Konspirace, falešné zprávy, zločiny: proč je Telegram kontroverzní?

Sociální síť Telegram v Rusku používají všechny strany – provládní i protivládní skupiny. Zatčení jejího generálního ředitele Pavla Durova v Paříži ruskou opozici znepokojilo. Ale tato aplikace má i své stinné stránky, napsal zpravodajský server Deutsche Welle.

Írán 2017-2018: Ve městě Mašhad vypukly protesty proti korupci, špatnému hospodaření a stoupajícím cenám potravin. Během několika dní se protesty rozšířily do desítky dalších měst a venkovských komunit po celé zemi. Vláda v Teheránu měla potíže dostat je pod kontrolu.

Thajsko 2020: V univerzitních kampusech po celé zemi rostl odpor proti vojenskému režimu, který vedl premiér a armádní generál Prajutch Čan-Oča. Protesty, které zahájila thajská opoziční strana, rychle nabraly na síle a nakonec vedly k vyhlášení výjimečného stavu.

Bělorusko 2020: V zemi, kde desítky let vládne autokrat, se konaly prezidentské volby. Diktátor Alexandr Lukašenko oznámil, že v nich zvítězil – a následovaly měsíce hromadných demonstrací.

Všechny tyto i další protesty mají jedno společné: byly z velké části organizovány na Telegramu. Tato služba pro zasílání zpráv se stala jednou z nejpopulárnějších na světě od roku 2013, kdy ji spoluzaložil Pavel Durov, který je v současné době ve vazbě v Paříži.

Telegram používá více než 900 milionů lidí a tato platforma se pyšní tím, že je její obsah regulován mnohem méně přísně než na jiných podobných sítích. Tato aplikace také funguje i tehdy, když internet běží extrémně pomalu – například když se vlády snaží omezit jeho používání. Navíc je tu možné vytvářet chatovací skupiny s až 20.000 účastníky, což umožňuje rychlou mobilizaci velkých davů.

Aplikace také uživatelům slibuje mimořádně vysokou úroveň anonymity. Ačkoli musí při zakládání účtu zaregistrovat číslo mobilního telefonu, mohou zadat uživatelské jméno, které lze používat, aniž by ostatní členové chatovací skupiny toto číslo viděli. Díky všem těmto funkcím je Telegram pro určité skupiny obzvláště zajímavý.

Nejde ovšem jen o opoziční skupiny žijící v autoritářských režimech. Telegram se například stal také platformou pro ty, kdo v roce 2020 popírali nemoc covid-19.

Poté, co byla dočasně odstavena sociální síť Parler, kterou do značné míry upřednostňovali pravicoví extremisté a radikální populisté šířící krajně pravicový obsah, se Telegram stal jejich novou preferovanou platformou, na níž se objevily četné falešné zprávy – známé pod anglickým označením fake news – a dezinformační kampaně.

Telegram také přitahuje kyberzločince; Pavel Durov je mimo jiné obviňován z toho, že na své platformě umožňuje rozkvět organizovaného zločinu, nebrání šíření dětské pornografie a kryje zločiny.

Durovovo zatčení vedlo ke skutečně zvláštní situaci, kdy si Kreml, který má na Telegramu řadu vlastních kanálů, stěžuje stejně hlasitě jako vysoce postavení představitelé ruské opozice. Georgij Alburov, dlouholetý spolupracovník zavražděného ruského aktivisty a kritika Kremlu Alexeje Navalného, zašel tak daleko, že řekl, že Durovovo zatčení představuje „tvrdou ránu zasazenou svobodě slova“.

Telegram však není zdaleka tak bezpečný a anonymní, jak si většina uživatelů myslí – právě naopak.

„Můžete se zeptat kohokoli, kdo se pohybuje v bezpečnostních kruzích, a každý vám řekne, že Telegram zoufale zaostává za ostatními platformami, pokud jde o utajení obsahu,“ řekl Jürgen Schmidt, který vede německý odborný portál heise online.

Na rozdíl od služeb pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp nebo Signal, není obsah na Telegramu šifrován end-to-end, tedy po celé cestě mezi telefonem jednoho uživatele a telefonem druhého.

„Telegram tohle ne vždycky sděluje úplně jasně,“ řekl Schmidt serveru Deutsche Welle. „Mluví o šifrování všech zpráv, ale myslí tím jen šifrování mezi zařízením (uživatele) a serverem, ne koncové šifrování. Jakmile jsou zprávy na serveru, jsou dešifrovány do podoby prostého textu,“ dodal.

Je sice možné změnit nastavení tak, aby umožňovalo koncové šifrování dat. Ale není to úplně snadné a také nefunguje pro každý druh chatu.

„V zásadě to znamená, že vše, co je v aplikaci napsáno, je uloženo na serverech Telegramu, kam má Durov a jeho tým plný přístup,“ uvedl Schmidt, který v jednom ze svých článků popsal aplikaci jako „noční můru“, pokud jde o ochranu soukromí.

Není však známo, kde se tyto servery skutečně nacházejí – proto také není známo, kdo přesně má přístup k informacím, které jsou na nich uložené. Telegram umístění svých serverů nezveřejnil.

Proč je Telegram tak oblíbený u tolika protestních hnutí, která se staví proti autoritářským vládám?

„Žádné technické vysvětlení neexistuje,“ řekl Schmidt, který nicméně naznačil jinou možnou motivaci: „Na rozdíl od většiny ostatních služeb pro zasílání zpráv nemá Telegram zázemí v USA – kde si mnozí stále myslí, že v tom mají prsty ‚zlí‘ agenti americké kontrarozvědky NSA.“ Místo toho společnost provozuje Rus, „který získal důvěryhodnost i tím, že opustil zemi, aby se vyhnul tlaku tamního režimu“.

Zvláštní je také skutečnost, že Durov zřejmě nikdy nenechává svou společnost příliš dlouho na jednom místě. Po odchodu z Ruska nejprve přestěhoval Telegram do Berlína, pak do Londýna a Singapuru, než se usadil v Dubaji.

„Samozřejmě,“ dodal technologický expert Schmidt, „je možné spekulovat, že se stěhuje, aby se vyhnul orgánům činným v trestním řízení. Dubajskou adresu Telegramu zatím uživatelé vnímali příznivě jako něco, co Durovovi dodává větší důvěryhodnost, protože ho už nemohou snadno pronásledovat němečtí nebo američtí úředníci.“

Ovšem pro uživatele to podle Schmidta má závažné důsledky. „Nemají žádnou možnost, jak se u Telegramu domoci odškodnění.“ On-line platforma podle jeho slov byla navržena s ohledem na tuto skutečnost. „Můžete to vnímat pozitivně, kdyby se na vás zaměřili například státní žalobci, ale má to naopak nevýhody pro někoho, kdo se stal obětí on-line podvodníků,“ řekl Schmidt a doplnil závěrečnou výzvu: „Osobně bych se Telegramu vyhnul, pokud jde o cokoli důvěrného.“