I když cloud má znamenat platbu za pouze skutečně zkonzumované prostředky a tím např. předcházet velkým výdajům za (pro jistotu) předimenzované vlastní kapacity, téměř všechny firmy využívající veřejné cloudové služby se už setkaly s tím, že najednou mají platit nečekaně moc. Tento problém se bude pravděpodobně dále zvyšovat. Do roku 2024 se podle Gartneru až 60 % šéfů podnikového IT (respektive se mluví o vedoucích pracovnících v oblasti „infrastructure and operations“, I&O) setká s tím, že účty za cloud přesáhnou plánované náklady.
Samozřejmě růst účtů za cloud oproti plánů souvisel i s pandemií, podle studie 2021 State of the Cloud Report od společnosti Flexera se tento problém týkal 90 % respondentů, přičemž u 61 % byly náklady překročeny výrazně. Proto se podle celé řady dalších studí podniky nyní snaží udržet náklady na cloud pod kontrolou a placené služby nějak konsolidovat, obejít se např. s menším počtem. Což kromě přímých nákladů znamená i zjednodušení celého prostředí – cloud měl původně přinést mj. zjednodušení správy IT a související režie, což se ale v případě bobtnání využívaných služeb, které spolu nějak potřebují komunikovat, mnohdy neděje. Kromě samotné výše nákladů jde pak i o jejich předvídatelnost, aby bylo možné je zahrnout do plánů/rozpočtů.
Cynthia Harvey na InformationWeek uvádí několik doporučení a tipů, i když samozřejmě žádný zázračný recept neexistuje a vůbec celý systém doporučených/standardních postupů se teprve utváří.
Při objednávce cloudových služeb, ať už na úrovni celého podniku nebo nějakého oddělení, by měli zadavatelé předložit scénáře očekávaných nákladů: minimálních, průměrných i maximálních. Možná firmy nemají složité modelovací nástroje, ale tohle by prostě zodpovědní lidé zvládnout měli – a pokud to příslušné oddělení nezvládne, tak nezbývá, než aby se služby směly objednávat pouze centrálně. Navíc samotní poskytovatelé cloudových služeb nabízejí základní kalkulačky.
Další možností je nastavit pro náklady nějaké hranice, maximum plateb za konkrétní službu. Využít lze specializovaných nástrojů, ale totéž většinou umožňují i samotní poskytovatelé cloudu (AWS Budgets, Azure Cost Management and Billing, Google Cloud Billing). Možné jsou i složitější scénáře (jedny náklady na úkor jiných, výjimky pro některé projekty apod.). Samozřejmě ale najednou při vyčerpání limitu snížit konzumaci služby nebo ji prostě zastavit může znamenat katastrofu – upozornění na možný problém je třeba mít k dispozici v dostatečném předstihu (varování lze např. generovat, když se služba spotřebovává výrazně rychleji, než by odpovídalo rovnoměrnému rozložení v účtované jednotce času).
V této situaci je třeba se dokázat vyznat – co přesně se nadměrně spotřebovává a jak to souvisí s dalšími využívanými službami (lze např. zátěž přesunout). Otázkou také je, zda problém řešit lidským zásahem, nebo se pokusit o automatizaci; nepřineslo by automatické škálování lepší kontrolu výdajů?
Firmy také mnohdy při kombinaci lokálně provozovaných a cloudových aplikací platí nadměrné výdaje za licence a podporu. Před objednávkou cloudové služby je třeba zjistit, co pokrývá stávající licence on-premise. Při obnovování předplatných a jiných smluv lze pak často snížit parametry a ušetřit.
Speciálně náklady na cloud často bobtnají kvůli tomu, v kolika různých podobách se ukládají data. Je třeba optimalizovat náklady na úložiště, ať už pomocí automatizace nebo jinak; pomoci může audit. Kopií dat může být např. zbytečně mnoho, příliš dlouho se udržují v rychlých (a tudíž dražších) úložištích apod.
Při využití modelů IaaS a PaaS k provozu interně vyvinutých aplikací navíc vstupuje do hry vlastní kód. Rozumí vývojáři tomu, jakým způsobem se zde poplatky účtují? (Zjednodušeně: Pokud se např. platí za databázový dotaz, měla by aplikace používat jeden složitý dotaz namísto sekvence jednodušších. Jindy se zase platí třeba za zápis do úložiště.) Kód je třeba upravit (refaktorizovat) vzhledem ke konkrétním obchodním podmínkám. Další možné nákladové optimalizace se nabízejí u serverless aplikací nebo v případě využívání virtuálních strojů nebo kontejnerů v režimu IaaS. Otázkou pak ale je, jak se v celém schématu vyznat, jaké nástroje pro správu cloudových služeb vůbec nasadit atd.
Obecně je otázkou, zda platit za specializované nástroje pro optimalizaci nákladů na cloud; samotný poskytovatel cloudové služby samozřejmě nenabízí řešení pro optimalizaci náklady na více cloudů vedle sebe…
Zdroj: InformationWeek a další
