Principy správy dat veřejného sektoru chce vláda zakotvit v návrhu zákona o správě dat. Subjekty ve veřejném sektoru podle autorů normy nyní nemají právní podklad k tomu, aby se svými daty efektivně nakládaly. Zákon také zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura. Ta by měla přijímat žádosti o přístupu k datům. Kabinet dnes podle Úřadu vlády návrh schválil, vzhledem ke končícímu mandátu Sněmovny není ale jasné, zda předlohu stihnou poslanci projednat.
Data se podle návrhu stanou samostatnou veličinou a nebudou už závislá na informačním systému, ve kterém jsou spravována. Bude tak možné je opětovně využít. Správci dat, které zákon nově také definuje, budou mít povinnosti zajišťovat popis dat a jejich identifikaci. Popisy budou podle návrhu následně evidovány v nových veřejných registrech – v Národním katalogu dat a v Národním geoportálu.
Veřejná správa, ale i veřejnost tak podle autorů zákona budou vědět, jakými daty stát disponuje a k čemu slouží. „Cílem návrhu zákona je vyplnit mezeru v současné právní úpravě správy dat a odstranit nevhodnou praxi v oblasti správy a zpřístupňování dat veřejného sektoru, která vede k tomu, že u většiny těchto dat není zdaleka využit jejich plný potenciál,“ uvedli předkladatelé. Zákon také stanovuje právní rámec řízeného přístupu k datům. „Obsahuje systém nástrojů (právních, technických i organizačních), které zajišťují ochranu kolidujících práv a zájmů, zejména v podobě práva na ochranu osobních údajů, a minimalizují rizika, která by byla s opětovným užitím dat spojená,“ doplnili dále autoři.
Tzv. správci dat budou subjekty z veřejného sektoru, které informační systémy s daty vedou. Předpis se ale nebude vztahovat na subjekty, u kterých by navrhované povinnosti ohrozily plnění jejich úkolů, nebo u kterých by bylo zavedení z hlediska nákladů nevýnosné. V praxi se tak zákon nebude týkat například zpravodajských služeb, bezpečnostních sborů, ale i územních samosprávních celků. Požadavky ze zákona ale mohou dodržovat dobrovolně, pokud to neohrozí jejich úkoly.
Data v jednotlivých systémech nejsou podle důvodové zprávy materiálu nyní nijak popisována. Správci systémů tak přesně neví, s jakými daty disponují. Mnoho subjektů navíc podle zprávy nemá ke svým datům reálný přístup, protože data má reálně v držení dodavatel informačního systému. „Tento problém obecně vede k nemožnosti efektivních toků dat uvnitř veřejného sektoru, protože jednotlivá agendová místa nemohou bez znalosti existence specifických dat žádat o přístup k nim a jejich využití a tím pádem nemohou efektivně tvořit služby pro občany a obecně digitalizovat,“ uvádí autoři ve zprávě.
Jednorázové náklady předkladatelé odhadli na 432,5 milionu korun, roční personální a provozní náklady pak na 287,7 milionu korun.
