si zisk zdanili svojí sazbou a my naší,“ vysvětlil ČTK místopředseda Hospodářského a měnového výboru EP. „Jsem přesvědčen, že v dlouhodobém horizontu na tom vydělají všichni,“ dodal.
Evropská komise navrhla, aby vzorec pro rozdělení výnosů mezi jednotlivé státy závisel na počtu tamních pracovníků, objemu aktiv a prodejů. Jedním z hlavních podnětů parlamentu je zohlednění digitálních dat o občanech, z nichž čerpají firmy výdělky i bez fyzické přítomnosti v dané zemi. Úprava by pod působnost normy dostala velké hráče jako Facebook, Amazon či Google. Komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici tento návrh na středeční rozpravě přivítal jako součást „potřebného vývoje“.
Norma by bezprostředně po případném zavedení znamenala ztráty pro země jako Irsko, Nizozemsko, Malta či Lucembursko, do kterých firmy často převádějí své zisky kvůli výhodnějším daňovým předpisům. Pro zmírnění dopadu navrhují poslanci zřízení dočasného kompenzačního fondu. Autor zprávy parlamentního výboru Paul Tang nicméně ve středu uvedené státy označil za „piráty uvnitř EU“. V Irsku, kde je korporátní daň na úrovni 12,5 procent, mají své evropské centrály jak Facebook, tak Google.
Někteří poslanci naopak vidí v novém projektu zásah do suverenity členů EU v oblasti daňové politiky. Například Jan Zahradil zvolený za ODS po hlasování varoval před ohrožením daňové konkurence mezi zeměmi. Harmonizace míry zdanění napříč EU nicméně součástí aktuálního projektu není a země si ji budou moci nadále určovat samy.
K návrhu komise poslanci rovněž přidali požadavek, aby se plánovaný systém s odstupem sedmi let po případném zavedení začal vztahovat na všechny podniky bez ohledu na výši ročního obratu. V otázkách daní má ovšem EP v evropském legislativním procesu jen konzultační roli a jeho stanoviskem není komise vázána. Jakýkoli zákon musí jednomyslně schválit zástupci členských zemí.
V důsledku toho snahy jako ta současná v minulosti víckrát ztroskotaly. Moscovici věří, že v rámci nového projektu nastane dohoda ještě letos. Komise prý nyní bude podrobně zkoumat návrhy parlamentu a ještě tento měsíc má předložit další vyjádření.
Niedermayer o termínu možného přijetí členskými zeměmi spekulovat nechtěl. Uvedl ale, že iniciativa má „mezi velkými zeměmi velmi silnou podporu, protože ten návrh dává smysl. Pro státy, pro férovost na trhu a i pro společnosti, hlavně pro ty poctivé,“ řekl.
