Podle pesimistického scénáře Gartneru čeká některé segmenty IT trhu v letošním roce až desetiprocentní meziroční pokles, oproti původním odhadům se pak nejvíce propadne oblast software – z původně očekávaného 12 % růstu se stane pokles o 5,4 %. Mezi trhy, kde se IT výdaje propadnou nejcitelněji, budou podle analytiků patřit západní a východní Evropa i severní Amerika. V ČR očekávají analytici Gartneru dle tohoto scénáře pokles výdajů na IT o 8,1 % (v konstantní měně).
Než se situace zlepší, bude ještě o něco hůř. Realistický až pesimistický recesní scénář je postaven na několika hlavních premisách:
- Šíření COVID-19 dosáhne v Severní Americe a Evropě vrcholu během dubna či května (v závislosti na konkrétní zemi).
- Řada opatření, zejména zavřené „zbytné“ provozy, zůstane přinejmenším z části v platnosti až do počátku léta a vlády budou firmám a jednotlivcům poskytovat různé formy podpory.
- Případné další vlny nákazy budou nicméně jen omezeného charakteru a nevyžádají si opětné zavádění těch nejpřísnějších opatření.
- Ekonomické oživení v západní Evropě a Severní Americe pak bude probíhat podle podobného scénáře, jaký můžeme dnes sledovat v Číně a bude zahrnovat fiskální podporu ze strany centrálních bank.
Tento scénář počítá s poklesem globálního HDP o přibližně 5 %, v Severní Americe pak o 7,9 %, západní Evropa by podle tohoto scénáře poklesla o 7,8 % a východní Evropa o 3,1 %. Okamžité meziroční HDP v nejhorších měsících (duben, květen) mohou nicméně činit i více než 25 %, koncem léta či v podzimních měsících by pak ve většině postižených zemí mohlo HDP začít opět pomalu růst.
Světový IT trh se propadne o víc než 5 %, český o 8,1 %
Zatímco v prvním kvartále globálně IT trh ještě rostl (s výjimkou Číny) o více než 2 %, scénář globální recese počítá s dolarovým poklesem o více než 5 % – ten ale pochopitelně nebude rovnoměrný napříč segmenty IT/ICT. Vůbec největší propad očekávají analytici v segmentu software, který se oproti původně očekávanému růstu více než 10 % propadne o více než 5 %, z plusu do minusu propadnou také IT služby (z cca +5 % na -7 %). Do minusu půjdou i výdaje na datová centra (-5,6 %) a v podnikovém segmentu i komunikační služby (-10 %) – tento trh ale do značné míry „zachrání“ spotřebitelé, a tak je mu celkově předpovídán menší pokles. Podobné štěstí ovšem nebude mít trh zařízení, který poklesne na spotřebitelské straně více než na podnikové a celkově se meziročně propadne o více než desetinu. Nejpostiženějšími regiony mají být Severní Amerika (propad IT trhu z původně očekávaných +3 % na -7 %), západní Evropa (z +2 % na -8,6 %) a konečně i východní Evropa (z +1 % na -9,3 %).
V České republice očekávají analytici dle tohoto scénáře letošní pokles výdajů na IT o 8,1 % – tedy o něco menší propad, než na ostatních trzích střední a východní Evropy. Výrazně se propadnou všechny segmenty s jedinou výjimkou – komunikačními službami pro spotřebitele, které by měly růst o necelé dvě procenta. To ale prý neznamená, že se bude vše prodávat hůře – existuje řada technologií a řešení i dodavatelů, po nichž je nadále poptávka. Například nástroje pro spolupráci a komunikaci na dálku, datové a analytické nástroje, RPA, cloudové služby, nebo řešení pro oblast bezpečnosti a řízení rizik.
Oživení patrně bude vypadat jinak
Analytici soudí, že ekonomické oživení bude vypadat jinak než při předcházejících krizích (ať už to bylo globální finanční krize před deseti až dvanácti lety nebo šok po útocích z 11. září 2001). Tentokrát totiž byla narušena strana nabídky i poptávky – jak karanténními opatřeními, tak psychologickým dopadem na firmy i spotřebitele a změnou jejich chování (ochoty či možnosti utrácet za “zbytné” položky). V první fázi tak budou oživení komplikovat zejména odložené výdaje lidí i firem (poptávka), ve druhé pak může být problém s dodávkami po předchozích odstávkách, omezeních a výpadcích dodavatelských řetězců (nabídka). Teprve až se tato nerovnováha zmenší, může dojít ke skutečnému oživení (tedy na konci léta a během podzimu).
Ve firemní sféře se prozatím úsporná opatření projevila zejména v odvětvích, na něž měla situace největší dopad – školství, energetice a dopravě, technologickém průmyslu a výrobě. Nejméně úsporných opatření v IT prozatím hlásily utility a média. Je také otázkou, zda dojde k podobné „polarizaci“ v přístupu k omezování IT rozpočtů jako při poslední krizi v roce 2009, kdy v řadě odvětví existoval značný podíl firem, jež IT rozpočty téměř neomezovaly, a pak druhá, často podobně velká skupina, kde probíhaly škrty přesahující 5 %, či dokonce 10 %.
