O alternativních pohonech se mluví už pěknou řádku let. Vzhledem k náročnosti, zástavbě a ceně kombinovaného pohonu se jedná o daleko složitější věc. Proto se hromadně začíná objevovat u luxusních SUV a zdá se, že do konce prvního desetiletí třetího milénia čeká automobilový průmysl doslova revoluce. Pokračování z minulého pátku.

Přečtěte si první díl.

Na místě stávající převodovky je uložen hybridní modul, který se skládá ze dvou elektromotorů a planetového soukolí, umožňující společný pracovní režim se spalovacím motorem. Při rozjezdu a pojíždění po městě tak pracuje pouze elektromotor, při zrychlování a jízdě do kopce se přidává benzinový motor. Druhý elektromotor slouží k dobíjení Ni-MH akumulátoru.

Na rozdíl od Lexusu RX 400h, u kterého zadní nápravu pohání samostatný elektromotor, se jedná o pravé čtyřkolky, protože za hybridním modulem je uložen klasický mezinápravový diferenciál. Výrobci tvrdí, že hybridní modul přinese jejich velkoobjemovým motorům úsporu paliva ve výši dvacet až dvacet pět procent, stejná hodnota samozřejmě platí i pro emise CO2.

První hybridy přicházejí

Nejpozději do roku 2009 chce své luxusní čtyřkolky „hybridizovat“ také koncern Volkswagen, který se za tímto účelem spojil se stuttgartskou automobilkou Porsche. Ostatně modely Porsche Cayenne, VW Touareg a Audi Q7 mají hodně společné techniky i stejné výrobní linky závodu v Bratislavě. A společný by měl být i zážehový motor, konkrétně se jedná o šestiválec 3,6 litru s přímým vstřikováním paliva, který dosud poháněl základní modely všech tří SUV. Paralelně za ním před převodovkou je uložen elektromotor o výkonu 37,5 kW a točivém momentu 284 N.m, který odpovídajícím způsobem zvyšuje výkon celé soustavy, jakoby pod kapotou pracoval minimálně čtyřlitrový osmiválec.

Na všechna čtyři kola přenáší točivý moment samočinná šestistupňová převodovka. Ovšem zatímco Mercedes u svého ML450 Hybrid slibuje kombinovanou spotřebu 7,7 litru na 100 km, představitelé Porsche a Audi budou rádi i za 8,9 l respektive 8,2 l na 100 km. Testy sice probíhají na stávajícím modelu Cayenne, lze však očekávat, že sériové hybridní ústrojí bude pracovat až ve druhé generaci terénního Porsche (to samé by mělo platit i pro Touareg). A v té době by již mohly být k dispozici v současné době intenzivně vyvíjené lithium-iontové baterie, které mají nahradit těžké Ni-MH baterie, což samozřejmě opět zvýší jízdní výkony a sníží spotřebu.

Čekají nás hybridní roky

Poslední z velké trojky, Ford, se samozřejmě rovněž intenzivně věnuje hybridním pohonům a výsledek jeho vývoje se zatím projevil u modelu Escape, což je americká verze modelu Maverick. Společně s modelem Escape dostaly tento druh pohonu také jeho sourozenci Mercury Mariner a Mazda Tribute. U Fordu je základem čtyřválec 2,4 litru o výkonu 98 kW, který doplňuje elektromotor o výkonu 70 kW. Zajímavým marketingovým tahem bylo poskytnutí osmnácti Escapů newyorským taxikářům, kteří na každém z nich ujeli přibližně 175 tisíc kilometrů a díky hybridnímu pohonu ušetřili na pohonných hmotách asi čtvrt milionu dolarů.

Ford nyní usiluje o to přeměnit Escape na tzv. Plug-in-Hybrid, což v důsledku znamená automobil do zásuvky. Zde však naráží na problém, kam akumulovat elektrickou energii, protože lithium-iontové akumulátory s potřebnou kapacitou za rozumnou cenu dosud nejsou k dispozici. Do koncernu Ford dnes patří také Volvo, a právě švédská automobilka chystá u následníka současného modelu XC90 rovněž verzi s hybridním pohonem. Druhá generace XC90 se na trhu objeví v roce 2010, hybrid pak zřejmě o rok či dva později.

Už to tak vypadá, že kromě alternativních paliv spalovacích motorů (zkapalněný plyn – CNG, zemní plyn nebo benzin s vysokým obsahem ethanolu E85 nebo Flex-Fuel) nás čekají hybridní roky, neboť nástup palivových článků se v nejbližších dvaceti letech zřejmě v nějakém širším měřítku konat nebude, z důvodu zatím nepřekonatelných překážek, jako jsou technologické problémy při výrobě vodíku a potíže s jeho skladováním, nebo životnost palivových článků. Zda bude úspěšnější zatím rozšířenější kombinace se zážehovými motory (úspora a snížení emisí o 25 %), nebo se vznětovými (až 40 %), které dnes prosazuje koncern PSA, je ještě ve hvězdách. Ty však již svítí velmi jasně.