IT byznys: Živnostníci mají potíže s proplácením faktur

Problémy s proplácením faktur

Podle nových zjištění průzkumu Poštovní spořitelny mají tuzemští odběratelé špatnou platební morálku a z nejrůznějších důvodů se tak vyhýbají proplácení faktur. Až polovina živnostníků a středních podnikatelů nedostává za své zboží a služby zaplaceno v termínech daných fakturami.

Průzkum, kterého se zúčastnilo na 500 respondentů z maloobchodního prodeje, dále vypovídá o tom, že odběratelé používají nejrůznější finty a výmluvy, aby se včasnému uhrazení vyhnuli. Stěžují si například na technické nedostatky faktur. Faktury vracejí také kvůli administrativním chybám, nepřesnému obsahu nebo chybnému datu plnění objednávky.

Každý živnostník tyto zkušenosti jistě má. V termínu neproplacené faktury mohou mnohým přinést dokonce existenční ohrožení jejich podnikání. Živnostníky se bez proplácení své práce lehce dostávají do potíží a je ohrožen rozvoj jejich podnikání. Také se pro ně snižuje šance na získání nových zakázek.

Manažer marketingu Poštovní spořitelny Tomáš Basista k problematice říká: "Podnikatelé se pohybují v bludném kruhu proplácení, neproplácení, pozdržování. Tento stav situaci velice ztěžuje a v nejhorším případě může vést až k ukončení podnikání".

Jak se s neproplácením odběratelských faktur vypořádat? Sedmnáct procent podnikatelů volí podle průzkumu možnost prodloužit dobu splatnosti. Další způsob, který praktikuje přes desetinu z nich, je takový, že naopak platbu přes faktury omezí na minimum a chtějí za své zboží hotovost.

Bohužel v našich podmínkách neexistuje nějaký bič a účinné řešení proti těm, kteří včasné hrazení faktur odmítají. Postup živnostníků je obvykle takový, že nejdříve telefonicky urgují platby, pak pošlou písemnou upomínku. Poté už následuje předání celé záležitosti soudu.

Podle Basisty nedisponují podnikatelé pravými prostředky, jak rychle donutit zákazníky zaplatit včas. Soudní cesta bývá většinou zdlouhavá, proto živnostníci potřebují vhodné provozní financování.

Mírný optimismus ohledně vývoje krize

Vrchní představitelé významných středoevropských společností se vyjádřili zdrženlivě k budoucí ekonomické situaci. Pro potřeby Indexu podnikatelského očekávání (BSI) poradenské společnosti Deloitte odpovídali generální ředitelé největších společností ze šesti zemí střední Evropy včetně ČR. V letošním roce byl průzkum realizován poprvé na základě názorů.

Ze zjištění průzkumu BSI vyplývá, že až tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že ekonomická situace se v příštím roce ještě zhorší nebo bude stejná. I přes tento celkově opatrný přístup jsou naopak přední zástupci podnikatelské sféry dosti optimističtí, pokud jde o vyhlídky jejich vlastních firem – jen asi 15 % z nich se do budoucna dívá s obavami.

„Různorodost názorů, které byly shromážděny v rámci průzkumu, odráží různorodost celého regionu a je rovněž svědectvím o tom, jakým způsobem byla střední Evropa zasažena světovou krizí,“ řekl Mike Barrington, generální ředitel společnosti Deloitte Central Europe.

Zajímavý údaj průzkum přinesl též z hlediska názorů na míru zaměstnanosti. Podle více než poloviny respondentů (52,1 %) se tato míra nijak zásadně nezmění a podle 31,6 % se mírně sníží.

Omezení firemních benefitů

Firmy redukují zaměstnanecké benefity

Mobilní operátor Vodafone v minulém týdnu uvedl aktuální informace z firemního prostředí týkající se problematiky nucených omezení a úsporných opatření z důvodu krize.

Dohromady 28 procent českých podniků snížilo kvůli ekonomické krizi náklady na telekomunikační služby. Přibližně stejný podíl firem omezil systém poskytování benefitů. Dalších 37 procent podniků zavedlo úsporné kroky z hlediska vynaložených nákladů na provoz kanceláří.

Jedním z benefitů, který zůstal u mnoha firem zachován, je poskytnutí mobilní telefonu. Ten dostávají k dispozici zaměstnanci dvou třetin firem. Celé náklady na volání platí pracovníkům čtvrtina firem, naopak třetina zaměstnanců je nucena si soukromé hovory hradit ze svých kapes.. Pro výměnu mobilního operátora se za poslední rok rozhodla jen malá část dotazovaných firem. Důvodem změny byla ve většině případů lepší nabídka ze strany konkurence.

V součtu vyšlo, že k nějaké formě úsporných opatření se kvůli krizi odhodlalo 87 procent podniků.

Přečtěte si také

IDN a DNSSEC v doméně .eu
IT byznys: 87% manažerů necítí zlepšení ekonomiky
IT byznys: Existenční problémy třetiny firem kvůli krizi
IT byznys: EK vyzývá státy ke zvýšení mediální gramotnosti
IT byznys: podnikatelé pro zavedení jednotného inkasního místa
IT byznys: 81 % českých podniků ucítilo krizi na tržbách
IT byznys: částečné úvazky v Česku využívané minimálně
IT byznys: zájem o ready-made firmy vzrostl o desetinu
IT byznys: firmy s odsouzenými nebudou mít přístup k tendrům