Devět velkých společností zabývajících se umělou inteligencí (AI) a technologiemi bude muset do roku 2030 financovat kapitálové výdaje ve výši 4,1 bilionu dolarů (85,84 bilionu Kč). Ve zprávě o zadlužování to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mezi tyto společnosti patří Amazon, Google ze skupiny Alphabet, Meta nebo Microsoft.
Financování poloviny této částky na dluhopisových trzích by znamenalo, že těchto devět společností by představovalo 15 procent celosvětové emise korporátních dluhopisů. OECD uvedla, že prudký nárůst půjček společností zabývajících se AI, které se snaží rozšířit datová centra a zvýšit výkon procesorů, může způsobit, že trhy s podnikovými dluhopisy budou více připomínat trhy s akciemi. Obchodování na trhu s akciemi je považováno za rizikové, neboť se akciové trhy vyznačují značnou kolísavostí.
Zmíněných devět společností tvoří také 12 procent celosvětové tržní kapitalizace akcií. V roce 2025 na dluhopisových trzích získalo 122 miliard dolarů, což představuje téměř polovinu emisí technologických firem na celém světě. Sbližování akciového a dluhopisového trhu by mohlo investorům ztížit diverzifikaci investic a zajištění rizik, sdělil agentuře Reuters Carmine Di Noia, ředitel OECD pro oblast financí a podnikání.
Infrastruktura pro AI může do roku 2030 vyžadovat další investice ve výši přibližně pěti bilionů dolarů, což pravděpodobně výrazně zvýší zadlužení odvětví, jako jsou nemovitosti, energetika a IT hardware.
„To zpochybňuje schopnost současného globálního trhu s nefinančními podnikovými dluhopisy v hodnotě 17,2 bilionu dolarů absorbovat novou nabídku tohoto rozsahu, zejména v kontextu stále se rozšiřujícího zadlužování státními dluhopisy a měnící se investorské základny,“ varovala OECD.
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst 44 procent oproti roku 2025. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaná a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
