Podle analýzy společnosti Fortinet stojí evropské banky před zásadními změnami v oblasti platebních systémů a využití umělé inteligence. Kybernetické útoky na finanční instituce totiž nadále rostou a tvoří asi pětinu všech kybernetických incidentů. S příchodem nových technologií se navíc objevují i nové bezpečnostní hrozby. Banky musí zajistit, aby jejich systémy byly nejen rychlé a efektivní, ale také kyberneticky odolné. To vyžaduje neustálé monitorování, aktualizace softwaru a implementaci nejlepších bezpečnostních praktik.
„Nové předpisy a rostoucí zavádění digitálních platebních metod nutí banky a poskytovatele finančních služeb v celé Evropě aktualizovat své obchodní systémy – a zejména IT infrastrukturu. Od ledna musí být banky schopny přijímat okamžité platby do 10 sekund a od října 2025 je budou muset i odesílat. Banky, které tak neučiní, riskují nejen sankce ze strany regulačních orgánů, ale i ztrátu klientů,“ říká Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu.
Banky musí zvládat rostoucí objem plateb a transakcí
Poptávka po okamžitých platbách vzrostla v posledních pěti letech díky rozvoji platebního styku a moderní globální infrastruktury. Mezi lety 2023 až 2028 vzroste podíl okamžitých plateb na celém světě z 16 % všech transakcí na 22 %. Napříč EU tento objem vzroste o 50 % ročně, z přibližně 3 miliard ročně na téměř 30 miliard. Banky tedy musí nasadit škálovatelná řešení umělé inteligence (AI), aby zvládly nápory bez ohrožení bezpečnosti. Banky také mají příležitost odlišit se od konkurence a poskytovat zákazníkům cílenější a přizpůsobenější platební řešení díky flexibilitě a rychlé inovaci.
„Ať už se banky rozhodnou postavit své platební systémy na jakémkoli typu infrastruktury, musí zajistit, aby tyto systémy byly nejen rychlé a efektivní, ale také kyberneticky odolné. Počet kybernetických útoků po celém světě totiž neustále roste a finanční instituce patří trvale mezi hlavní cíle, což představuje přibližně pětinu všech kybernetických incidentů. Útokům dominují útoky typu DoS a ransomware, které představují přibližně 74 % napadení. To znamená, že při budování IT infrastruktury musí být kybernetická bezpečnost na prvním místě. 82 % evropských ředitelů pro řízení rizik v bankách sdělilo, že je pro ně kybernetická kriminalita největším rizikem,“ pokračuje Ondřej Šťáhlavský.
Generativní umělá inteligence (GenAI) ovlivní bankovnictví více než kterékoli jiné odvětví
Většina úkolů v bankovnictví má vysoký potenciál těžit z automatizace – rozšiřující se nasazení AI v bankovním sektoru může posílit schopnost bojovat proti podvodům a dalším hrozbám pro platby. Zároveň však mohou útočníci využívat AI k rozsáhlejším druhům kybernetických útoků, jako je například kompromitace firemních e-mailů.
„Poskytovatelé platebních služeb musí neustále pracovat na zlepšování svých schopností detekce i prevence a v mnoha případech využívat k podpoře těchto úkolů právě umělou inteligenci. Řízení a omezování rizik vyžaduje, aby organizace poskytující finanční služby neustále monitorovaly své systémy, udržovaly software v aktuálním stavu, udržovaly silné firewally a používaly osvědčené postupy v oblasti zabezpečení,“ uzavírá Ondřej Šťáhlavský.
