Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. November 2016 13:00 0 komentářů

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripetie pomiňme, podstatné pro nás budiž to, že po Mazurenkově smrti se Kuyda rozhodla zkusit vytvořil jeho digitální reprezentaci a tímto způsobem ho znovuoživit.

Příslušná reprezentace má podoba chatbota. Zdrojem pro vstupní data a slovník byly především Mazurenkovy e-maily a SMS zprávy a i když tvorba aplikace mezi Mazurenkovými známými původně budila smíšené reakce, nyní si s chatbotem povídá i matka zemřelého. Ne že by aplikace byla nějak dokonalá a už vůbec nešlo o to, aby měla cokoliv na způsob vědomí. Však jde o těžší verzi Turingova testu: nejenom simulovat člověka, ale dokonce konkrétního člověka. Nakonec Mazurenkovi přátelé prý spíše chtějí, aby jim chatbot naslouchal, než aby jim něco říkal a např. jim sděloval názory mrtvého na aktuální události.

Vzpomeňme na první program tohoto typu vůbec, Elizu, která konverzovala prakticky jen tak, že přeuspořádávala věty na druhé straně (na X zareagovala např. otázkou „proč si myslíte, že X“, šlo de facto o parodii na psychoterapii). Rozhodně došlo k velkému pokroku a určité jazykové obraty mrtvého Mazurenka minimálně připomenou.

„Digitální nesmrtelnost“ jsme zde již jednou probírali (Co bude s účty mrtvých), popsaný případ představuje nicméně konkrétní příběh. Nejde už o nápady v obecné rovině, ale někdo to reálně zkusil a dodělal do fungující aplikace. Celé to samozřejmě vyvolává množství úvah hned v několika směrech. Zůstaňme v rovině, že reprezentace nebude mít žádné vědomí, nepůjde tedy o nesmrtelnost pro mrtvého, ale pro pozůstalé. Dokonalost a přesvědčivost příslušného chatbota bude samozřejmě záviset na pokroku technologií (strojové učení a jiné), současně přesvědčivost klíčově závisí také na množství využitelných dat. Tím vzniká určitý paradox: nevíme, kdy zemřeme, a chceme-li si tedy někoho maximálně uchovat, měli bychom si opatřit jeho maximální digitální stopu. Romantická vycházka zůstane uchována maximálně v naší paměti, nicméně stohy e-mailů a SMS umožní, že spolu lidé opravdu zůstanou „navždy“. A co když lidé sice nezemřou, ale stýkat se spolu přestanou? Bude možné, aby si někdo v případě zájmu takto vytvořil repliku druhého člověka, nebo na ni tento má cosi jako „autorská práva“? Je samozřejmě otázka, jak by se vytvoření takového chatbota dalo zabránit, takže třeba takto budeme žít nejenom s mrtvými, ale i s reprezentacemi bývalých partnerů či přátel, kteří nás zavrhli? A proč vlastně ne?

A nakonec se dostáváme i k otázce soukromí. Aby nás chatbot mohl věrně reprezentovat, musí toho o nás co nejvíce vědět. S ohledem na druhé bychom tedy příslušné aplikace měli tedy poskytovat maximum dat ze svého soukromí, a to nikoliv informace typu hesel nebo PINů, ale skutečně přístup k našim nejniternějším myšlenkám. Možná právě tohle nás přiměje skutečně se vzdát soukromí, bezpečnostní kamery, obavy z terorismu nebo personalizace reklamy budou drobnosti ve srovnání s osobní motivací... Budou-li taková data jednou shromážděna – a jsou pro to, jak vidno, rozumné a současně emočně silné důvody – mohou samozřejmě uniknout a mít různé další osudy. Když nic jiného, sociální inženýrství či krádeže identity najednou získají nový rozměr.

A jiná rovina úvah: Nebude pak pro lidi pohodlnější nechat už za živa třeba kontakt s příbuznými na příslušném robotovi? Australský autor sci-fi, spisovatel a matematik Greg Egan, popsal v povídce Únos případ vydírání, kdy se ukáže, že zločinci se zmocnili nikoliv samotné manželky, ale její digitální reprezentace. Hrdina povídky pravdu zjistí snadno (žena je prostě doma), nicméně reprezentace mu přijde natolik odpovídající, že raději zaplatí, než aby si vzal na svědomí utrpení kopie milované bytosti.

I když ale zrovna k tomuhle v brzké budoucnosti asi nedojde, stejně můžeme očekávat celou řadu velmi zajímavých scénářů. Stačí jen, aby se technologie „osobních chatbotů“ rozšířila a navěsily se na ni další aplikace, ekonomické modely, legislativa...


Komentáře

RSS 

Komentujeme

IoT může znamenat také Internet myšlenek

Pavel Houser , 22. June 2019 18:15
Pavel Houser

Koncept Internet of Thoughts předpokládá propojení lidských mozků s počítačem přes přímé rozhraní. V...

Více



Kalendář

03. 08.

08. 08.
Black Hat USA 2019
25. 08.

29. 08.
VMworld US 2019
05. 09.

06. 09.
Technical Computing Camp 2019
RSS 

Zprávičky

EK dala Qualcommu už druhou pokutu, tentokrát 242 milionů eur

ČTK , 19. July 2019 10:00

Qualcomm se podle komise snažil pomocí "predátorské cenové politiky" vytlačit z trhu britského výrob...

Více 0 komentářů

Evropský navigační systém Galileo obnovil poskytování služeb

ČTK , 19. July 2019 09:00

Technický incident údajně souvisel s aktualizací softwaru v kontrolním středisku....

Více 0 komentářů

Růst počtu předplatitelů Netflixu zklamal, akcie spadly

ČTK , 19. July 2019 08:00

Na vině nepříznivého vývoje je především zvyšování cen předplatného. ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Evropská komise schválila akvizici UPC Vodafonem

Pavel Houser , 18. July 2019 12:40

EK schválila akvizici aktivit společnosti Liberty Global v České republice, Německu, Maďarsku a Rum...

Více 0 komentářů

EU prověří Amazon, zda neporušuje pravidla hospodářské soutěže

ČTK , 18. July 2019 10:00

EK se zaměří na dohody, které Amazon uzavírá s firmami, jež nabízejí výrobky na jeho platformě Marke...

Více 0 komentářů

Akcionáři Alibaby schválili štěpení akcií v poměru osm k jedné

ČTK , 18. July 2019 08:00

Schválení plánu přichází po objevení spekulací, že firma požádala o vstup na hongkongskou burzu....

Více 0 komentářů

Apple testuje výrobu ve Vietnamu, chce snížit závislost na Číně

ČTK , 17. July 2019 14:03

AirPods jsou nejrychleji rostoucím produktem Applu, loni se jejich dodávky zvýšily na 35 milionů....

Více 0 komentářů