Opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která je podle průzkumů největší politickou silou v Německu, chce nasadit umělou inteligenci (AI) k vyhodnocování záběrů z bezpečnostních kamer na nádražích. Slibuje si od toho pokrok v pátrání po hledaných zločincích a včasné odhalování možných násilníků. V Německu je nyní velkým tématem násilí na nádražích, kde se ročně odehrají stovky útoků nožem.
Před několika dny o využívání umělé inteligence při rozpoznávání obličejů na veřejných místech včetně nádraží hovořil bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, který je členem bavorské vládní Křesťansko-sociální unie (CSU), což je sestra celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU). „Policie potřebuje nutně více možností, aby mohla při pátrání po zločincích používat také biometrické rozpoznávání obličejů,“ řekl. Chce proto k vyhodnocování tváří zapojit umělou inteligenci. V současné době je v Německu takový přístup značně omezen zákony a vyžaduje soudní povolení.
S podobným návrhem jako Herrmann nyní přišla i Ines Clausová, která je šéfkou frakce CDU v hesenském zemském sněmu. „Díky rozpoznávání obličejů a AI můžeme ochránit 99 procent (lidí) před jedním procentem zločinců. Pokud ji použijeme správně, mohla by AI v budoucnu rozpoznávat také například zbraně, což by nám dalo náskok minutu a půl k záchraně životů,“ řekla deníku Bild.
Clausová o AI a rozpoznávání obličejů hovořila v souvislosti s úterním incidentem na hlavním nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jistý muž zastřelil jiného muže. Do hlavy ležící oběti pak vypálil další rány. Střelce krátce nato zadržela policie.
Biometrické rozpoznávání obličejů již nyní používá například saská policie u Zhořelce v příhraničí s Českem a Polskem. To se nelíbí tamním Pirátům, mezi jejichž hlavní témata patří digitální svět a ochrana osobních dat. Anne Herpertzová, která tuto stranu zastupuje v drážďanském zastupitelstvu, se kvůli tomu se stížností obrátila na zemského zmocněnce pro ochranu dat, protože to považuje za protizákonné.
Zhořelecká policie k tomu ČTK nedávno řekla, že biometrické rozpoznávání obličejů využívá v případě závažných trestných činů, a to se soudním příkazem. „V systému jsou uloženy srovnávací snímky hledaných a podezřelých osob. Ty musí být zadány ručně, neboť kamerový systém není připojen k internetu a ani k policejní databázi. Snímky jsou porovnávány s videozáběry. Hlášení se objeví jen v případě shody,“ vysvětlil mluvčí Kai Siebenäuger ze zhořeleckého policejního velitelství, jak rozpoznávání funguje.
Siebenäuger poznamenal, že s vloženými snímky jsou porovnávány záběry všech kolemjdoucích a projíždějících. „Neprovádí se ale žádná identifikace nezúčastněných osob,“ uvedl. Dodal také, že systém není zapnutý 24 hodin denně, funguje však ve špičkách.
