Kdy věřit podvodníkům aneb Proč se na nás nevalí phishing týkající se Řecka?

Ještě v jenom ohledu ale můžeme na Internetu zkoumat moudrost a zájmy davu – a to na aktivitách podvodníků. Není prakticky významnější události, aby se kolem ní neobjevil spam, phishing, malware maskovaný za kodeky umožňující přehrát tematická videa, za tímto účelem registrované podvodné domény... Děje se tak při přírodních katastrofách, podvodníci zneužívají jména celebrit, velkých sportovních událostí, voleb. A samozřejmě pracují se strachem i touhou vydělat, máme zde zdaleka nejen „nigerijské podvody“.

Mohli bychom tedy zformulovat pracovní hypotézu: určitá událost nebo jev má význam úměrný tomu, jak moc na něm parazitují internetoví podvodníci. Jak to, že se dosud prakticky neobjevil spam a phishing týkající se Řecka? Cožpak celá vleklá krize nemá dopad na ceny akcií, měn i jiných státních dluhopisů nebo i na hodnocení bezpečnosti bankovních vkladů?

Zdálo by se logické, že nám podvodníci budou houfně nabízet, jak zrovna teď máme nakoupit nebo prodávat řecké akcie, dluhopisy nebo naopak pojištění proti neschopnosti splácet (deriváty typu credit default swap umožňující vydělat na bankrotu). Záležitost se přece přímo týká peněz, lze tedy apelovat na to, aby příjemci sdělení s nimi něco provedli a rovnou začali s převody a transakcemi. Z tohoto hlediska by šlo oběti snad vytěžit efektivněji, než když se jim rozesílá cosi o fotbalovém mistrovství či vlně tsunami, ne?

Podle všeho ale kde nic tu nic, alespoň na globální kyberkriminální scéně; v samotném Řecku to nejspíš bude jinak. Co z toho vyvodit? V zásadě zde jsou následující možnosti:

• Internetoví podvodníci s řeckou kartou hrají (alespoň na úrovni Evropy), ale zjistí se to až se zpožděním, až bezpečnostní firmy zanalyzují globální data a vydají příslušné souhrnné studie.
• Podvodníci usoudili, že řecká krize už moc nikoho nezajímá, protože se táhne příliš dlouho – problémy s řeckým dluhem jsou více medializovány již nějakých 10 let. Mají-li pravdu, zjistí se to z dat vyhledávačů, kde na rozdíl od titulků médií Řecko nezaznamená žádný pík.
• Mohlo by nějakou roli hrát, že Řecko je od zbytku západního světa odděleno svou abecedou? To se ale nezdá být jako důvod. Je pravda, že globální bankovní apod. phishing nepracuje ani s konfliktem na „azbukové“ Ukrajině (zde jsou triky spojené s manipulací veřejného mínění, propagandou, dezinformacemi apod., ale ne zrovna s investičními tipy).

Řecké dění hodnotu aktiv v portfoliu běžných obyvatel EU ovlivňuje celkem přímo, copak si to podvodníci neuvědomují? Vedle sebe máme např. klasická a sociální média, trendy ve vyhledávání i rhybáře. Jak se tyto světy liší a proč se podle všeho tak docela nekopírují?