Novela by umožnila Vojenskému zpravodajství, aby mohlo nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě.
Ministerstvo obrany tento týden pošle do připomínkového řízení zákon týkající se kybernetické obrany. Novinářům to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Podle návrhu novely zákona o Vojenském zpravodajství, který má ČTK k dispozici, chce opět úřad povinnost bránit stát před kybernetickými útoky svěřit tajné službě Vojenské zpravodajství (VZ). V minulosti obrana s podobným návrhem u poslanců neuspěla. Kritici upozorňovali na to, že obranu státu mají na starosti ozbrojené síly, mezi které VZ nepatří. Obrana návrh upravila. Mimo jiné v něm argumentuje, že svěřit kybernetickou obranu VZ umožňuje ústavní zákon, který ukládá všem úřadům, firmám či lidem podílet se na bezpečnosti ČR.
„Navrhovaný zákon umožní, aby Česká republika byla schopna efektivně získávat poznatky o kybernetických hrozbách, detekovat, že dochází ke kybernetickým útokům nebo že nám hrozí, určit, odkud přichází, a provádět aktivní obranu,“ řekl Metnar k návrhu, který pošle do meziresortního řízení tento týden.
Předložit zákon, který by řešil otázku kybernetické obrany ČR, uložila ministerstvu obrany vláda. Proti návrhu se ale v minulém volebním období ve Sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl.
Podle Metnara byly tehdejší připomínky do nového návrhu zapracovány a text byl „vyprecizován“. „Návrh vylučuje zásahy do soukromí a garantuje vícestupňovou kontrolu,“ řekl ministr. Poznamenal, že kybernetické hrozby existují a stát se jim musí umět bránit.
Obrana v důvodové zprávě k novele zákona uznává, že svěřit kyberobranu VZ je nad rámec jeho povinností. Argumentuje ale, že podle ústavního zákona z roku 1998 jsou státní orgány, firmy i občané povinni se podílet na zajištění bezpečnosti ČR, a to v rozsahu, který stanoví zákon. Touto zákonnou úpravou má být právě předkládaná novela, která určuje VZ povinnost podílet se na obraně státu v kyberoblasti.
Novela by umožnila VZ, aby mohlo nepřetržitě monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Sbírat má ale neadresná data, která dále vyhodnotí. Podle obrany nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob. „Monitoring kybernetického prostoru je při provádění kybernetické obrany nezbytný, jelikož umožňuje včas identifikovat určité jevy, jež mohou nasvědčovat přípravě kybernetického útoku či dokonce již jeho průběhu,“ uvedli autoři novely. Když se zpravodajci budou potřebovat zaměřit na konkrétní lidi, budou tak muset učinit „v rozsahu povolení na zpravodajskou techniku tak jako dosud“, uvádí důvodová zpráva. Pokud VZ zjistí nebezpečí, může proti němu podle návrhu samo aktivně zasáhnout, případně o zásah požádá vhodnější subjekt. Získaná data nesmí VZ použít pro svou standardní zpravodajskou činnost.
Návrh uvádí, že změny si vynutí vyšší rozpočet ministerstva obrany. Záležet bude na rozhodnutí vlády, v jakém rozsahu by bylo pracoviště kybernetické obrany vybudováno a jak vybaveno.
