Ekonomové z Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg se soustředili na otázku, jak si máme dělit čas mezi kreativní a rutinní úlohy. Na problém se lze dívat řadou způsobů – co dělat v době, kdy ještě nejsme unavení, co dělat v době, kdy nás někdo ruší, plus samozřejmě jak oba typy činností střídat. Mají smysl spíše pravidelné intervaly, nebo se snažit dokončit úkol (nějakou jeho část) a pak se vrhnout na práci druhého typu?
Problém je samozřejmě poměrně banální, ale důležitý, souvisí třeba i s tím, jakou práci si nechávat na doma apod. Alexander Brem a Verena Utikal testovali 233 účastníků. Za příklad rutinní práce zvolili řešení jednoduchých matematických problémů, za příklad kreativní činnosti skládání slov ze zadaných písmen (poznámka PH: to druhé je dost diskutabilní, je taková kombinatorika kreativní a ne spíše mechanická?). Jedna skupina si mohla sama střídat oba typy úkolů dle vlastní volby, druhá dělat jedno po druhém. A výsledek? Bohužel poněkud nepřesvědčivý, nelze říct, že by jedna ze skupin byla úspěšnější. Ukázalo se, že každému sedí něco jiného. Hlavní roli zde hrála impulzivita účastníků – čím impulzivnější člověk, tím lepších výsledků dosahoval, pokud mohl mezi úkoly libovolně přeskakovat dle svého přání.
Autoři výzkumu dodávají, že v různých firmách existují v tomto ohledu různé firemní kultury. Při přijímacích pohovorech by proto firmy měly dokázat posoudit, kdo spíše zapadne, i na základě tohoto kritéria. Dále by bylo vhodné týmy sestavovat tak, aby v nich byli lidé stejného typu a mohli pracovat způsobem, který jim vyhovuje. Stejně tak by se o způsob organizace práce měli starat potenciální zaměstnanci. A co se týče zaměstnanců stávajících: často jim na práci něco nesedí, ale nedokáží říct, co přesně. Může jít klidně i o způsob, jak se vedle sebe organizují organizují právě činnosti různého typu.
Souhlas, když jsou doma děti, halekají a není klid, tak bude vhodné věnovat se něčemu „co jde samo od ruky“ a nemusí se moc přemýšlet. Naopak po ránu, kdy mám mozek fresh a produktivita je na vrcholu (někdo může ten moment mít v jiné části dne určitě), tak se věnovat kreativní činnosti – u mě programování, vymýšlení marketingových kampaní.
Každopádně sedí i ten závěr, jelikož třeba muziku jsem schopen skládat v noci, kdy je klid, ticho, tma a všichni už jsou unavení. Přitom je to asi nejkreativnější proces vůbec.