Členové Nejvyššího soudu Spojených států dnes projednali přelomový případ, který se dotýká právní normy považované za pilíř dnešního internetu a mohl by otřást fungováním digitálních platforem. Podle agentury AP se však soudci nezdáli být nakloněni argumentaci stěžovatele, který společnosti Google připisuje podíl viny za teroristické útoky kvůli umožňování šíření extremistické propagandy. Někteří pozorovatelé po vyslechnutí argumentů uváděli, že právník žalující strany svou roli vůbec nezvládl.
Spor s označením Gonzalez versus Google je prvním ze série očekávaných letošních případů, v jejichž jádru je moderování obsahu na sociálních sítích a zodpovědnost internetových služeb za obsah nahraný uživateli. Rodina studentky Nohemi Gonzalezové, zabité při teroristických útocích v Paříži v roce 2015, žaluje Google za to, že jím vlastněná platforma YouTube údajně uživatelům doporučovala videa propagující teroristickou síť Islámský stát (IS).
YouTube a všechny další sociální sítě momentálně nemohou být v USA v takovýchto případech trestané v důsledku normy z roku 1996 známé jako oddíl 230. Ta až na některé výjimky zbavuje provozovatele webových stránek odpovědnosti za uživatelský obsah, což umožňuje existenci internetových platforem v dnešní podobě. Právě s odvoláním na tento předpis byla stížnost rodiny Gonzalezových u nižších instancí zamítnuta, přičemž nejvyšší soud se jí podle AP aktuálně zabývá poprvé.
Při dnešním projednávání případu se soudci k argumentaci stěžovatele stavěli skepticky. Soudkyně Elena Kaganová uvedla, že spíše než soud by měl v této věci zasáhnout americký Kongres. Podobně se vyjádřil soudce Brett Kavanaugh, který také argumentoval tím, že soud by neměl „nabourat digitální ekonomiku“.
Podle deníku The New York Times dnešní jednání nasvědčovalo tomu, že soudci vnímají stanoviska obou stran jako příliš extrémní, a zároveň cítí pochybnosti o vlastní schopnosti najít správnou rovnováhu. „Opravdu se v těchto věcech nevyznáme. Nemáte tady zrovna devět největších odborníků na internet,“ uvedla Kaganová na adresu soudního senátu, čímž vyvolala úsměv na tvářích některých kolegů.
Soudce Samuel Alito dokonce v jistém momentě prohlásil, že je „zcela zmatený“ děním v soudní síni. Vyjádření ovšem patrně souviselo spíše s výkonem právníka rodiny Gonzalezových Erica Schnappera, který následně sklízel kritiku.
„Schnapper za stěžovatele vůbec nebyl schopen držet krok a zahodil veškerou pomoc, kterou mu (soudci) nabídli,“ napsal na twitteru profesor práv z Kolumbijské univerzity Timothy Wu. „Upřímně nechápu, jak se tohle stalo. Nejde jen o to, že by klopýtl na ošemetných otázkách, ale zdál se být naprosto nepřipravený i na nejvíce očekávatelné dotazy,“ dodala odbornice na regulaci projevů na internetu ze Stanfordovy univerzity Evelyn Doueková.
Dnešní argumentace u nejvyšší soudní instance přichází po letech, kdy se přelomový oddíl 230 dostával čím dál víc do záře reflektorů v důsledku polemik ohledně negativních dopadů sociálních sítí nebo jejich přístupu k moderování obsahu. O úpravě či zrušení normy se vedou debaty i v nejvyšších patrech americké politiky, v Kongresu se ale stále schválení žádného návrhu v tomto směru nerýsuje.
Nejvyšší soud se bude touto tematikou znovu zabývat už ve středu, kdy jsou na programu argumenty ohledně role digitálních platforem při teroristickém útoku spáchaném v roce 2017 v Istanbulu.
