Americký výrobce počítačových procesorů Nvidia investuje dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy Kč) do výrobce polovodičů Marvell Technology. Nvidia to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Firma tak chce podle agentury Reuters zákazníkům usnadnit používání čipů pro umělou inteligenci (AI), které Marvell navrhuje se síťovým vybavením a centrálními procesory Nvidie. Kolem 20:45 SELČ akcie Marvellu vykazovaly růst přibližně o 13 procenta a cenné papíry Nvidie posilovaly asi o pět procent.
Prostřednictvím této dohody si Nvidia klade za cíl zajistit, aby zůstala klíčovým hráčem pro uspokojování rostoucích výpočetních potřeb vyžadovaných nástroji AI v době, kdy se některé společnosti rozhodují pro vlastní procesory namísto drahých procesorů, dodal Reuters.
Společnosti plánují spolupracovat na pokročilých síťových řešeních pro AI se zaměřením na optická propojení a technologii křemíkové fotoniky, která umožňuje vysokorychlostní a energeticky úsporný přenos dat.
Marvell přispěje vlastními čipy a síťovými řešeními kompatibilními s NVLink Fusion od Nvidie, zatímco lídr v oblasti čipů pro AI bude dodávat podpůrné technologie včetně centrálních procesorových jednotek, síťových karet a propojení.
„Investoři pravděpodobně vnímají tuto dohodu jako snížení napětí, protože umožňuje čipům pro AI od jiných dodavatelů fungovat v datových centrech, kde dominuje Nvidia. Nvidia si tak může udržet svou dominantní pozici a zároveň rozšířit rozsah a užitečnost odvětví polovodičů pro AI,“ sdělil agentuře Reuters analytik Jacob Bourne ze společnosti EMarketer.
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje proti loňsku nárůst o 44 procent. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii.
Britská centrální banka loni uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 ale o 78 procent klesl, a smazal tak veškeré zisky z předchozího období.
